Sérioví vrahovia: Skutoční Hannibalovia Lecterovia

Řekl bych spíše mírně podprůměrný dokument. Jsou nám ukázány příběhy třech masových vrahů - lidožroutů. Ale nejsou nám ukázány příběhy jejich obětí a ani dopadení těchto vrahů. Takže jediné co se z dokumentu dozvídáme je psychologická stránka jednotlivých vrahů. Je to sice velice zajímavé poslouchat o tom proč vlastně tito masoví vrazi pojídali své oběti, ale to vše se dozvídáme od psychologů, kteří se možná ani se samotným vrahem nikdy nepotkali (jedná se pouze o moji domněnku). Více by se mi líbilo podrobněji rozebrat jednotlivé vraždy, jak vrah zahlazoval stopy a jak byl nakonec lapen do sitě... Takto jsem se pouze dozvěděl "proč" a to je sakra málo... (18.05.2010)

Hups, kdo to překládal? V originále Serial Killers přeloženo jako Masoví vrazi - to mi fakt nejde do hlavy. Tady asi někdo nevěděl jakej je rozdíl mezi Seriovým vrahem a Masovým vrahem. No ale co už...prostě si to během dokumentu člověk musí překládat v hlavě, že ve skutečnosti nejde vůbec o masového vraha. Na druhou stranu obě kategorie z psychologického hlediska mají dost společného, zejména v onom prvotním podnětu a duševní nevyrovnanosti. Ale zásadní rozdíl je v přístupu k činu. Zatímco masový vrah se mstí celému světu a zoufale ničí vše kolem sebe, snaží se v co nejkratším čase zabít co nejvíce obětí (střelci ze škol například), seriový vrah se považuje za umělce a za někoho kdo si dokáže hrát s policií. Většinou vraždí jednotlivce a dlouhodobě. Do této kategorie by šlo zařadit i nájemné vrahy. Prostě série. Každopádně dokument jako takový je zajímavý a to nejen pro fanouška Hannibalovské trilogie (kvadriologie), ale pro každého kdo se někdy zamyslel nad tím co člověka vede k vraždění. Psychologické rozbory, úvahy, teorie i praxe. "Pokud je člověk tím co jí, můžu zítra být vámi." Kanibalismus je zde také zajímavě popsán. Svím způsobem poučný, spíše však zajímavý dokument... (17.10.2008)

Rozhodně to není špatný dokument, jak může z mého průměrného hodnocení vyplývat. Bohužel jsem ho viděl ve špatnou dobu. Přesněji řečeno, zhlédl jsem ho krátce po tom, co jsem zhltal speciál časopisu Epocha - 66 největších sériových vrahů v dějinách lidstva. A tam se A. Fishovi, J. Dahmerovi a A. Čikatilovi dost podrobně věnovali. Proto mě některé záběry a popisy vražd vůbec nepřekvapily, z čehož lze vyvodit prostý fakt - efekt nebo spíše pocit, že sleduji něco "senzačního", který se měl dostavit, se nedostavil. Dostavil se totiž už při čtení Epochy. 60% (03.08.2012)

Podobné veci ma istým zvráteným spôsobom vždy fascinujú. Človek by skutočne neveril, čoho sú ľudia, ak sa tak vôbec dajú nazvať schopní. Osobne so mnou dokument nezámaval do takej miery ako by mal a to len z jedného dôvodu. Nedozvedela som sa v ňom pre mňa nič nové. Fisha, Dahmera a podobných úchylov mám už vrytých hlboko do pamäti z iných zdrojov. To nič nemení na fakte, že dokument je na veľmi vysokej úrovni a pre tých, ktorí s touto tematikou doteraz nemali tú česť to bude určite silná káva. Väčšina normálnych ľudí sa po jeho dopozeraní ďalším rovnomenným dokumentom asi zďaleka vyhne, no tomu mizivému % z Vás, ktorým sa málilo a nebránia sa čítaniu vrelo odporúčam knihu od Moiry Martingalovej - Kanibalové. (16.04.2011)

Ak chcete mať pokojnú noc, tak určite nedoporučujem pozerať pred spánkom. Obzvlášť, ak máte suseda, ktorý má sklon k násiliu na zvieratkách, cítiť z jeho domu divný zápach, či často púšťa motorovú pílu. Znepokojivý dokument, po ktorom sa len znova uisťujem, že som rád, že nebývam v Spojených štátoch. A len dúfam, že podobné monštrá u nás nikdy vyčíňať nebudú a podľa ich profilu (skvelo natočený rozbor pováh) vďaka Bohu ani ja nie som adept na páchanie niečoho tak ohavného. 85%. (11.09.2008)