Sicko

Michael Moore je velký iluzionista a "dojič" emocí, přesto na mě zapůsobilo Sicko snad ještě víc, než jeho předchozí filmy. Jsem při jeho filmech rád, že nemusím žít v USA (i z jiných důvodů samozřejmě) - nejen proto, že bych se určitě trochu zastyděl, ale i proto, že bych byl na Moora naštvanej, že všechno tak trochu přikresluje, aby docílil většího efektu. Tak jako tak, Sicko je Moorovým nejlidštějším a nejidealističtějším počinem a já to nevidím jako vadu na jeho kráse. Minimálně tomu dejte šanci. 9/10 (01.08.2007)

Moore opäť vo forme. Po slabšom Fahrenheite, kde sa až príliš okato prejavila jeho neznášanlivosť prezidenta Kríka sa mu znovu zadaril touchdown. Zdravotnícky systém v USA (a zároveň aj školstvo o ktorom sa tiež vo filme trochu hovorí) ma už dlhšiu dobu fascinuje. Z osobných skúseností (pracujem občas ako turistický sprievodca) viem akí sú Američania fascinovaní keď sa dozvedia, že u nás je školstvo a zdravotníctvo zadarmo. Hoci Sicko určite obsahuje množstvo poloprávd, prekrúca realitu a ťahá často situácie do extrémov (výlet na Guantanamo), tak aby to Moorovi vyhovovalo, aj tak ma pri jeho pozeraní mrazilo a miestami som len nechápavo krútil hlavou (žena, ktorú vyhodili z taxíku ešte v nemocničnom oblečení, muž, čo mal na starosti zabezpečiť nevyplácanie poistného atď). Je smutnou pravdou, že zdravotnícky systém v najmocnejšej krajine sveta je takýto skazený a nesolidárny. P.S: Milý pán Moore, tentokrát Vám opäť hru s faktami odpúšťam a hodnotím Váš nový počin plným počtom. (07.09.2007)

Mě tenhle dokument také dostal. Krásný pohled na to, jak svoboda všude znamená něco jiného. Michael Moore se dívá na skutečnosti ze svého pohledu, ale i kdyby trochu zkresloval, tak události a skutečnosti, které dává do kontrastu, rozhodně stojí za zamyšlení. Vlastně ještě můžeme být rádi za zdravotnictví, co máme. Někdy to není zázrak, ale pořád máme větší jistotu, že nás aspoň vyšetří. (21.03.2014)

Mám chuť dát čtyři hvězdičky, ale nemůžu, protože Moore nesplňuje moji představu dokumentaristy. Je až příliš obratný manipulátor, nevěřím mu jeho bukolické vylíčení sociálních a zdravotních systémů na Kubě a ve Francii. Taky by mne zajímalo, co všechno zatajil z návštěvy Američanů na Kubě, to rozhodně nevypadá jako čistá záležitost. Ale je fakt, že skoro dvouhodinový snímek se sleduje se zatajeným dechem a některé osudy nemocných Američanů a chování tamních lékařských institucí jsou hrozivé a odstrašující. /17. 4. 2011/ (17.04.2011)

„Jmenuji se Linda Pinová. Jsem zde kvůli veřejnému přiznání. Na jaře 1997 jsem jako lékařka zamítla nevyhnutelnou operaci člověka, která by zachránila jeho život a tak jsem způsobila jeho smrt. Žádná osoba ani skupina mě za to nehnala k zodpovědnosti, protože jsem ve skutečnosti ušetřila mé společnosti půl milionu dolarů. Tento akt mi později zabezpečil pověst dobré posudkové lékařky a zajistil můj další postup na poli zdravotního pojištění. Z několika stovek dolarů týdně se můj plat posudkové lékařky vyšvihl na šestimístné sumy výkonné pracovnice. V mé práci jsem měla jediný primární úkol, a sice využít mou lékařskou odbornost pro finanční zisky společnosti, pro kterou jsem pracovala. Vícekrát mi bylo řečeno, že neupírám léčbu, že upírám jen platby. Vím, jak tento systém mrzačí a zabíjí pacienty.“ Kdyby jste do nemocnice přišli se dvěma uřezanými prsty a oni vám dali na výběr, že vám zpět přišijou prstředníček za 60 000 dolarů nebo prsteníček za 12 000, jak by jste se rozhodli? Moore se ve filmu ptá: „Kdo jsme?“ Myslím, že nejen jeho filmy na to odpovídají – když jde o prachy, jsme často pěkný hovada!!!!!!!!!!! Lék, který v USA stojí 120 dolarů seženete na Kubě za cca 5 centů!!!! Dobrý je star warsovský seznam nemocí, při kterých v USA nezískáte pojistku. Není moc krátký. Můžeme mít k Moorovi spoustu výhrad, základ a odkaz jeho filmů je ale jasný a nejde než dát opět za pět. Druhý film Michaela Moora, u kterého jsem brečel. (13.04.2009)