You're Next

Tak You're Next po nemastné-neslané The Purge vyloženě potěšil. Musím uznat, že tohle je jeden z nejlepších slasherů, které jsem za poslední dobu viděl. Umocňuje ho nakřížení s home invasion, které se ale ve výsledku ukáže jako ne až tak znepokojivé (ve srovnání například s komorními The Strangers), za to má ale skvělý drive a perfektní krvavé lázně, při nichž krev valí vodotryskem jako z páčidlem otevřenýho čela. Herecké osazenstvo není nic moc, ale na to sere pes, bavil jsem se opravdu skvěle. Hudební podklad mně místy přišel kapku rozhádaný, protože se ve filmu střídá jakýsi oldschool sound s moderními zvuky, ale atmosférický účel plní obě složky v pohodě, takže celkově jo, překvápko na světě. 90% (25.09.2013)

Těžká rána přímo do temene. Koho stejně jako mě zklamala Očista a líbily se mu jen masky. Ten by měl u tohoto kousku stejně jako já chrochtat blahem. Opravdu velmi chutná krmě, která by měla lákat na hororovou atmosféru stejně jako na boj jedince o přežití. Přestože by se to nabízelo, tak se nedá říct že by film něco vykrádal. Atmosféra přímo ukázková a vše dokresluje skvělá hudební složka. (12.02.2014)

Když jsem psal komentář k Haute Tension, a chválil hlavně ono v žánru dlouho nevyužívané "zlo ve vašem vlastním domě", netušil jsem, jak se v budoucnosti s filmy na téma "home invasion" roztrhne pytel. Tyto snímky obvykle nestojí za mnoho (nudní The Strangers, kteří krom tématu na němž staví, nenabídnou už nic jiného, nebo třeba Mother's Day či Secuestrados, v nichž je kamenem úrazu hlavně neschopnost tvůrců ukočírovat slibné rozjezdy). V poslední době mne však docela zaujal komorní Home Sweet Home, a líbila se mi thrillerově zábavná Očista (The Purge), těžící ze scifistické premisy. You're Next je možná ještě o chloupek lepší. Sice tu časem může trochu vadit poměrná nezničitelnost jedné z postav, ta je ale v podstatě nezbytným hnacím motorem napětí v druhé polovině filmu. O to víc je škoda promarněné šance v samotném závěru, kdy by vypnutí onoho motoru zanechalo film i dojmy z něj zcela vyvážené. (13.10.2013)

Nějak ty vysoké hodnocení a adoraci nechápu. Slušně započatý home-invasion horor, který někde do poloviny má dobré mordy, nepříjemnou atmosféru vězení bez mříží a dokonce i slušné herce, ale pak přijdou ty zvraty a to jsem už zcela odzíval. Klišé na klišé, zabijáci ztrácejí tu auru pořádných hororových postav, vše je náhle příliš přízemní a zbývá tak jenom to gore. A pak závěrečná strašně šokující tečka. Huh, jak originální (30.12.2014)

Jehňátko, lištička a tygřík si chtějí hrát na jezinky, aneb další kousek do thrillerové škatulky, kde nepochodíte s větou: „Nechci se chovat neuctivě, ale byli by jste tak laskaví a opustili náš dům?“ Wingard si pohrává s žánrovými přesahy takovým způsobem, že občas není poznat, jestli se jedná o nadsázku, či nechtěnou idiocii vepsanou do vínku postav (viz. výběh naboso z domu se slovy „umím 5 km za 23 minut"), kamera je otravně roztěkaná a hudba místy připomíná syntezátorové počátky Michaela Manna. Když si připočtete mrzkou originalitu, laciné lekačky či pocit lhostejna nad osudem postav a k tomu se trochu zajímáte o hokej, možná dojdete k závěru, že větu: „You´re Next!“ uměl účinněji použít bývalý zadák NHL Scott Stevens.. Stále tak v žánru host do domu, smrt do domu trvá „Looking for the Magic“ (nejblíže mu byl Peckinpah se svými Straw Dogs).. (24.09.2014)