Anjel milosrdenstva

Typický körnerovský příběh, ponurý, drsný, pesimistický. Takové byly všechny války a ty světové zvlášť. Körner se tentokrát zaměřuje na rakouský týl na ruské frontě, nyní právě dost posunuté na západ, až někam k městu Stryj, kde na následky popálenin umírá rakouský důstojník, za nímž přijíždí jeho manželka, která před smrtí naposled viděla manžela vraždit místní civilisty. Chce odčinit manželovy zločiny službou v polním lazaretu, kde se osudově setkává s mladým Kryštofem, zajatcem a léčitelem. - Musím se opakovat, ta drsnost příběhu člověka nutí se dívat stále a stále, ačkoliv se děj příběhu poměrně dost vleče... Film uveden na RTVS k úmrtí scénáristy M. Puobiše, takže nečekaná, ale docela vítaná změna programu. (09.08.2019)

„Za války je větší kumšt žít než umírat …“ Přesto je možné vprostřed smrti nalézt život. Dojemný a zároveň krutý příběh mladé vdovy, která se pod vlivem ztráty iluzí rozhodla nejprve k sebeobětování v podobě práce ošetřovatelky v lazaretu, aby nakonec v tomto beznadějném prostředí nalezla sebezničující vášeň a lásku. Válka však není časem lásky, je časem pokřivení základních lidských hodnot. „Pomáhat lidem je jediný způsob jak sám sebe zlikvidovat. Sebevražda bez hříchu …“ Vynikající Ingrid Timková ve strhujícím příběhu, podbarveném a umocněném nádhernou klasickou hudbou. „Mrtví se nám už posmívají, že jsme včas nezemřeli …“ (26.12.2014)

V televízii takmer nereprízovaný malý klenot slovenského filmu. Niežeby vyčnieval z množstva koprodukčných európskych filmov na danú tému, ale myslím že aj dnes je ťažko predstaviteľné, aby tu takýto film vznikol. Skvele napísané postavy, hutná ponurá atmosféra a jedna nie príliš šťastná dejová narážka na Krista. Luther dáva hneď na začiatku najavo, akým smerom pôjde a pokiaľ by bolo vešanie na začiatku na vás príliš silnou kávou, môžete to včas vypnúť. (18.07.2014)

Ingrid Timková vo svojej možno najlepšej úlohe ako vojnová vdova. Príbeh pobláznenia alebo lásky sa najskôr pomaly rodí, aby sa v poslednej časti filmu už len potácal do očakávaného baladického konca. Nie všetko sa na konci filmu vydarilo, ale skvelá prvá polovica stojí za to. Úvodné vešanie je také, aké musí vystihnúť charakter jedného človeka, ale celý zvyšok filmu je iný, tak sa toho netreba zľaknúť. –––– Za vojny je väčší kumšt žiť ako umierať, miláčik. –––– Aj my predsa máme trochu právo na šťastie, nie? – Šťastní v mori nešťastných. (28.08.2015)

Slovenské válečné drama odehrávající se na sklonku 1. světové války v zimě 1917/1918 na východní frontě v Haliči, konkrétně v okolí západoukrajinského města Stryj. Hlavní postavu ztvárňuje vdova Anežka po rakousko-uherském důstojníkovi Brunovi, údajně válečném hrdinovi, ve skutečnosti však po chladnokrevném zabijákovi nevinných a dokonce i dětí, jehož nakonec postihne strašlivá, ale spravedlivá smrt. Vdova Brunová (I. Timková) touží odčinit hříchy svého manžela a rozhodne se působit jako zdravotní sestra ve vojenském lazaretu. Tamtéž se seznámí se záhadným mužem Kryštofem, zřejmě nepřátelským agentem, disponujícím však zázračnými léčivými schopnostmi a po nějaké době mezi nimi propuknou vášnivé city. Snímek je laděn velmi pesimisticky, ukazuje lidi psychicky těžce poznamenané dlouhodobou nestabilitou (zaujme scéna s chlípným nevděčným kudrnáčem), jejichž myšlení se stalo stejně kruté jako válka sama, vše je podbarveno pochmurnou zimní nevlídnou pustou krajinou a povedenou hudbou. Drama M. Luthera podle Körnerovy předlohy popisuje dobře nelítostnou válečnou atmosféru, je situováno do zajímavé oblasti, herecké výkony byly též ucházející (i když mimo I. Timkové jsou pro mě jména herců neznámá), přesto však dílo nepůsobilo tak poutavě, aby to stačilo na nadprůměrné hodnocení. (21.05.2015)