Henri IV
Henri IV
Henri 4
Henry of Navarre
Obsahy(1)
Francie, 1563. Protestanti bojují proti katolíkům o půdu i o moc a odvolávají se při tom na náboženství. V čele protestantů stojí Jindřich Navarrský, jenž spolu se svými muži bojuje proti Paříži, proti katolíkům a proti mocné rivalce jeho matky, Kateřině Medicejské, královně Francie. Kateřina nabízí Jindřichovi na důkaz smíru ruku své dcery, Margot, ale svatba skončí prolitou krví. Jindřich masakr během Bartolomějské noci přežije, ale je uvězněn v Louvru, odkud se mu podaří uprchnout po dlouhých čtyřech letech. Během svého života pětkrát změní své vyznání a nevynechá jedinou příležitost, aby usiloval o místo na královském trůnu. Nakonec se stává monarchou, o kterém lze s upřímností prohlásit, že byl jedním z prvních opravdových humanistů. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (38)
Veľká škoda, že namiesto reálnej histórie sa tu venuje pozornosť posteľným scénam, ktoré zabijú tak 15-20 minút filmu o osobnosti, ktorá bola tak významnou a panovala tak dlho. Avšak tvorovia iste vedeli, že pohľad na ženské poprsie určite nezaškodí. Henrich Navarrský by si skôr zaslúžil seriál, pretože ani tri hodiny tohto filmu nezmapovali jeho život ani z tretiny. Navyše herec, ktorý ho stvárňuje sa tu vôbec nemení, a hoci pred smrťou mal pred šesťdesiatkou, vyzerá tu stále ako pohľadný tridsiatnik. ()
Historický filmy mám rád,takže bylo jasný,že tohle chci vidět.Pravdou je,a už to tady v různej komentářích i zaznělo,že evropani maj ty filmy hodně neučesaný,narozdíl vod amíků,a i tohle je drsný,špínou a hnusem prolezlý,fakt hustá,a dobře ukázaná doba..Ale je to jen plný intrik,vždycky spíš prošpikovaný politikou,a to mě trochu sere.Naopak hollywood neklade žádnej důraz na fakta,nebojí se skutečnost vobejít,změnit,a hlavně ty jejich filmy maj švih,spousty zobrazenejch bojů,prostě to nenudí.Pravdou je ,že každý má něco do sebe,i tohle bylo celkem dobrý.60%. ()
Stoprocentní tento film rozhodně nebyl, ale že by bylo všechno špatně, to také nelze říci. Jsem rád, že Jindřichu IV. byl dán větší prostor, než jenom hodina a půl. Zároveň na kvalitní životopis je i dvě a půl hodiny kolikrát málo. Osobně si mi nelíbila místy muzika, byť mám rockovou muziku rád, tak k tomuto tématu rozhodně nepatří. A ty sexuální radovánky také mohly být natočeny také více kalvinisticky a ne tak, jak byly. Jo a prostředí také mohlo být zvoleno trochu lépe. ()
Jak to dopadá, když skoro 60 let života významné osobnosti filmaři směstnají do pouhých dvou a půl hodin a ještě se pokoušejí přespříliš osobnost Jindřicha Navarského modernizovat. Není to sice vysloveně špatné, film má i celkem odpovídající výpravu, ale ty útržky ze života a politiky Francie druhé poloviny 16. století prostě nemají šanci se spojit v řádně dramatický příběh. Jak už to u podobných pokusů bývá, vypadá to, jako kdyby se události, které od sebe dělí i desítky let, odehrály v rámci nanejvýš roku či dvou. Alespoň že při výběru Jindřichova představitele měli tvůrci šťastnou ruku, totéž platí o představitelce Markéty z Valois. Naopak Karel IX. je úlet, dvaadvacetiletý král je tu představován minimálně padesátníkem. Nějak vyloženě mě to nenaštvalo, ale z této doby bych doporučil mnohem spíš tento film zaměřený na Kateřinu Medičejskou, pokud je ještě možnost jej vidět (kdysi v 90. letech běžel několikrát na Primě i s docela slušným dabingem). ()
Jindřich IV. Navrarrský (z Boží vůle nejkřesťanštější král Francie a Navarry, spolukníže Andorry) je moderním historickým snímkem o jednom z nejslavnějších králů Francie. Výprava byla úžasná, neměl jsem slov. Výběr herců mi však úplně nesedl. Ať už to byla Margot, či některé jiné postavy... působilo to na mně značně moderně. Nustále se mi nabízel příměr s The Tudors. Nejen díky podobnému období, nejen díky podobným problémům obou králů (spory s Papežem, potřeba se rozvést, náboženské neshody a války ve vlastní zemi atd..) ale Jindřich IV. mi i přes obrosvdké náklady (prý 18 mil. Eur) přišel jako chudý příbuzný. Ačkoliv si jsem si jist, že tvůrci obou snímků brali vážně dobové reálie, kostýmy, zařízení sálů a komnat, přišli mi Tudorovci výpravnější. Nebo to byl záměr? Opravdu na tom byla Anglie o tolik lépe? Nechce se mi věřit, že by Jindřich III. s Kateřinou Medicejskou dleli v komnatách, kde sice na stěně vysel gobelín, ale omítka pod ním byla opadaná a plesnivá. Já si samozřejmě renesanci nijak neidealizuji, ale jelikož jsem si tohoto všiml na více záběrech, dost by mne zajímalo zda šlo o záměr, či nutné zlo při natáčení v historických interiérech. Oproti tomu vysoce hodnotím ztvárnění Paříže a jejích ulic. Opravdová zahnojená metropole ! :-). I mne zde rozčilovala přemíra erotiky. Nebylo to ani nutné, ani to na diváka nijak extra nepůsobilo. Místo toho bych v době válek mezi katolíky a hugenoty uvítal více bojových scén. Těch tam bylo jako šafránu. Těch 155 min. bylo dlouhých, ale zvládnou se to dalo. U mne je to za 3 lilie. * * * ()
Reklama