Vec

Začnu tím, co se mi líbilo: prostředí antarktické stanice má pořád svou specifickou atmosféru a zejména prostřední pasáž, zakončená odhalováním nenakažených, má slušné napětí. Nápad s vyvrhováním neorganických předmětů je sympatický a titulkové naroubování na Carpenterův film rovněž. Někde na pomezí propasti se ocitají triky a celkové pojetí zrádného nepřítele - po roztomilých gore efektech originálu a jejich bizarní přiúchylnělosti není ani stopy, a ačkoliv digitální triky Heijningenova pokusu nejsou z nejhorších, svému předobrazu nestíhají sekundovat. Ani nemohou, jelikož zdejší potvory neustále řvou, hopsají a pobíhají, takže připomínají spíše řadové mrchy z nějaké akční videohry. Původním filmem nepostiženého diváka nová Věc možná relativně uspokojí, protože se dá stále nazvat neotřelou a ne úplně blbou (s vyjímkou úchvatně pitomého konce) podívanou, ale to je asi tak všechno. (28.11.2011)

Carpenterova "Věc" je do značné míry moje srdcovka; těžko někdy zapomenu na chvíle, kdy jsem si v pubertě napětím ohlodávala nehty a má pleť získávala indigo odstín, protože jsem zapomínala dýchat. Nic podobného jsem od mladšího filmového bratříčka nečekala a bála jsem se jedině toho, že to bude peachovina tak třeskutá, až to zničí můj dojem i z původní "The Thing". Obavy se naštěstí nepotvrdily, také díky nízkému indexu očekávání. Atmosféra sice postrádala mrazivost, ale nenudila jsem se, velkoryse jsem opomíjela občasnou stupiditu scénáře a kdyby casting disponoval alespoň jednou sympatickou postavou, které bych mohla držet přinejmenším jeden palec, dost možná bych popřemýšlela o vyšším hodnocení. Takhle si hnusáci na ledě ode mě odnesou vcelku uznalých, nenadšených, nezklamaných 65%. (21.05.2012)

Je to zábavný, napínavý, má to spád, příšerky a jejich "anomálie" jsou docela hustý, i když digitální samozřejmě ... Akorát mi přišlo prostě jako u všech dnešních "rychloremaků" úplně prázdný prostředí, nudný herecký výkony, postavy mi k srdci nepřirostly. Jako by tomu něco chybělo a já prostě nevím proč a co? Fakt nevím, bavil sem se, neodbíhal, nepauzoval, ale nemělo to tu pravou šťávu, takový to nadšení ... s verzí z roku 1982 se nedá samozřejmě srovnávat ... Ale nedopadlo to špatně. (06.12.2011)

Polovina věcí ve filmu nedává sebemenší smysl. spoilery Mimozemšťan se rozhodne, že vyskočí z ledu, sejme chlápka a začne ho přeměňovat. V ten samý okamžik je zabit, spálen a vše je zdánlivě vyřešeno. Druhý den se objeví dva lidé, kteří s danou "thingou" nepřišli vůbec do kontaktu. Oba jsou eliminováni, přesto se o pár minut později objevují další transformovaní mimozemšťané, kteří se nacházejí v lidech, ve kterých se nikdy nacházet nemohli ... stop kurva! Film je mizerný hlavně díky scénáři, původní Věc odkazovala na norskou základnu o pár lidech, ve které došlo z neznámých důvodů k vnitřnímu boji, spálení celé základny a následně k "magorské" snaze zabít nebohého Malamuta. Scénárista nám ale v roce 2011 chce sdělit něco jiného, podle něj byla sice celá základna norská, ale všichni na ní uměli precizně anglicky (až na jednoho člověka stojícího mimo kolektiv: neumíš anglicky? nemáš mezi námi Nory co dělat, vole), bavili se mezi sebou anglicky a navíc byli doplnění o skvělý americký tým, který čistě náhodně tvořili ti nejlepší jedinci ze všech. Díky tomu zde máme Američana, který vypadá přesně jako Kurt Russell v původní Věci (i vlastnostmi), jen mu chybí to máničkovité háro (nahrazené rebelskou naušnicí), pak tu je klasický nigga z ghetta, který se stará jen o tu svojí black ass, a nakonec největší hvězda filmu, modelka, která je zároveň vědcem a navíc jako jediná drží funkční hořák, kdy všichni muži bez poznámek ustupují a přenechávají iniciativu pro boj s mimozemšťanem právě ji (feministky se musely prstit, až to mlaskalo). Největší prdel je ovšem v tom, že je zde přes 15 postav, které člověk nedokáže ani rozeznat (až na Američany - pochopitelně), natož poznat. Ten uměle našroubovaný závěr se psem, z toho jsem se skoro posral smíchy (sakra Matthijsi van Heijningenne juniore, kdo bude pronásledovat toho psa, všichni jsou mrtví? .. na to ser, někoho necháme obživnout), nehledě na fakt, že scénárista s rejžou v tak chaotickém konci úplně zapomněli na jednu z vedlejších postav (poslední záběr na postavu: je posraná strachy ... chvíli před titulky: je mrtvá). Nevidět Věc z 80. let, tak se mi tohle možná líbilo, ale čumět na tak směšný look mimozemšťana, který by si těmi svými špagetovými chapadly nemohl vyhonit ani péro, natož postavit mezigalaktickou loď, která 100 000 let v kuse vysílá nouzový signál? Ježiši...45% (27.11.2011)

Čekal jsem prequel/remake klasického střihu, bohužel Carpenterův film nebyl jen o tomhle, ale v originále větší roli hrála ATMOSFÉRA, nedůvěra a děsivost strachu! A tu nám už trochu klapala slina a tak se vše obrací na akčnější přímočařejší notu, která fungovala, ale na Carpenterovu klasiku z roku 1982, tehdejší mrazivo-bílý převrat mezi horory to nešilo namíru.Heijningen Jr. zvládl lekačky, bez nejmenších problémů a pár momentů byli k pokoukání, ale ta ATMOSFÉRA mu pravidelně proklouzávala mezi prsty. Herecké obsazení nebylo taky správný výběr vína, kde vše zachraňovala Mary Elizabeth Winstead. Ve zkratce Heijningen své řemesla celkem zvládá a s lepšími scénáři, by mohl točit trvanlivější kousky. (08.01.2012)