Sluníčko na houpačce

Vinobraní v bledě modrém. Čepek válí, o tom žádná, ale koho zajímá takový film bez konce. 80 minut čumím na to, jak malý kluk utíká z dětského domova k tátovi, který chlastá a páč chlastá, tak zas utíká od něho do děcáku a takhle dokola. Nakonec uteče i od adoptivních rodičů i od otce bumbaly, no bomba pointa. (15.06.2014)

Československé drama podle scénáře M. Mathausové o devítiletém chlapci Matěji Stiborovi (M. Mikuláš), který vyhraje dětskou mezinárodní soutěž díky svému obrázku nazvaném Sluníčko na houpačce, znázorňující spokojenou a milující rodinu. Realita a zkušenosti s rodinným zázemím je však diametrálně odlišná, neboť matka se ho po porodu zřekla a otec, závislý na alkoholu, se o něho nedokáže postarat. Vyrůstá tedy v dětském domově a zažívá nepředstavitelně psychicky vyčerpávající opakované adopce na zkoušku. Otce, jehož náklonnost k alkoholu byla silnější než láska k synovi, ztvárnil svým nenapodobitelným způsobem P. Čepek, jehož zejména úvodní scéna byla pětihvězdičková. Pro převoz chlapce z dětského domova na vyhlášení soutěže a předání ceny byli vybráni M. Vančurová, se svým standartním uzavřeným a bezkrevným výkonem, a J. Bartoška, mezi nimiž panuje podivný vztah, který jsem nedokázal definovat. Dochází k postupnému sbližování s chlapcem, jenž je dosti poznamenán neustálými neúspěšnými pokusy o adopci, a v otevřeném závěru děj směřuje k tomu, že si Matěje dle jeho přání osvojí právě Vančurová s Bartoškou. Sociální drama je nabité silnými a mrazivými scénami ze smutného života nechtěného dítěte, mezi které patří určitě návštěva M. Vančurové, pátrající po chlapcově minulosti, u jeho matky D. Veškrnové a u M. Dvorské, bývalé pěstounky na zkoušku, která chlapce vrátila do ústavu, jakmile se jí narodilo vlastní dítě. V dalších rolích se objevil K. Heřmánek jako vychovatel v dětském domově či B. Prokoš jako předseda dětské soutěže. Film J. Adamce na mě silně zapůsobil, neboť popisované situace by nechali chladného málokoho. Nerad bych zapomněl zmínit hudbu mistra K. Svobody, která vhodně doplňovala tento neveselý film skrývající se za dětsky roztomilým názvem. Oceňuji námět filmu i jeho provedení, výkon pana Čepka je opět obdivuhodný a snímek hodnotím jednoznačně nadprůměrně. (13.05.2023)

Ten klučina byl na svůj věk až moc přemoudřelý. Citace zákonů o rodině a paragrafů mi nepřišla normální. Ale zatím vším byla situace ve které se nacházel. To vše formovalo jeho charakter a on se tak bránil proti vnějšímu světu. Milenu Dvorskou mám jako herečku ráda a docela si jí i vážím, ale tady hrála strašnou krávu. Marta Vančurová zase do všeho moc šťourala. (16.01.2012)

Aneb jak to dopadá, když komise rozhodne o ponechání si nechtěného dítěte. Tklivá výpověď lidí, kteří poté takový problém řeší či neřeší, nicméně neodráží skutečný důvod takové situace. Jeden z několika snímků na podobné téma, s vynikajícím hereckým obsazením (i tak Petr Čepek zcela vyčnívá), silným tématem a chytrým scénářem s pěknými dialogy. (05.09.2015)

Malý chlapec z detského domova má vo všetkom jasno. V zákonoch o rodine a adopcii, vo vzťahoch a ako si získať ľudí na svoju stranu. Pritom dáva otázky, pri ktorých sa aj dospelí musia vážne zamyslieť. Na zamyslenie bolo aj vedecké testovanie dieťaťa pred zvažovanou adopciou. Slabšie štyri hviezdy, ale nemôžem si dovoliť odbiť túto zaujímavú drámu o živote iba tromi hviezdami. –––– Tak si poruč, táto. Hergot, poruč si! A pojedeme domů. –––– Každá opravdická maminka musí být strašně krásná. Ne? –––– Jakej jsem? Mám špatný vystupování. Něco jako cholera. –––– S ním také děláte testy? – S Evženkem? Né. Ten je přece NÁŠ. (07.07.2017)