Třídní sraz

Bože, tohle byl tak skvělý film, že si vlastně ani nepamatuju, kdy naposled jsem z filmu cítil tak pohodovou energii a tak dobrý vibe. Neskutečně zábavná, ale zároveň uvědomělá komedie s pekelně áčkovým obsazením (vážně, doslova každá postava zde je prostě známá tvář), skvěle napsanými charaktery, jejichž vzájemnou interakci a chemii jsem žral od úvodních minut a se strašně fajn průběhem od komediálního začátku až po citelný a nenuceně emotivní závěr. K tomuhle nemám výhrady, už dlouho jsem se totiž u filmu necítil takhle uvolněný a nedokoukal jej s tak uspokojivým pocitem. (27.04.2023)

Takhle atmosférické a živé pojetí třídního srazu po deseti letech na filmovém plátně dlouho nebylo. Fajn dialogy a dobře trefený feeling neznáma, kdy se dotyční sice znají, ale přece jen 10 let je určitým způsobem v poznávání vrací o krok zpět - a to je na filmu to nejlepší. Bohužel tu ale také nechybí neslaný nemastný konec a pocit, že dobré postavy o kterých chcete vědet víc dostávají trestuhodně málo prostoru (Dawson, Issac), zatímco provaření hluční tahouni (Tatum, Pratt) jsou tam zbytečně příliš mnoho času a přitom jako charaktery nemají moc co nabídnout. (14.08.2015)

Myslím, že k tomuto filmu existují 4 základní přístupy : ten, kdo již podobný reunion zažil, tak se mu buď za a) vrátí příjemné a nostalgické vzpomínky jak na střední, tak na setkání samotné, nebo se mu za b) připomenou trýznivé hodiny ve škole a trapný pocit ze setkání s lidmi, se kterými si již neměl co říct krom nudných, obecných formalit; další skupinu tvoří ti, které znovushledání po x letech teprve čeká a mohli se buď za c) začít těšit na lidi, které dlouho neviděli, jejich životní změny a příjemné chvíle s nimi strávené, a nebo se za d) začít podobného dýchánku děsit a uvažovat, zda si má vůbec co se svými bývalými spolužáky říci a zda je vůbec dobrý nápad se něčeho podobného účastnit. Do jaké kategorie se kdo zařadí, je každého volba. (10.01.2013)

Takové milé, citové vypětí, vzpomínkové memoáry osobnosti, které vzpomínají na své mládí, kam se posunuli, co zažili, co dělají, co se změnilo?! Přirovnal bych to k milému, malému, sladkému mačaťu. A také už to bude 10 let, potřebovalo by to něco podobné, no světě div se, nikdo mně nepozval, to ta povaha?! 6/10 (15.01.2013)

Tak podle mě je to o tom, že se tam mezi ně buď okamžitě ponoříte a prožíváte to s nimi od samého začátku a nebo se vám to moc nepodaří. Já měla tu smůlu, že jsem si tam s celou tou partou sedla až tak po polovině, poslechla si pár bezvadných songů (i když moc jich tam nebylo), nasákla trochu té nostalgické atmosféry, sledovala jak vybublávají na povrch staré resty, někdy s většími a jindy s menšími emocemi a najednou byl konec a šlo se domů, nebo ještě někam jinam. Kriticky trojka, nekriticky čtyřka = 3,5*. (22.04.2013)