Želanie

Jako mám v Evropě rád téměř všechny filmy pana Nolana, tak na poli Japonských dramat u mě jasně vévodí Kore-eda. Zbožňuji jebo filmovou tvorbu, kdy většinou sledujeme čistě všední životy obyčejných lidí s dokonale a nenásilně přenesenými city na diváka. V tomto je pro mě absolutní jednička. Navíc své herce dokáže natolik vycepovat, že vše působí opravdově, nikoliv uměle. (19.07.2017)

Koreeda dokáže svůj vhled formovaný tvorbou dokumentů plně zužitkovat i v hraných filmech, což se představuje především u záběrů filmovaných lokací. Pocit, že divák prožívá děj spolu s protagonisty je zde značný. V Kiseki však Koreeda zvolil děj velmi komorní (oproti předcházejícím Dare mo shiranai a Kûki ningyô), a zápletka se vlastně jen očí okolo pověry se splněním snů, které se naplní v moment, kdy projedou vlaky v jiných směrech vedle sebe. Ani zde však nechybí sociální problematika točící se okolo vztahů a vazeb v rodině - ne však plně rozvinutá. Šlo by napsat, že jde o nejméně zajímavý film Hirokazu Koreedy - i to ale znamená, že jde o silně nadprůměrný film prostý chyb. (04.09.2014)

Svěží, delikátní a úsměvný film o dětství, dětských snech a také o vztazích v rodině. Hodně mi to padlo do noty a líbilo se mi i zasazení na Kjúšú, které jsem dokonce minulý rok sama navštívila. Ve filmu se podíváme na Kagošimu, do Fukuoky a taky částečně do Kumamota. Všechna tato místa dnes propojuje trať vysokorychlostního vlaku šinkansen, ovšem příběh filmu je zasazen do období před několika lety, kdy tam tato trať byla úplnou novinkou a právě to dokáže velkou měrou ovlivnit životy několika školáků základní školy a částečně taky životy dospělých. Pro děti z toho vznikne příležitost vydat se na cestu za "zázrakem"... Zkrátka další skvost z pera Hirokazu Koreedy. Pro mě rozhodně nezapomenutelný zážitek. ~(4,6★)~ (17.03.2019)

Škoda té poněkud nekonzistentní první poloviny, která spíš působí dojmem lehce nahodilých střípků osudů několika dětí a jejich rodičů (ale i přesto mě to kupodivu dokázalo bavit), protože jinak je to hodně povedené a druhá polovina se mi hodně líbila. Tentokrát se Kore'eda rozhodl pro čistě rodinný film a ačkoli je zbytek jeho filmů vážnější, dařilo se mu i tady. Ona to není žádná velká změna, jen je to celé milejší, optimističtější a svižnější (v tom smyslu, že zde je soundtrack a "živěji" pojaté scény), ale přitom to stále má zajímavě vedený příběh o dospívání s dobrým nápadem a uvěřitelnými postavami a dialogy mezi nimi a i ta Kore'edova poetika tu je stále přítomna. A líbilo se mi, že i zde se byť jen pomocí náznaků a nedořečených vět snaží dostatečně představit všechny postavy, hlavní i vedlejší - a dost si toho cením i proto, že je tu těch postav skutečně požehnaně. Tudíž se opět můžu radovat, protože i tenhle Kore'edův se mi celkem dost líbil. Navíc bylo příjemné vidět po nějaké době zase skutečně povedený film, protože tenhle týden jsem na ně moc štěstí zatím neměl... Btw ten soundtrack je skutečně skvělý. 4* (15.01.2022)

Prvá polovica je oproti druhej značne nekonzistentná. Bez nej by sme ale nevedeli v akej situácií sa hrdinovia ocitli. Ani by sme nevedeli v akom sociálnom prostredí sa nachádzajú a kto všetko ich obklopuje. Druhá mierne nadnesená- kde sa hľadá miesto odkiaľ sa dá zakričať prianie, ktoré sa môže splniť má v sebe presne tú hravosť, jednoduchosť a úprimnosť s akou asi Koreeda do filmu šiel. Nejedná sa o žiadny veľký film. Ale tentoraz sa nesnaží poukazovať na problémy, len na rozdiely. Tým je nenútení a má v sebe akýsi nadhľad. V prvej polovici sa ale deti tvária ako dospelí, čo mi trochu vadilo. V tej druhej, kde sú to len deti pred uvedomením, alebo ako chcete veľkým rozhodnutím vypovedá o scenáristickej a režisérskej uvedomelosti. Pekný film. Nie dokonalý, ale pekný. (02.09.2015)