Viděl jsem ďábla

Pecka. V rámci možností. Spočiatku ma to príliš nechytilo, ale po polhodine som sa namotal ako mača na misku mlieka a už som len „zíral“, aké ďalšie príšerné zverstvo na mňa tvorcovia zakaždým vymysleli. Nie som si istý, či vykradli seriálového Dextera, každopádne to v konečnom efekte podali o dosť inak a vyšla im z toho fakt vydarená šialená hra so šialeným vrahom. Nechápal som síce, prečo to má mať minutáž pomaly ako režisérska verzia Pána prsteňov, ale napokon som sa nenudil a možno by som dokonca zniesol aj ďalších 10 – 20 minút navyše. Je to fakt brutálne, nekompromisná a pomerne šokujúca jazda a to som už čo-to videl. (29.11.2020)

Dechberoucí thriller o tisícinásobné pomstě. Výkony dvou hlavních protagonistů jsou obdivuhodné, hlavně ve chvílích, když stojí oba tváří v tvář. Akční scény jsou nápadité, choreograficky skvěle zvládnuté a přehledné, brutalita nekorektní, ne však samoúčelná! Například taková scéna v taxíku vejde do dějin kinematografie stejně, jako ta s kladivem v Oldboyovi. Excelentní kamera a působivá hudba, dlouho na mě něco takovýho nezapůsobilo, prostě radost hledět a slyšet. Škoda jen té poslední třetiny, kde jinak strhující tempo malinko poleví. Dvě a půl hodiny je přece jenom trochu moc. Tak či onak, po Oldboyovi je pro mě tohle nejlepší korejskej "revenge" nářez. (03.01.2011)

Z kórejských hororo - krimi - thrillerov najlepší kúsok aký som videl. Film hneď od začiatku ponúka strhujúci pohľad na chorobnosť masového vraha a odhodlanosť pomstiteľa, ktorý nestojí o klasickú pomstu, ale o zadosťučinenie v podobe opakovaného týrania v spôsobovaní čo najväčšej bolesti tomu čo sa "dotkol" jeho rodiny. Kto chodí na ryby, určite pozná pravidlá tejto nudnej zábavky: POVOLÍŠ - PRITIAHNEŠ. A presne o toto v tomto filme išlo ...nový druh pomsty, ktorý mne náramne chutil. Za zamyslenie stojí už len samotný názov filmu - VIDEL SOM DIABLA - koho vlastne režisér v tomto filme označil za diabla?? Masového vraha alebo pomstiteľa?? Každopádne by obaja potrebovali pomoc - RZP tu ale určite stačiť nebude.. (10.03.2012)

Ji-un Kim po A Tale of Two Sisters, A Bittersweet Life a Hodný, zlý a divný přichází s dalším žánrovým hybridem, přičemž tentokrát spojil do jednoho celku žánry zpravidla nejkrutější – kriminálku s masovým vrahem, jejíž nový směr v roce 1995 přímo udalo Sedm Davida Finchera; revenge thriller – neboli příběh o pomstě – , což je žánr v Jižní Koreji velmi populární, a který Chan-wook Park se svou trilogií pomsty (Sympathy for Mr. Vengeance, OldBoy, Sympathy for Lady Vengeance)vytěžil do mrtě; zároveň se jedná i o hluboce emotivní drama o člověku, kterému se zbortil celý svět a touha po pomstě ho k vrahovi manželky dostává blíže, než by si kdy pomyslel. Forma pomsty je zde – stejně jako v Parkových filmech – celkem originální, nechybějí tu dějové zvraty, které obohacují daný žánr a ženou příběh do nezvyklých směrů a, ačkoliv dochází k naplnění některých klišé, nemohu tvrdit, že bych si byl jist tím, co bude následovat v dalších minutách. Oba rivaly ztvárnili dva z nejslavnějších korejských herců současnosti, Byeong-heon Lee a Min-sik Choi, kteří jsou již tradičně skvělí a musím přiznat, že v momentě jejich prvního střetnutí v rámci jednoho záběru jsem byl tím nejspokojenějším fanouškem jihokorejské kinematografie…kdyby zde účinkovala ještě Ye-jin Son, nejspíš bych už přímo skákal radostí. Viděl jsem ďábla je neskutečně krutý film, ve kterém stříkají hektolitry krve, řežou se údy, přetínají achilovky, trhají čelisti, atd., avšak jeho pravá krutost dlí v nitru samotného tragického příběhu, který je navzdory explicitnímu násilí podán velmi emotivně a nelze říct, že by byl film pouze samoúčelnou brutalitou. Ji-un Kim se nespokojuje pouze s povrchními atrakcemi a především vypráví hluboký příběh, který mne po celou dobu sledování nenechal ani na minutu vydechnout. O Kimově již tradičně brilantní režii a nápadité práci s kamerou snad netřeba mluvit – ten, kdo viděl skvostný A Bittersweet Life, ji zajisté udělá vlastní obrázek. Spolu s The Man From Nowhere představuje Viděl jsem ďábla vrchol jihokorejské filmové produkce (nejen) za rok 2010. (23.12.2010)

Keď nabudúce budete mať možnosť zavraždiť sériového vraha a brutálneho násilníka, urobte to. Osobne som si vopred nič o deji nezisťoval, takže ma prekvapil aj zvrat, ktorý vlastne celú hru štartuje. No a podobne som bol mimo aj z toho ďalšieho, kde sa dostávame do tretieho dejstva. Je neuveriteľné, že sa film aj pri kvázi repetetívnom radení podobných scén vôbec neopakuje a jeho dĺžka je absolútne irelevantná, na nudu neostáva čas a je tak jedno, či by trval 90 minút alebo 4 hodiny. Osobne som sa s hlavnou postavou plne stotožnil a chápal aj jej "prerod", že to chalan časom s tou hrou prepískol, tam si už hlavu o stenu mohol búchať iba on a našťastie nie my, diváci. (23.01.2021)