Unaveni sluncem 2: Odpor

V Rusku se setkal Michalkovův velkofilm s vášnivým odporem a kritika si na něm s gustem smlsla, což nepochybně do značné míry souvisí s jeho postavením a politickými názory, které se dají volně přirovnat k tomu, které u nás v minulosti měl Otakar Vávra. Taky u nás filmová kritika nezakrývala rozpaky, tak jsem byl zvědavý, jaký dojem na mě tenhle kousek udělá. Je neoddiskutovatelné, že Unaveni sluncem 2 představuje do určité míry nastavovanou kaši vzhledem k zakončení původního snímku, které tvoří velice kompaktní dílo završené smrtí všech hlavních hrdinů, a tudíž prakticky neumožňující pokračování. Když vám zázračně ožije jeden hrdina, je to příjemné překvapení, ale v tomhle případě to už připomíná jisté výjevy z bible. Michalkov jednoduše chtěl natočit válečný velkofilm a využil popularity svého oskarového filmu i za cenu, že vlastně znásilnil své předchozí umělecké dílo. Taky je pravda, že Unaveni sluncem 2 zdaleka nedostahuje takové umělecké úrovně jako první díl nebo snímek 12. Scénář je moc roztříštěný neustálým střídáním časových rovin a mnoha postavami, které nejsou vždycky adekvátně využité. Je to na jednu stranu načichlé hollywoodštinou - takové ty zázračné úniky na poslední chvíli nebo okamžitá odplata shůry padouchovi za jeho nemorální čin - na druhou stranu se tam zrcadlí snad nejvíc z Michalkovovy filmografie za poslední dvacetiletí jeho politické názory nasáklé ruským nacionalismem, "slavjanofilstvím", které mísí pravoslaví s komunismem ve jménu budování silného státu a obrany národa. Filmu by se dala vytknout i řada menších scénáristických nedodělků, naproti tomu ale Michalkov pořád předvádí, že je velkým režisérem současnosti a především že disponuje dostatečně velkým rozpočtem, aby dokázal předvést řadu velkorysých válečných scén s masovým komparzem a přesvědčivou ukázku apokalypsy letních měsíců roku 1941. Kromě něj si nikdo z ruských filmových tvůrců nedovolí předvést letecké nálety dobovou technikou nebo masový útok německých tanků a pěchoty na postavení trestné jednotky. Celkový dojem: 45 %. (08.06.2011)

CITÁT - Sníme spolu soudruha Stalina......... Ikdyž jsme v prvním díle zjistili, jak vlastně Kotov dopadl, zavádí nás tento příběh na konec dílu prvního. Kotovovo uvěznění v lágru. Začala druhá světová válka. CITÁT - (STALIN) - Co je vám známo o osudu velitele Kotova?.......... Trochu mě zamrazilo (a možná i překvapilo) jak zde všichni mrtvý ožívají....možná až moc podezřelé. Přijal jsem to jako fakt a začal se těšit. Jenže hned scéna v 56 minutě mě trochu zarazila. Německé letadlo zde v mlze celkem zbytečně střílí na dva trosečníky, kteří se drží plovoucí miny. Celá ta scénka se mi zdá nesmyslná. Nejenže by je v té mlze ani pilot nemohl vidět, ale proč by na ně vůbec plýtval municí? Další nesmyslná scéna je hned o kousek dál. Plovoucí loď ze státním archívem je strašně hlučná a vlastně i lidé na ní plující se pořádně neslyší, ale přesto uslyší křik trosečníka, který je vzdálen alespoň na třista metrů - podivné. To jsou dvě podivné scény. Zatímco se první film odehrává v jednom dni (neděle) je tento příběh vyprávěn pomocí flasbacků v letech 1941 až 1943. Kotov je tu jen taková loutka. (Jeho čas však přijde). Příběh není ani dramatický ani psychologický, je spíš hodně komický. A už to ani nevypadá jako parodie. Možná to tak tvůrci chtěli. V 87 minutě si v krásném kamerovém detailu můžeme prohlédnout sovětskou samonabíjecí pušku SVT-38 i s nasazeným bajonetem, vyrobenou v Tulské zbrojovce. Nejdříve jsem nechápal, kam se podělo těch vloženejch 45 000 000 amerických dolarů v přepočtu, ale pak mi to došlo. Film Unaveni sluncem 3 Citadela totiž není trojka, ale druhá část filmu Unaveni sluncem 2. Odpor je tedy část první. V tomto příběhu je velká část scének zahalena mlhou a je slyšet jen řev a nářek vojáků. Jedna z těch nejlepších scén je vidět až skoro na konci. Scéna pojednává o zasněžení bitevního pole a je opravdu mrazivá (120 minuta) CITÁT - ON (BŮH) mě tady nechal, abych našla tátu........ Velice průměrný film. CITÁT - Konec první části...... Ale hned další příběh (Citadela) je už na větší úrovni. Tady je pak už ten velký rozpočet vidět. Ale to už je zase jiný příběh. (23.08.2012)

Filmařské selhání gargantuovských rozměrů. Film, v němž se fatálně hroutí kategorie postav, času a prostoru (v jedničce tak precizně budované a skvěle fungující) a zůstává jen beztvará a nekoncepční směs záběrů, které často postrádají jakoukoli logiku a racionální záměr. Dílo zkázy dokonává strašidelně monotónní hudba, páprdovská kamera a střih bojových sekvencí, politovánihodné neherectví Nikitovy milované Naděždy a absolutně zoufalá absence názoru a jakéhokoli sdělení. Michalkov může plácat, čeho se tímhle filmem chtěl dobrat (dobra, boha, metafyziky války), ale faktem zůstává, že se dobral jen absolutní negace svého kdysi generálsky rozhodného a disciplinovaného stylu. Paradox nemůže být horší – čím více záběrů film má, tím více vyniká jeho bezradnost a prázdnota. Počkal jsem si na delší verzi a ručím za to hlavou. (10.07.2010)

,,PAMATUJEŠ VELITELE KOTOVA? MÁM ROZKAZ HO NAJÍT.“... ,,COPAK ON NENÍ......?“ /// Úvod plný problematiky Sovětského svazu, soudruha Stalina a nepřátel lidu. Mluvit pravdu a nebát se okolí bylo stejně těžký, jako dostat pionýra (nemyslím motorku) do Artěku (což nebyla žádná Mototechna). Stranickej archív měl přednost před člověkem a trestný prapor byl za odměnu nasazován k obraně vlasti. Generál Kotov brání vlast, hledá ho dcera a taky plukovník Arsentjev (nejen proto, že ho poslal Stalin). U Rusů (stejně jako u asiatů) člověk kolikrát neví, jestli to válečný chování myslej vážně. Samozřejmě, že jsem neviděl žádnej ,,odpad“, ale slušnej válečnej film, kterej na příběhu pronásledovanýho člověka ukazuje víc než jen válečnou vřavu, která v pravdě není zase až tak promakaná jako v pevnosti, ale u kterýho jsem se nenudil. A ten třetí díl, si rozhodně ujít nenechám! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Už dávno vím, co natočil pro svýho tátu S.Spielberg. Teď chci zjistit, co N.Michalkov. 2.) Clapcům v četě furt vysvětluju, že zranění na zádech je znamení zbabělce a zasluhuje potrestat kulkou do palice. 3.) Zjistím, že vzít si do zákopu na záda dveře, nemusí bejt až tak debilní nápad. (Možná se tím vyřeší bod 2.) 4.) Chci vidět kozy sovětské frontové zdravotnice (a zemřít!). /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ** (10.08.2011)

║Rozpočet $45miliónov║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $8,257,237║ Ten rozpočet tam je teda cítiť, výpravou by sa to mohlo kľudne zrovnať aj z takým veľkým spektáklom ako Zachráňte vojaka Ryana, nuž príbehovo to už je trošku zložitejšie, lebo je tam až prílišná nevyrovnanosť medzi dejovými rovinami a takpovediac aj nezrozumiteľnosť, lebo dej sa striedavo odohráva v rokoch 1941 a 1943, a z toho čo nám chce príbeh vypovedať nemusí byť všetko hneď jasné(nevidel som prvú časť, ktorá by mi možno dotvorila viac obraz), ak by sa brali bojové scény ako samostatné celky(lebo aj tak pôsobia, bez nejakej predohry), tak tie boli prvotriedne, bola tam surovosť a cit pre kompozíciu obrazu, taktiež dramatické scény ako keď Nemci vypálili stodolu plnú ľudí, či stroskotané dievča na mori držiace sa vodnej protilodovej míny aby sa dostala na pevninu, boli silné, len škoda že film nedokáže fungovať cez tieto scény ako celok, lebo vypadá to tak že režisér Nikita Michalkov si na seba zobral až príliš veľké sústo ktoré sa mu nepodarilo úplne zvládnuť. Po dokonalej Michalkovovej 12, som čakal trošku viac než nakoniec ponúkol. /videl v kine: 70%/ (videl na festivale Art Film Fest 2010) (22.06.2010)