Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Snímek vznikl podle stejnojmenné povídkové knihy Ivana Olbrachta, která poprvé vyšla v roce 1937 a která je posledním původním dílem známého českého prozaika a publicisty. Scénáristka Jana Dudková vybrala ze tří povídek dvě první, jež jsou na rozdíl od balady O smutných očích Hany Karadžičové laděny do laskavého humoru. Obě prózy jsou ve filmu propojeny do plynulého toku vyprávění. Jednoduchý děj zachycuje příběh chuďase Bajnyše, který málem přijde o svou sedřenou kobylku Julču, a události, spojené s neblahou okolností, kdy ve venkovské posvátné lázni mikve je málo vody, a proto se v ní nemohou konat talmudem nařízené očistné obřady. Tvůrci filmu se soustřeďují na idylický popis prostředí v horské vísce Polaně (golet je označení židovské osady v cizorodém prostředí, též i vyhnanství) na tehdejší Podkarpatské Rusi a na vykreslení života jejích rázovitých obyvatel, chasidských Židů. V centru pozornosti jsou početné rodiny tří přátel, Bajnyše, Mojšeho a Pinchese. Děj je provázen smířlivým komentářem vědoucího vypravěče. Snaha autorů postihnout s příznačnou dávkou nostalgie dávno zemřelý svět židovské komunity se projevuje v každé složce filmového díla, především však v obrazech kameramana a hudbě s židovskými písněmi a popěvky. Snímek nijak nepopírá své původní určení pro televizní obrazovku. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (58)

dopitak 

všetky recenzie používateľa

Golet v údolí patří myslím k té lepší polovině toho, co bylo u nás v 90. letech natočeno. Je to roztomilé, něžné, poetické, podepřené dobrými hereckými výkony pánů Vetchého, Hartla a především Ornesta, zahanbit se nedávají ani ženy-herečky, na pozadí lahodný hlas Lubora Tokoše. A pro fajnšmekry se tu Markéta Hrubešová (zase!) svlíkne a nabídne na odiv ty svoje (výstavní) pětky. A kdo by přeci jen radši menší, je tu ještě "Mahu". Tímhle rozhodně nic nezkazíte. ()

Tommassi3 

všetky recenzie používateľa

Poměrně zdařilé převedení stejnojmenné knihy Ivana Olbrachta ve film, v němž se stejně jako se obyvatelé židovské vísky Polany noří do mikve, i divák noří do obrazu každodenního, v tomto světle příliš často nezobrazovaného, života židovské komunity.. Nicméně člověku / diváku alespoň částečně znalému tématu nenabízí nic zajímavého, a tak pouze sleduje velmi lidský, ač jednoduchý, příběh chudého Bajnyše a jeho kobylky, nutno říci dost zchátralé, Julči. Bajnyše Zisoviče tradičně skvěle ztvárnil Ondřej Vetchý, jehož dojemně civilní a svojí až naivně strhující herectví patří k nejzapamatováníhodnějším stránkám Dostálova snímku.. ()

Reklama

Frajer42 

všetky recenzie používateľa

Takové seznámení se s některými židovskými tradicemi a kulturou, která ovšem není mému srdci ani trošku blízká. Právě tato snaha o okouzlení atmosférou zcela potlačila naprosto nevýrazný nosný děj, který byl opravdu enormně nudný. V podstatě pod tím židovským pozlátkem, které se snaží snímek dělat netradičním, není nic víc než tuctový příběh o pokrytectví, sobeckosti, vychcanosti a rodinné soudržnosti. Za celý snímek na vás dýchl jeden silnější moment. Zbytek snímku bylo takové popocházení od ničeho k ničemu a navzdory přátelské stopáži dost nepříjemně se vleknoucí nuda.  Rád jsem si touto neatraktivní metodou rozšířil svůj obecný přehled. Nicméně jediné dva světlé momenty byly vždy naprosto skvělý Ondřej Vetchý a hodně kvalitní náprava Markéty Hrubešové, ze které by se každý obřezaný židovský pyj ihned stavěl do pozoru bez ohledu na jakékoli židovské přikázání. [25 %] ()

Zagros 

všetky recenzie používateľa

Od Ivana Olbrachta jsem četl jen jeho nejznámější knihu - Nikolu Šuhaje a ani ten mě moc v knižní podobě nezaujal. Zbytek jeho tvorby proto neznám a k filmu jsem mohl přistoupit bez očekávání a bez srovnávání. Ještě dodám, že proti židovské kultuře nic nemám, ale ani ta mě nijak nebere. Je možné, že mi tím spoustu souvislostí uniklo a film pro mě neměl takovou hloubku, jako by mít mohl. Ale k samotnému filmu. Musím se přiznat, že už od začátku mi nesedla jeho atmosféra a poetika. Vysvětlující vstupy vypravěče mě vyloženě rušily a nabourávaly již tak prostý příběh. Iritovala mě taky většina postav. Jakékoli náboženství je pro mě synonymum pro pokrytectví a ani judaismus není výjimka. Všichni mají od začátku plné huby víry, ale při tom jen vymýšlejí, jak druhého oblbnout a co nejvíc oškubat. Když se to nepovede (ten druhý je chytřejší a oškube nás) a není na jídlo, tak se aspoň pomodlíme. První polovina mě hodně nudila a musel jsem si dát dokonce den přestávku. Nakonec jsem to ale dokoukal a ve druhé polovině jsem se i pobavil. Vyčůrané postavy většinou dostaly od života za vyučenou a pár jejich dialogů a situací dokázali tvůrci zdařile vypointovat. Golet v údolí se dostal alespoň na slabší tři hvězdy. K tomu přispěly i dobré herecké výkony většiny osazenstva. ()

honajz2 

všetky recenzie používateľa

Zajímavý vhled do židovské komunity na konci první republiky, který je krásně natočený a i dobře zahraný. Ale nic víc mi to nedalo. Jedině pocit příjemného filmu na jedno zhlédnutí se zajímavým tématem, který sice má svou poetiku a atmosféru, ale žádný silný dojem prostě nezanechá. Navíc by se tomu dost šikl nějaký celistvý příběh. Sledujeme sice osudy několika lidí, ale nejsou natolik zajímaví, aby to bylo dostatečně zajímavé na celý film. Navíc to ani pořádně nikam nejde. Ale i tak jsem rád, že jsem to viděl, něco do sebe to má určitě. 3* ()

Galéria (5)

Zaujímavosti (4)

  • Jedná se o poslední film Josefa Kemra, který již v době natáčení trpěl rakovinou, které později podlehl. (Redyx111)
  • Protože tehdy údajně neměla Mahulena Bočanová na sobě vůbec chlupy (ani v podpaží), museli jí lepit pánské kníry do podpaží, protože by to bylo neuvěřitelné, že Brana, žena tělesná, chlupy v podpaží nemá. [Zdroj: Úsměvy Mahuleny Bočanové] (hippyman)
  • Film bol natáčaný v Chrudimi, Svobodných Hamroch a na skanzene Veselý Kopec. (dyfur)

Reklama

Reklama