Mary a Max

Nebudu tady nijak zastírat, že Mary a Max je od začátku až do konce jeden velký citový kalkul. Od barevného ladění (šedá pro neosobní a nelidský NY, sepiová pro zpátečnickou a citový a osobnostní rozvoj potlačující Austrálii), přes hudbu perfektně dokreslující jednotllivé momenty (Prokofievův Op. 64 by udělal drama asi i z dětského večerníčku) až po samotnou tragičnost postav, která je pro citlivého diváka vždy umně vyvážena lehkým příslibem naděje do budoucna. Stejně jako Elliotův předchozí počin je i M&M o samotě, odcizení a smíření, ovšem tentokrát je to formou lehce rozvleklejší a mnohem méně údernou. Ve chvílích, kdy by stačil čistě jen obraz se Elliot bohužel uchyluje k patetickému a nemístně deskriptivnímu vypravěči. I přes to všechno ale nemohu říci, že by mě křehké přátelství Maxe a Mary nechalo chladnou. Právě naopak... Přišlo režisérem krutě naplánované Que sera sera a vešekeré mé pokusy o chladný analytický přístup se rozplynuly do ztracena. Ještě teď mám chuť vzít Zlaté stránky, zabodnout do nich prst a... (19.11.2009)

Oči Mary Dinkle měly barvu jako zabahněné louže. Na svět přišla jako nehoda a zatím co snila o lepším životě, tak v New Yorku ve stejnou dobu se Max Horowitz….. Vezměte krátký jednoduchý příběh o touze dvou zvláštních lidí mít přátele a nafoukněte ho pro oživení příjemnou hudbou, veselou mimikou obličejů a černohumornou vatou do 90ti minut. Úžasná animace ,,stop motion“ ve smutném příběhu, který stojí za zamyšlení. PŘÁTELE SI NA ROZDÍL OD PŘÍBUZNÝCH VYBRAT MŮŽEME. A JÁ SI VYBRAL TEBE… . A tedy i za vidění. PŘÍBĚH *** HUMOR *** AKCE ne NAPĚTÍ * Víte že? Když už jsme u těch smutnejch příběhů – sháním práci!!!! Tak kdyby někdo náhodou…Ať není můj život stejně smutnej jako Mary a Maxe. (20.11.2009)

Celosvětově divácky úspěšný film. Smutná animovaná komedie o neobvyklém dopisovacím přátelství vysmívané osamělé dívenky a výstředního obézního sociopata plná břitkého černého humoru, hnědé a černé barvy a psychických poruch. A taky zde máme nějaké mrvé rybičky se jmény Jindřich IX. a další Jindřichy, preparované mrtvé ptáky, mrtvé mateřské i manželské vztahy, kočku se zápachem z úst a vystřeleným okem, ... "Svět mi připadá velice chaotický, jelikož přemýšlím věcně a logicky." Trailer: http://www.csfd.cz/film/253387-mary-a-max/videa/ (13.11.2011)

milá mary, milý maxi (ale i vy ostatní)... nemám sbírku noblíků, nemám rybičku ani kohouta, nemám (snad) žádnou duševní poruchu, nemám na čele žádné mateřské znaménko, nemám doma psací stroj ani valium, nikdy jsem nejedl čokoládu v rohlíku, nechodím na schůzky anonymních žroutů, nemám doma sherry na vaření (což musím napravit) a nemám souseda s agorafóbií (aspoň myslím)... přesto mě váš křehký, nápaditý příběh pobavil a dojal zároveň, jste jako amélie a forrest, jenže animovaní, ale s podobně dobrou hudbou v zádech... věřím, že si k vám zase jednou najdu cestu! 90% (02.03.2011)

Max a Mary spočiatku vyznieva príliš predvídavo o tom, ako sa dve podobné osoby dočkajú splnenia svojej túžby nájsť si priateľa v podobnej situácii. Scenárista, režisér a výtvarník Adam Elliot však posúva dej ďalej do Maryinej dospelosti, zasádza tvrdé rany osudu, navzdory hravej plastelínovej animácii. Šeď New Yorku kontruje hnedastej Austrálii. Mary a Max nie je film ako väčšina populárnych „animákov“ z ponuky slovenských kín, v ktorých sa rýchlym tempom striedajú gagy rôznej kvality a všetko hrá sýtymi farbami. Nepotrebuje ohurovať veľkými dobrodružstvami a nasilu mámiť divácke emócie. Nie je stavaný tak, aby čo najatraktívnejšie komunikoval s deťmi. Boduje svojou inakosťou. Líši sa výtvarnou štylizáciou, rozprávačským prístupom, prepájaním tragických motívov s komickými aj celkovou atmosférou. Čo sa animovaných filmov týka, pre mňa sa jedná o jeden z najvtipnejších filmov. (12.11.2014)