Henri IV
Henri IV
Henri 4
Henry of Navarre
Obsahy(1)
Francie, 1563. Protestanti bojují proti katolíkům o půdu i o moc a odvolávají se při tom na náboženství. V čele protestantů stojí Jindřich Navarrský, jenž spolu se svými muži bojuje proti Paříži, proti katolíkům a proti mocné rivalce jeho matky, Kateřině Medicejské, královně Francie. Kateřina nabízí Jindřichovi na důkaz smíru ruku své dcery, Margot, ale svatba skončí prolitou krví. Jindřich masakr během Bartolomějské noci přežije, ale je uvězněn v Louvru, odkud se mu podaří uprchnout po dlouhých čtyřech letech. Během svého života pětkrát změní své vyznání a nevynechá jedinou příležitost, aby usiloval o místo na královském trůnu. Nakonec se stává monarchou, o kterém lze s upřímností prohlásit, že byl jedním z prvních opravdových humanistů. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (38)
Stoprocentní tento film rozhodně nebyl, ale že by bylo všechno špatně, to také nelze říci. Jsem rád, že Jindřichu IV. byl dán větší prostor, než jenom hodina a půl. Zároveň na kvalitní životopis je i dvě a půl hodiny kolikrát málo. Osobně si mi nelíbila místy muzika, byť mám rockovou muziku rád, tak k tomuto tématu rozhodně nepatří. A ty sexuální radovánky také mohly být natočeny také více kalvinisticky a ne tak, jak byly. Jo a prostředí také mohlo být zvoleno trochu lépe. ()
Tento film je hodně schizofrenní. Obsahuje prvky soft porna, dlouhé sexuální scény mezi Jindřichem a Markétou z Valois, spanking Markéty z Valois jejím bratrem a matkou, která jí během toho kouše do zadku atd., dále tu máme zbytečně zdůrazněné projevy vyměšovací (malý Jindřich si pos... kalhoty ve své první bitvě, Jindřich zvrací, když zjistí, že mu zemřela matka, Marie Medicejská a její trpaslice si dělají močící přestávku cestou do Paříže) a scény s královskou rodinou z Valois působí spíš jako parodie na historický film (k tomu hodně přidává ještě strašný český dabing). Druhá polovina po nástupu Jindřicha na trůn už je ale docela slušná a skutečně působí jako historické drama, nikoliv jako parodie. Jako film na usnutí po náročném dni je to v pohodě (až na tu přepálenou stopáž). Historické přesnosti - nepřesnosti neřeším. ()
Takový život Jindřicha IV. v kostce. Komentář obsahuje spoiler! Věrně teda zachovává předlohu, což jest román Heinricha Manna Mládí Jindřicha IV. a Zrání Jindřicha IV. Už ani ta nestála za moc, má veškeré nešvary historického románu, ale alespoň nevypouštěla důležité události té doby... Proč třeba útěk Jindřich z Louvru, který se několikrát nepovedl a dokonce se za intriky kolem něj popravovalo, vyšel ve filmu hned na poprvé? Asi, aby mohl vyniknout de Rosny, pozdější vévoda ze Sully... A to, že si Marie Medicejská objednala vraha, se mi taky zdálo přitažený za vlasy, byla hloupá, byla žárlivá, byla ctižádostivá, což sice mohlo být dobrým důvodem, ale Jindřicha milovala, byť po svém, a nikdy by na něj ruku (ani cizí) nevztáhla. Vzhledem k tomu, že Ravaillac i na mučidlech prohlašoval, že jednal pouze z vlastní vůle, je otázka, kdo stál za vraždou, námětem mnoha spekulací, tohle je jedna z nich, podle mě ale dost blbá, mnohem spíše jím ale byl někdo z "pozůstalých" z Katolické ligy nebo jeho už dávno ne krásná, bývalá manželka Markéta z Valois (zvaná Margot). Snad jedním z mála kladů byl skutečně (nebo neskutečně) sympatický představitel Jindřicha v hlavní roli a to, že stěžejní události film popisuje věrně (za což ale vděčí spíše předloze, a také, co ale z toho, když vynechá spoustu jiných událostí a faktů a celý děj pak vyznívá zcela jinak, než to skutečně bylo). ()
Není léku proti tomu běsnění. Krvavé zlořečení. Krvavý absint doby. Temné povstání pod hvězdami. Mír a láska odpírány. Kéž rozdělí se zkřížené meče, ale jsou do sebe až příliš krutě zataveny. Zrada, bolest, vražda, rozkoš. Tím vším zaplatila panovníkova koruna. Proboden, mrtev král. Zchladlo horké, rozdychtěné tělo Faunovo. Skvrna vzácné tekutiny jako vztyčené memento zůstává, kutálí a vsakuje se do hroudy hrdinovy. Král, řečený Navarrský a jeho choť. Na lože vášně je hoď. Jejich těla nestydí se, od vrchu dolů líbají se, dlouze intimnostmi sytí se. Plně napuštěné rty sají, žádoucí je chtíč sexuální arogance mé paní. Erotika jako rozohněný plamen veršů, svůdná lačnost smyslnosti, obřad vytrvale dráždící, věru pornografickými črtami sálající. Ďábelský nástup "vonící" hříšníky a hříšnicemi. Zlé a drsné časy povyšujících se mocností ze světa nedostupnosti. ()
Jindřich IV. Navrarrský (z Boží vůle nejkřesťanštější král Francie a Navarry, spolukníže Andorry) je moderním historickým snímkem o jednom z nejslavnějších králů Francie. Výprava byla úžasná, neměl jsem slov. Výběr herců mi však úplně nesedl. Ať už to byla Margot, či některé jiné postavy... působilo to na mně značně moderně. Nustále se mi nabízel příměr s The Tudors. Nejen díky podobnému období, nejen díky podobným problémům obou králů (spory s Papežem, potřeba se rozvést, náboženské neshody a války ve vlastní zemi atd..) ale Jindřich IV. mi i přes obrosvdké náklady (prý 18 mil. Eur) přišel jako chudý příbuzný. Ačkoliv si jsem si jist, že tvůrci obou snímků brali vážně dobové reálie, kostýmy, zařízení sálů a komnat, přišli mi Tudorovci výpravnější. Nebo to byl záměr? Opravdu na tom byla Anglie o tolik lépe? Nechce se mi věřit, že by Jindřich III. s Kateřinou Medicejskou dleli v komnatách, kde sice na stěně vysel gobelín, ale omítka pod ním byla opadaná a plesnivá. Já si samozřejmě renesanci nijak neidealizuji, ale jelikož jsem si tohoto všiml na více záběrech, dost by mne zajímalo zda šlo o záměr, či nutné zlo při natáčení v historických interiérech. Oproti tomu vysoce hodnotím ztvárnění Paříže a jejích ulic. Opravdová zahnojená metropole ! :-). I mne zde rozčilovala přemíra erotiky. Nebylo to ani nutné, ani to na diváka nijak extra nepůsobilo. Místo toho bych v době válek mezi katolíky a hugenoty uvítal více bojových scén. Těch tam bylo jako šafránu. Těch 155 min. bylo dlouhých, ale zvládnou se to dalo. U mne je to za 3 lilie. * * * ()
Reklama