Poslední mlčení

Dvě slunečná léta vzdálená od sebe 23 let náhle potemní, naplní žalem a propojí dvě vraždy školaček. Pachatele té první od začátku známe, ale má na svědomí i tu druhou? Poslední mlčení je Odarovou rozcvičkou před netflixáckým Dark. Chybí tu sci-fi prvek a pošmourný vizuál severských detektivek, ale jinak už tu má pohromadě vše - vraždy a zmizení dětí na německém maloměstě rozkročené mezi osmdesátkami a současností, vhled do zhrouceného života rodičů, co přišli o dítě, zneklidňující, depresivní a melancholickou atmosféru, tísnivé letecké záběry na lesy, kterými vede osudová zkratka, i některé herce přítomné v obou dílech. A rozcvička je to velmi zdařilá, snad jen trochu dlouhá. Ale za to lidské vykreslení pedofilů a ten nekonečně smutný konec, který nemá vítězů, jen poražených, a světská spravedlnost je jen iluzí, si tu čtvrtou hvězdičku rozhodně zaslouží. (08.04.2018)

Predstavte si ten najteplejší, najplnší obraz, plný svetla. Ako by ste práve sledovali nejakú romantickú komédiu, kde sa dvaja kamaráti vozia autom cez prekrásny vidiek. Ale iba dovtedy kým na poľnej ceste nestretnú maličké dievčatko ktoré sa preháňa na bicykli. Všetko vyzerá byť v poriadku až na to, že ide o dvoch mladých pedofilov a jeden z nich nemá ukojenú túžbu.... A ďalej si to už viete predstaviť. Snímka celou silou udiera na psychiku diváka. Prezentuje sa nemorálne a tak realisticky, že sa v nej prevára myšlienka na to, že svet je nespravodlivý. Keďže sa nevypátral vrah dievčatka. O 23 rokov po tomto incidente sa v ten istý dátum udeje únos malého dievčaťa. V malom mestečku nastane panika a paranoja.. Detektívi si myslia, že pedofil opakuje svoj čin ale keďže telo nedokážu nájsť, je stále šanca, že sa dievča nájde. Rodičia sú zničený. A zničený je dokonca aj jeden z pedofilov ktorý bol pred 23 rokmi komplicom.. Má rodinu, manželku a deti a vnútorne ho to rozkladá, ničí. Polícia si nevie rady, príbuzný si nevedia rady, rovnako ako ani komplic. Pomalé statické zábery sú popretkávané depresiou ktorej nie je pomoci. Mnohým z vás by sa toľká komornosť a pomalosť určite nepáčila a nudila vás ale holt.. Toto sú tie ťažké Nemecké drámy ktoré zbožňujem. (31.07.2016)

Tak vida, už znám svou první německou detektivku, kterou mohu s klidem vychválit! Po všech těch Kriminálkách Kolín, Stuttgart, komisaři Rexovi a mnoha jiných, na něž se nedá pro plochost postav i děje dívat, a které okupují celá desetiletí televizní schémata všech našich televizních stanic, je to skoro jako zjevení. Nejvíc bych asi vypíchla drobnokresbu líčení chování pozůstalých (většinou to v každé detektivce postrádám a nikdy se tomu nepřestávám divit). Závěr je, pravda, nekonvenční, ale možná o to silnější. A bližší realitě... (05.11.2015)

Přesně tak, přátelé, jak píše můj kamarád Josef Blažek, takhle nekompromisně, napínavě, paranoicky a odhodlaně by působil seriál Dark, kdyby se neztratil v mytologickém a sci-fi balastu. Baran bo Odar si vybral pro svůj debut příběh podle knihy, který je rozkročen přes několik žánrů, ale každému dává, co potřebuje a nikde nic nechybí. Fakt mistrovský kousek, škoda, že není více znám!! (26.11.2020)

Plný počet nedávám, protože jsem ve filmu postřehla nějaké chyby. Ale přesto je to vynikající artová kriminálka a zároveň psychologický film. Prostředí pedofilie jsem zatím neznala a i tady mi trvalo dlouho, než jsem pochopila, o co vlastně jde a kdo je kdo. Ale čím se film blížil k závěru, tím víc jsem ho oceňovala a vnímala jeho určitou hloubku. Konec nic nezkazil, naopak. (03.03.2016)