MacArthur
MacArthur, the Rebel General
MacArthur, the Rebel General
Réžia:
Joseph SargentKamera:
Mario TosiHudba:
Jerry GoldsmithHrajú:
Gregory Peck, Nicolas Coster, Marj Dusay, Ed Flanders, Russell Johnson, Ward Costello, Dan O'Herlihy, Dick O'Neill, Addison Powell, G. D. Spradlin (viac)Obsahy(1)
V roce 1942, tři měsíce po japonském útoku na Pearl Harbor, je generál MacArthur velitelem jednotek na ostrově Corregidor na Filipínách. Jeho zdecimované jednotky tu z posledních sil brání západní stranu Panamského průplavu. Potřebují pomoc z Washingtonu, ale americkým ponorkám se stále nedaří prorazit japonskou blokádu a doručit jim zásoby.
Generál se vzpouzí prezidentovu rozkazu, aby se přemístil do Austrálie, a hodlá zůstat i za cenu, že bude muset rezignovat na funkci a bojovat jako obyčejný voják. Jeho pobočník Robert Sutherland ho ale nakonec přesvědčí, aby jel. Generál odplouvá s rodinou na torpédovém člunu, ačkoli mu všichni doporučují, aby použil ponorku, protože to je bezpečnější. MacArthur si ale tento způsob vybral záměrně, protože chce ukázat Washingtonu, že se dá blokádou proniknout. Podaří se jim bez větších problémů doplout až do Austrálie. V Melbourne na ně čekají davy. Generál se dozví, že v celé Austrálii není žádná dobře vycvičená jednotka, která by jim mohla na Filipínách pomoci. Navíc místní americké a australské jednotky sotva stačí na obranu Austrálie.
V krátkém proslovu prohlásí, že se hodlá na Filipíny vrátit. Generál Wainwright, který po MacArthurovi převzal velení na Filipínách, byl mezitím nucen podepsat kapitulaci. MacArthur zuří a považuje to za nehoráznost. Pak si ale uvědomí, že to byla jen otázka času. Zároveň však odmítne posvětit medaili cti, kterou chce kongres Wainwrightovi dát. Japonci provedou několik náletů na severní Austrálii, čímž potvrdí předpoklad, že hodlají zaútočit. Spojenci chtějí předstírat obranu a pak se stáhnout do srdce Austrálie. MacArthur je jako vrchní velitel spojeneckých sil rozhodnutý zaútočit a svést bitvu hned na severním pobřeží. Není spokojen s vývojem situace, takže pošle Roberta Eichelbergera, aby velel jednotkám na Nové Guinei. Má svolení odvolat všechny velitele, kteří nechtějí bojovat. MacArthurova popularita stoupá a velitelé si myslí, že by se klidně mohl stát novým americkým prezidentem.
Prezident Roosevelt potom generála povolá do Pearl Harboru. Chce si tam osobně vyslechnout názory polních velitelů a jejich návrhy dalšího postupu ve válce v Pacifiku. Admirál Nimitz navrhuje obejít filipínský ostrov Luzon a zaútočit na Manilu. MacArthur je proti, protože se mu nezdá rozumné nechat si za zády dvě stě padesát tisíc japonských vojáků žijících z filipínských zásob. Hodlá se vylodit přímo na Luzonu a je přesvědčen, že se svými jednotkami může ostrov obsadit asi za pět týdnů. Dny velkých frontálních útoků jsou podle něj dávno pryč, a navíc jim filipínští partyzáni už dva roky připravují pro takový útok půdu...
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (42)
Dobrý historicko-životopisný film o generálovi Douglasovi MacArthurovi. Mapujúca jeho vojenskú kariéru počas druhej svetovej vojny v Pacifiku a Kórei až do jeho odchodu do dôchodku. Produkcia je dobrá a s ohľadom na náročnosť vojenských operácií až veľmi dobrá rovnako ako herecké výkony. Gregory Peck stvárnil osobu MacArthura uveriteľne s ohľadom na to, že je ťažké odlíšiť aká bola reálna osoba generála a čo už je spomienkový optimizmus či iné prifarbenie. Dej však nie je príliš akčný a väčšinou sme svedkami osobných rozhovorov, plánovania taktiky, či prejavov, čo môže byť nudné. 70% ()
„Mým osudem je porazit komunismus a jedině Bůh a ti politici ve Washingtonu mi v tom můžou zabránit…“ Legendární Gregory Peck (pěkně nadabovaný Jiřím Bartoškou) tu roli hrdinného generála MacArthura, muže s poněkud kontroverzními názory, sehrál vskutku báječně. Film je pěkně výpravný (zejména pokud jde o zobrazení války) a soustřeďuje se na zobrazení nejdůležitějších momentů v životě muže, jehož krédem bylo „povinnost, čest, vlast“. To zarámování celého děje generálovou přednáškou před kadety na mě působilo trošku dost pateticky, asi to tak trošku patří k americkému způsobu točení životopisných snímků. ()
Gregory Peck kadí patos, scénář Arnold J. Rimmer. Biografie slavného pětihvězdičkového generála, který vůbec první Purpurové srdce skromně udělil sám sobě, se stěží vyškrábe na ty dvě, protože je celá natočená stejným způsobem, jakým si vyžadoval fotografování své osoby sám Doug s dýmkou z kukuřičného klasu. Z podhledu.. Na konci chyběl už jen desátník Max Klinger jako Socha svobody. Nebo citát Harry S. Trumana „I fired MacArthur because he wouldnˈt respect the authority of the president. I didnˈt fire him because he was a dumb son of a bitch, although he was..“ ()
Jeden ze tří celkem známých válečných filmů v roce 1977. MacArthur je všechno co si představíte pod pojmem klasický životopisný film. Tradiční vyprávění, solidní režie, slavný a přesný herec (zestárlý Peck) v hlavní roli. Nedá se tomu formálně moc vytknout, jen jsem se u toho děsně nudil. Válečné scény jsou tu spíše ve formě střípků či útržků z akcí a celý film se točí kolem nadživotního vojáka, hrdiny a "filozofa", kterému jen proradní američtí politici zabránili skoncovat s komunismem. Je to plné patriotismu, patosu a propagandy a ke konci ty nekonečné patetické proslovy a monology začínaly být skoro nesnesitelné. Proč a pro koho to američani po vietnamském rozčarování v roce 1977 točili je mě záhadou. ()
Nepochybně mě ovlivnil ten úděsný dabing. Ale... film dobře ukazuje, jakou primadonou generál byl a jak si své postavení "hrdiny" pečlivě propagandisticky hlídal. Nepochybně se mu nedá upřít schopnost riskovat a i díky jeho "žabím skokům" válka v tichomoří měla rychlý a úspěšný průběh. Film ještě nehovoří o tom, jak se generál napakoval půl milionem zlatých dolarů od filipínského prezidenta, tato skutečnost byla odhalena až v roce 1979, film je z roku 1977. Také symbióza s Rooseveltem nebyla náhodná. Antikomunistický Trumen už mu nevoněl. Nepochybně se podílel na dobré poválečné správě Japonska, dobře vedl i válku v Koreji (Truman mu dokonce schválil použití jaderné zbraně za předem specifikovaných podmínek). Právě to, že generál poslouchal jen sebe vedlo nakonec k jeho pádu a nepoužití jaderné zbraně možná zachránilo svět od jaderné války. V té době by ji Čína i SSSR klidně odvetně použili. Pokud filmu lze vyčítat tak to, že měl málo ukázaných bitev, málo ukázal, jaký byl generál sebestředný ješita, dobře ale znázornil, že hlupák to nebyl. Ukázaná kapitulace Japonska byla dobrou připomínkou, ale válečná zvěrstva Japonců film spíše pominul. 50% protože mě film nijak nenadchnul. ()
Galéria (35)
Zaujímavosti (2)
- Ve filmu (ve druhé části) v Korejské válce jsou využity tanky M48 Patton. (Winster)
Reklama