Miestnosť samovrahov

Coming out hlavného hrdinu je originálny aj dobre zahratý. Reakcia rodičov je však nespočetnekrát videná. Ide o film pre teenagerov v Dominikovom veku, takže rodičia sú proste len blbci, ktorí nezvládajú samých seba, nieto ešte vlastné dieťa. Avšak nie sú chvalabohu prvoplánovo jednorozmerní, len je citiť, že sa dalo ísť po psychologickej stránke určite hlbšie. Za mňa však film zráža nižšie doslova hnusné virtuálne prostredie ako z hry z prelomu tisícročia, tvorcovia mohli vymyslieť niečo originálnejšie a vizuálne zaujímavejšie. Inak ide tak trochu o poľský (emo) Black Mirror. (06.01.2024)

Rozmazlený spratek, který je buzerant, a ještě k tomu se zamiluje do špinavkyně přes internet. Opravdu je to takový, jak to zní. První deset minut jsem tomu chtěl dát dát ihned odpad a několikrát jsem si řekl, že je to totální blbost. Jenomže ono je to ve skutečnosti dost dobře natočený. Hnedka po mrdkostřelecké scénce to začne být postupně víc zajímavější. Tolik, že budete chtít vědět, jak jeho příběh skončí. Nejdřív jsem se bál, že to bude nějaká animovaná blbost, ale ono je to velice ukázkově smíchané. Největší plusko má samotný herec Gierezal. Kompletně celou roli zahrál mistrovsky. Sám jsem mu měl s největší chutí dát facku. Je velká škoda, že postavy mi přišly docela ironický. Jak už jsem říkal, chlapec je homosexuál, ale pak z ničeho nic mu holka nevadí. Každopádně budu chápat, že se bude film někomu hodně líbit. Obzvláště teenagerským holkám, protože člověku, co má už něco za sebou si myslím, že nic moc nepřinese. (16.03.2019)

Jakub Gierszal má talent, a pan režisér ještě navíc i odvahu. A to je asi tak to nejpozitivnější co se dá o Místnosti sebevrahů říct. Film je výborně technicky zvládnutý, slušně zahraný, a vysoce ambiciózní. Všechno ostatní je na pár facek. Cílem bylo natočit výpověď o emo kultuře, a film propaguje názor že emo je především nevychovaným a rozmazleným spratkem, sugerující ostatním iluzi o své výjimečnosti, ale ve skutečnosti jeho rozhodnutí o bezvýchodnosti vlastní situace není nic jiného než dobrovolná rezignace na odpovědnost a povinnosti spojené s dospělostí. Snímek není žádná sonda do nitra ztraceného člověka, nýbrž drsná demýtizace skleníkového světa adolescentů. dOm!n!K je sympaťák k pohledání, stačilo pár minut a měl jsem chuť zavřít ho do temné místnosti se čtyřmi holými stěnami a s břitvou, a pustit mu nekonečnou smyčku Szomorú vasárnap. Jeho rodiče jsou pro změnu stroje na peníze které tráví výchovou minimum času, ale alespoň mají snahu odčinit své chyby, ať už skutečné, nebo domnělé. K realitě má snímek daleko, a i když se o ni snaží vyznívá spíš jako hyperbola. Nevím jestli to byl záměr, nicméně díky tomu nefunguje ani v jedné ze dvou rovin v jakých by nejspíš měl fungovat. Čili ani jako psychologické drama, ani jako buřičský plivanec do tváře polské společnosti. (25.01.2012)

Jakub Gierszal je pro mě prostě borec světového formátu. Zničehonic se v polské kinematografii vyloupl a teď, kde se objeví, tam září. Vrcholem jeho hereckých aktivit je pak role nemocného Dominika v tomto filmu. Jeho role je geniálně vykonstruovanou psychologickou zpovědí všech těch, kteří žijí v rodině z vyšší společnost (ale nemusí nutně být podmínkou), kde na děti nemají čas, a tak utíkají do počítačového světa. Hrají onlajnovky, žijí více v počítačovém světě. Prostě utíkají od reality tam, kde jim je dobře. Kolik takových jsem ve svém okolí v období puberty měl. Nedokázal bych to spočítat ani na prstech dvou rukou. Přitom pokud je někdo labilní, respektive není natolik silný, aby dokázal potlačit depresi, tak ten pád je pak hodně rychlý. Dominik tu ze začátku působí jako absolutně rozmazlený fracek, který neví, co se životem. Ve druhé polovině filmu se ale před obrazovkou naprosto dokonale proměňuje v nemocného kluka, kterému nikdo neví, jak by pomohl. Škoda, že film je natočen lehce nepřístupnou formou divákovi. Není to úplně klasicky odvyprávěné drama. Navíc hodně dobré jsou momenty, kdy je Dominik u počítače, ale zase jsou v kontrastu se scénami z počítačové hry, které spíš rušily. Ale jsou nezbytné. Jako celek nicméně musím říct, že se opět jedná o skvělé polské drama, navíc věcné a s myšlenkovým přesahem, aktuálním především v dnešní době. (16.10.2019)

Spoilery!Ten, kdo vám tento snímek doporučil, zoufale volá o pomoc. Moje hodnocení nebude zřejmě plně vypovídat o potenciální kvalitě snímku, neboť se snímek točí kolem dvou věcí, které se mi dost hnusí. Tedy kolem nejdebilnějšího životního stylu EMO a kolem jedné z nejtrapnějších sexuálních orientací - gayství. Dokonce došlo i na jakousi dehonestaci juda, na které se budu nyní dívat jako na teploušský sport, kde se dva páni mohou ohmatávat až k vyvrcholení. Téměř dvouhodinový výlet mezi retardy, kteří neumějí dát svému životu smysl, či si alespoň najít vynikající koníček (filmy, hry, sport, sex, ...), který jim zlepší náladu v každém momentu, kdy jim vyvstanou na mysl podobné 3.14čoviny. Animovaný útěk do virtuálního světa na mě poté působil maximálně rušivě. Vedu zřejmě příliš spokojený život, abych podobný film dovedl patřičně docenit. (15.02.2017)