Světlušky v zahradě

Ano JANORYBO, i já jsem po celou dobu průběhu filmu neustále řešil co je to tam za nové, mě opět neznámé postavy. Ten jasně nedefinovaný chuchvalec všemožných postav shodil mé hodnocení tohoto v globálu velmi inteligentního snímku na tři hvězdičky. Možná mám také dlouhé vedení a nebo si režisér nedal dostatek práce s jasným definováním a uvedením jednotlivých postav. Co se týká mého pocitu z filmu, můžu bez výčitek svědomí konstatovat, že po delší době jsem objevil výjimečně opět slušný film ze současné americké produkce, který má dokonce vkus i ducha. Nikoliv svatého :-) Jde o snímek, který se pokouší nalézt příčiny nedorozumění, neshod a nesvárů v rodinném prostředí. Jistě neobjevíte v tomto snímku nic převratného, co by nebylo všeobecně známo, ale shlédnutím možná zase získáte o trochu více představy, čeho by jste se ve svém životě měli vyvarovat. Zjistíte, co v rodině způsobuje despotismus jednoho z rodičů a jak velké následky si sebou nese ten, který pod despotickou rukou trpí. Není to jen syn, či jeho matka, ale vlastně celé okolí přísného otce. Myslím, že matka (Julia Roberts) by měla být mnohem razantnější vůči chování otce k synovi, než jak to vyznívá ve filmu. Ve filmu se to dá akceptovat, ale v životě bych takovou nevhodnou toleranci v žádném případě nedoporučoval. Mám teď na mysli scénu, kdy otec syna vysadil z auta v prudkém dešti a i s manželkou odjel. Řádná matka by svého syna neopustila a donutila by manžela zastavit. Vystoupila by a šla za synem. Tím, že vlastně nic neudělala, dala svému manželovi najevo, že se podrobuje jeho despotismu. Svým jednáním se matka dostává do stejně těžké psychické deprese jako její syn. Jen jejich společná vzpoura může být řešením. Zda se tak stane můžete vidět ve snímku "Světlušky v zahradě". (17.01.2010)

Další z mnoha nízkorozpočtových reminiscenčních rodinně psychologizujících filmů, v němž však hrají herecké hvězdy. Takže zde objevíme Julii Roberts, Willema Dafoea, Emily Watson, a pro fanoušky seriálu Heroes i představitelku nezničitelníé roztleskávačky. Herecké obsazení je hezké, i kamera se snaží kouzlit a vytvářet atmosféru. V ději se pohybujeme napřeskáčku - 70. léta, současnost, zpět a zase do současnosti. Paralelně tedy sledujeme, jak se na vývoji osobnosti může už od mládí podepsat despotický otec. A na druhou stranu vnadná a mladičká teta... A jak se to pak všechno zúročí a sčítá v dospělém věku, kdy je vztah všech poznamenán tragickou autonehodou. Všechno je to ale žel už mnohokrát viděné - všechny podobné filmy, a že jich v poslední době vzniká docela hodně, sázejí na nějakou tragickou událost v rodině, která rozvíří jakési stojaté vody minulosti a zasutých křivd. Ale když vidíte třeba film Domů na svátky, vidíte, že to jde i bez těch tragédií a mnohdy lépe. Celkově tedy snímek nepřináší kromě účasti slavných hvězd, jež zde - přišlo mi - trošičku přehrávaly, nic nového pod sluncem, ani nijak výjimečně zpracovaného. (25.06.2009)

Pro mě zcela zbytečné drama o zcela nezajímavé rodině. Ani k jednomu členovi Taylorovic famílie jsem necítila větší sympatie, a hlavně ani žádné antipatie...prostě nezajímavě prošli kolem mě. Celý snímek se potácel od vzpomínek z dětství ke kostlivcům ve skříni a zase zpátky, ale mě se vzpomínky ani ti kostlivci vůbec nedotkli. (23.03.2011)

Kouzelná hudba, prostředí, scénář .. Silný emoce, chvilky.. Takhle kvalitní sem to vůbec nečekal, takže to bylo pro mě velký překvapení.. Taky to, že mi zaslzelo oko víckrát než při Titanic, Hvězdy nám nepřály a PS miluji tě dohromady, o něčem svědčí.. Herci byli výborný, jen se mi zdá, že Carrie moc neumí hrát tyhle role, a hodí se spíš pro svině.. (21.01.2015)

Dvě časové linie, několik kostlivců ve skříni, jedna rodinná tragédie, která některé členy rodiny postaví před jiné, ač by to oni samy asi ani tak nechtěly. Lepší je o snímku předem nic nevědět, snad se jen těšit na dokonalé herecké obsazení a s tím spojené skvostné výkony (Defoe, Reynolds a Cayden Boyd, nebo i po delší době v zajímavé roli stále krásná Julia Roberts – tyhle party jí jdou a divák jí je dál rád baští i s navijákem) a na klavírní umění skladatele Javiera Navarreta. Rodina se holt i se starými křivdami potřebuje, i když to mnohdy není tak úplně snadné. Na režijní prvotinu výborná, sic lehce vykalkulovaná záležitost.. palec nahoru!! (03.04.2012)