Kríž cti

2* za film. Nebylo to špatné, ale po Hlídce v Ardenách nijak zvlášť překvapující a poněkud očekávané. Od začátku jsou oba Angláni za trdla a smolař Němec za to, že je nenechal odprásknout, v podstatě do konce filmu trpí. Třetí * jen za to, že se něco podobného, byť jen vzdáleně, mohlo a možná i stalo. Nic závratného to ale, bohužel, zase nebylo. (04.09.2012)

Čakal som “survival” z prostredia drsnej nórskej prírody, dostal som drámu, ktorú dejovo “ovládli dialógy”. Divák sa vyslovene nenudí. Je zaujímavé sledovať, ako sa samotné vzťahy medzi vojakmi postupne vyvíjajú, no časom, akoby samotný príbeh začal stagnovať, keďže okrem hádok, ktoré časom ustanú, akoby nedokázal takmer nič iné ponúknuť. Záver celkom solídne vyvedie z “rovnováhy”, dokonca sa mu podarí vyvolať ľútosť, čo nie je vzhľadom k “tematike” celkom bežné. Samozrejme, zato môže hlavne samotný námet v podobe “True Story”, a i keď je “Into The White” dobrým filmom, štvrtú skrátka dať nedokážem. (06.06.2018)

Peter Naess nám dokazuje dávno dokázané, ale na druhú stranu treba hneď povedať, že opakovanie je matka múdrosti a niektoré životné pravdy by sa mali omielať donekonečna. K vysoko humánnemu posolstvu tu máme ako bonus ešte nádhernú prírodu a dojemný dovetok v podobe zopár titulkov po poslednej scéne. Ak by tvorcovia situáciu dlho po vojne nakrútili, pochybujem, že by sa našiel divák, ktorého by nedojala k slzám. Film by ale potom nemal tak jednotnú a zovretú atmosféru. Ak každý porovnáva s Kukuškou, tak tu máme ešte No man´s land, alebo ešte o stupienok lepší Land of mine z minulého roka. (21.10.2016)

Určitě bych k tomu měl celou řadu pochvalných slov - netradiční, dojemné, místy vtipné, silné v jednotlivostech i jako celek a sloužící k zamyšlení. Ale na úplný vrchol bych to neviděl. Prostě se jedná o kvalitní a zajímavou podívanou, ale abych pravdu řekl, nijak extrémně mě to nedostalo. PS: I když se tam úplně nehodí, tak hláškující Rupert Grint byl v originálním znění výborný. :D 75% (25.01.2014)

Nečekala jsem mnoho, proto jsem ten film měla dlouho v šuplíku, ale nakonec jsem byla příjemně překvapená. Jak z malého, ale přitom silného příběhu pár mužů, který se skutečně odehrál, jasně zaznívá myšlenka nesmyslnosti válek jako takových. A i když první polovina byla trochu vleklejší, tak druhá to bohatě vynahradila silnějšími a emotivnějšími momenty. A za ten závan člověčiny (lidskosti, potažmo přátelství) ve válečných podmínkách díky. (24.03.2013)