Sicko

Pokud je vše v tomto dokumentu pravda, tak bych tedy nechtěl v USA onemocnět. Politika tamních zdravotních pojišťoven je vydělat co nejvíce peněz, nepojišťovat ty, kteří už prodělali některou ze seznamu určitých nemocí (kterýžto seznam je asi světelný rok dlouhý), a když už vás přece jenom pojistí, tak před výplatou pečlivě projdou vaši zdravotní minulost, a každý formální nedostatek či opomenutí v žádosti potrestají odmítnutím plnění. Čili se vlastně americké zdravotní pojišťovny chovají úplně normálně. Moore zde ukazuje, že takový nemocný Američan, za kterého odmítne pojišťovna zákrok platit, má na výběr ze dvou možností: a) prodat dům, zaplatit tučnou částku za lékařský zákrok sám, po návratu z nemocnice se nastěhovat k tchyni a až do smrti tvrdě pracovat, nebo b) neplatit nic a umřít. Moore dále odjíždí točit do Kanady, Británie, Francie a na Kubu, a teatrálně se zde podivuje, když mu lidi řeknou, že je zde lékařská péče zdarma. Scéna, kde kubánští požárníci vzdávají hold hrdinům z 11. září, poněkud zavání komunistickou agitkou (ještě více, než je u Moorea běžné). Co mě na filmu nejvíce překvapilo, je, že údajně mají teroristi a další vězňové z Guantanáma špičkovou a bezplatnou péči, o které se běžným Američanům může jen zdát. Moore dokonce naložil několik nemocných záchranářů z 11. září do člunu a vyplul do Guantanáma a zde na dohled pobřežních majáků začal s megafonem v ruce požadovat, aby jim byla také poskytnuta lékařská péče jako vězněným teroristům, aby nakonec prohlásil, že slyší sirény a že je čas zmizet... (11.07.2007)

Tak tohle se Mooreovi fakt povedlo. On sam je sice nesympaticky tlusty hovado, ale nastesti se moc do zaberu necpe a kdyz uz tam je, tak nepredvadi zadny exhibice a je to jedine dobre. Samotnej dokument sice resi vazny veci, ale podava je zabavnou formou, takze to cloveka zajima a zaroven se neco dozvi. Akorat je otazka, co si trochu pribarvil, co sestrihal ve svuj prospech atd. A misty to krapet prehani, jednak to pusobi jak komedie, ovsem hodne vtipna a jednak to vypada, ze v USA neni ani jeden zdravej clovek. Co musim ale hlavne pochvalit, je hudba, ta je naprosto spickova. Lepsi 4*. (26.01.2008)

Věčná škoda že si Moore tak dlouho a pečlivě budoval pověst dokumentaristy který hlásá levičáckou propagandu... protože tím značně nabourává dopad argumentů předkládaných v Sicko, protože tady má prostě pravdu. Pořád nabízí svůj subjektivní pohled, ale na tak jednostranný problém a s tak silnou argumentací, že jeho "nedokumentární zaujatost" působí spíš jako šibalský trolling. A troll, to on je výtečný, obzvlášť v geniálně promyšlené pointě... a ještě více pak v osobní tečce na závěr. Hlavně ovšem nezapomněl nic ze své snahy v prvé řadě pobavit, a na hraně nestravitelné bulvarizace ve svých režijních skopičinách a snaze zesměšnit kritizované bruslí podle mě (tentokrát) bez problémů a se ctí. Bez problémů se tak Sicko dá označit za nejlepší z jeho dokumentů. 8/10 (14.10.2015)

Co je mi do amerického zdravotnictví? říkal jsem si. Ale Moore je Moore, tak jsem to zkusil. Kupodivu mi tu zjevná inscenovanost mnohých scén vadila méně, než jsem čekal (možná i proto, že u řady jiných inscenovanost nijak nezakrýval). Moore je zručný manipulátor, ale v určitě ví, jak své filmy poskládat, aby dobře fungovaly. Hlavně diváky dvě hodiny soustavně nedeptá, ale průběžně vše odlehčuje humorem a nadsázkou. Bavil jsem se dobře a v dohledné době bych nejel do USA ani na dovolenou. ;-) (17.04.2011)

"Jakákoli platba za pojištěnce je považována za ztrátu." Není nad to, když stát předá slavnostně zdravotní systém do rukou zdravotních pojišťoven s výzvou, ať si nahrabou, kolik dokážou. Při znalosti Moorova pohledu na svět je však jasné, že některé informace opomněl divákovi prozradit a svůj černobíle vystavěný dokument tradičně pojal jako kopání do nepřítele, který nedostane příležitost k obraně. Naštěstí však nezapomněl na svůj provokativní humor, takže největší nepřátelé USA umístění na Guantánamu jsou jediní, kdo mají zdravotní péči zdarma a myšlenka poslat americké národní hrdiny léčit na Kubu zase jednou zavanula genialitou. Vzhledem ke spoustě rozhořčených komentářů jsem patrně jediným uživatelem, který nemůže z osobní zkušenosti porovnat zdravotnictví USA a Kuby, ale přesto mohu za sebe uvést, že kdybych potřeboval přišít penis na původní místo, tak bych, místo žebrání o provedení zákroku před paláci zdravotních pojišťoven (s orgánem v misce s ledem) a následnými doživotními splátkami tohoto zákroku, raději volil doživotní opěvování velikosti Fidela na ostrově. (18.04.2011)