Umenie kradnúť

Já vím, já vím, neobjevil se v tom jediný turbokokot navlečený do pitkáčů v barvě americké vlajky ani hustě uvědomělá třináctiletá pizda s posláním, co v digitálním mrdníku sveřepě zachraňují civilizaci za mohutného povzbuzování všech těch budoucích uklízeček a obráběčů kovů. Nečumělo se v tom ani černobíle hodinu do zdi za účelem zdůraznění hlubokého filosofického přesahu kognitivní percepce heideggerovské omítky s důrazem na korelativní kauzalitu aplikované Schopenhauerovy Teorie metafyziky hrbolů, tudíž si na své nepřišli ani škaredí, lupovití panicové, kompenzující si své sexuální frustrace egoonanickým pseudovstřebáváním abstrakce tohoto hostilního světa s perpetuální absencí kundy. Ne, toto byl prostě jen naprosto zábavný, ultimativně nahláškovaný sexy film s koulema, skvělou pointou a mačo herci, po kterém jde zdravý a střízlivě uvažující divák spát s nahoru vykřivenými koutky a pocitem radosti, že se ještě pořád mezi tím ukájením hloupých dětí a samozvaných műslitelů najde tak milé povyražení a krystalicky čistá zábava. Perla tedy zatím leží s chrochtáním opomíjena vedle žlabu s pomejemi a já vyzývám všechny soudné kritiky, co to ještě neviděli, aby to neprodleně dostali do zasloužených červených čísel, abych nemusel žít ve strachu, že jsem obklopen výhradně bandou esoterických buzerantů! (05.07.2015)

Tedy, že dokáže Gáje Ričího knokautovat na jeho domovské půdě již v prvním kole jakýsi Jonatán Sobol, to by mě doposud ani ve snu nenapadlo. Úžasná hodinka a půl inteligentní zábavy v podání zkušených pardálů s jedinečným Kurtem v čele. Dlouho to vypadalo na solidní čtyřku, ovšem závěr definitivně rozhodl. Houšť a větší kapky, prosím! (07.05.2016)

Šlo vidět, že se tvůrci strašně snaží přiblížit se těm nejslavnějším heist filmům, pochopitelně z nich částečně vycházejí a čerpají z nich, což není nic proti ničemu, akorát mám pocit, že to tvůrcům tentokrát zrovna moc nevyšlo. Největší pozornost na sebe pochopitelně strhává skvělý Kurt Russel, jeho role mu moc sedla a celý film vyloženě táhne. Potěšilo mě slušné tempo, nějaký ten humor na odlehčení taktéž. Příběh na mě působil spíše průměrně, logika se občas zadrhávala, závěr nečekaný a povedený. Podruhé dám asi přednost něčemu jinému, nicméně uznávám, že své fanoušky si Loupež na úrovni dozajista najde. 6/10. (01.12.2021)

Vypiplaná oldschoolová heistovka se slušnými herci, kde překvapivě exceluje Matt Dillon jako bad guy, ale ani Kurt Russell naštěstí nepatří do starého železa. Hodně charismatický je stále Terence Stamp, který si svou část krade pro sebe a jeho špičkování s natvrdlým poldou je vynikající. Film vůbec obsahuje tu jemný, tu občas drsnější humor, ale stále jde o chytrý humor. Celé to má vůbec velmi příjemně laděnou atmosféru, nenásilně je nám vsunuto něco o umění a dokonce historii (mimochodem, povšimněte si scény, kde Kurt Russell mluví o "bláznovi" Claudiovi, jak najednou začne taky kulhat :-)), a kamera kouzlí, co to dá - i z opuštěného místa v zapadákově dokáže vykouzlit "impresionistický" obraz. Nutno vidět v originálním znění, protože je zde i celá řada dvojsmyslů, slangu a žargonu, které při studiu angličtiny běžně nepochytíte. :-) Vážně hodně vydařený film. (27.06.2015)

Oteklý Kurt Russell a slizák Matt Dillon-bratři jak se patří. "NEMOHL JSEM ŽRÁT, SPÁT, SRÁT" Celé to tak nějak plave proti proudu typickejch vykradanejch sraček s proamerickou tematikou. Člověk nikdy neví, kdo co peče a hlavně na koho. Dillonovi se nedá věřit ani podpis v občance a Russell je zkrátka mačo king, který už sice dávno neudělá deset kliků, aniž by si přivodil šok periferního nervstva, ale to je uplně buřt. Tahle loupež totiž vyvolává hřejivý pocit u šulínka. (04.12.2015)