Hobit: Bitka piatich armád

Tak máme za sebou zřejmě poslední dobrodružství ze Středozemě a já při této příležitosti trošku poruším pravidla a svůj komentář nevěnuji jen filmu, ale i duchovnímu otci celé filmové ságy ze Středozemě, jehož jméno zní Peter Jackson. Mám k němu ohromný respekt a obdiv za to, že se pustil do zfilmování něčeho tak náročného jako je Pán prstenů a Hobit. Musím se přiznat, že já bych radši vyprstil plukovníka vietkongu světlicí než natáčel Hobita. Proč ? Protože bych nikdy nedokázal dát do pohyblivých obrazků, tolik lásky, přátelství, odvahy a nebezpečí. Protože bych nikdy neuměl vážný souboj na život a na smrt odlehčit takovým způsobem, aby to nepůsobilo trapně. A hlavně, protože bych nikdy nedokázal prostřednictvím filmu vrátit dospělý lidi do dětských snů, kdy si každej z nás přejeme být statečný jako Aragon, moudrý jako Gandalf, vznešený jak Elf, řídit se hlasem srdce jako Hobiti a umět žrát jak Gimli. Za tohle všechno pana Jacksone velký díky. Velký díky, že jste v dnešní době udělal šest filmů, který jsou krásný na těle i na duchu. Což samozřejmě platí i na poslední díl Hobita. Dračí prolog je natočen velmi přehledně a milovníci větších táboráčků budou u začátku filmu slintat určitě víc na hasiči. První půlka filmu se věnuje hlavně vykreslení povah hlavních postav. K této části nemám co vyčíst, byla odehrána i natočena na vysoký úrovni a ani chvíli nenudila, ale stejně jsem se už nemohl dočkat závěrečné matky všech filmových bitev. Tu jsem samozřejmě dostal a užil si jí záběr po záběru jako dlouho nic. Přehledně a nepřeplácaně natočený masovky, mnoho osobních soubojů jeden na jednoho, jeden na přesilu, který nepostrádali kvalitní choreo, originální nápady i zábavné vsuvky. Zkrátka opravdová filmařská lahůdka. Moc se mně líbil i dialog o lásce mezi Thranduilem a Tauriel, krásně napsaný a ještě líp zahraný. Pokud u triologie Pána prstenů nemám pořád ještě jasno, který díl se mně líbí víc, tak u té Hobití mám po dnešku světlo. Pět armád prostě mělo vítězství už v názvu. (11.12.2014)

|| Scenár: Fran Walsh, Philippa Boyens, Peter Jackson, Guillermo del Toro / Predloha: J.R.R Tolkien | Hudba: Howard Shore | Distribúcia: Warner Bros. Pictures | Štúdio: New Line Cinema, MGM, WingNut Films | Rozpočet: 250 miliónov $ | Tržby: 955,1 milinóna $ | Ocenenia: Oscar - 1 nominácia (Strih zvuku), BAFTA - 1 nominácia (Vizuálne efekty), Spolu - 2 výhry a 15 nominácií || Na prvé zhliadnutie emocionálne totálne mimo mňa. Film na mňa pôsobil od začiatku do konca scenáristickou bezradnosťou, za ktorú samozrejme môže najviac trilogizácia jednej knihy, a taktiež štvorica ľudí za písacím stolom vykrikujúc: a čo keby sme tam dali aj zemežrútov?... Má to pekné pasáže, ale u mňa prevládal nepríjemný pocit z umelosti a až príližnej obrazovej dokonalosti - neveril som až doteraz, že to niekedy na niečo poviem... To čo ešte v prvých dvoch dieloch fungovalo, a to návrat do stredozeme, v trojke už jednoducho nestačí. Všetko sa vo filme deje samozrejme, bez hlbšieho vysvetlenia alebo pádnej motivácie postáv. Trojka mala naviac. Na omnoho viac. Brnkať na nostalgickú strunu na konci naozaj nestačí. Neni to samozrejme tak tragické, to by som filmu krivdil, disponuje totiž so skvelou skvadrou hercov (až na pár výnimiek), ktorý sa krvopotne snažia to CGI monštrum uniesť na pleciach. Je viac, než pravdepodobné, že hodnotenie posunie vyššie rozšírená verzia. Ps: mimochodom: kam zmyzli scény z trailerov??? Asi si budeme musieť počkať na blu-ray. 70% | CineStar Černý Most, Praha, 10.12.2014 | (11.12.2014)

Zřejmě nejnadsazenější, místy až absurdně komický díl série, který funguje velmi dobře jako zábava i jako "serializovaný" blockbuster. Rozvíjení a propojování paralelních dějových linií a linií akce tu není tak opojné jako v prostředním filmu (který pořád považuju za špičku tolkienovských adaptací), ale pořád je zvládnuté s jistotou a v některých scénách (gradace bitvy, resp. její postupné zeštíhlování směrem k závěrečnému souboji) přímo výborné. Líbí se mi, jak film bez vysvětlivek začíná in medias res a že Šmaka zužitkuje jen jako prachobyčejný cliffhanger a akční startér v prologu. Líbí se mi, jak film obecně naprosto kálí na požadavky skalních fanoušků, kteří pravděpodobně skřípou zubama, když se na scéně objeví píseční červi z Duny (!) nebo kdykoli Legolas udělá nějakou fyzikálně nemožnou skopičinu. Nehledě na to, jak se tady okázale jde proti řadě klasických konvencí, jako je utvoření heterosexuálního páru (v případě Bilba a Thorina by teoreticky šlo o bromanci) apod. - primární je serialita. Samozřejmě, je otázka, do jaké míry je film sebeparodický záměrně, ale v závěru jsem se kolikrát až zalykal smíchem (tady se dost ukazuje, jaký je rozdíl mezi sucharskými novinářskými projekcemi a projekcemi v zalidněných kinosálech, kde publikum reaguje úplně jinak - údajně poetická scéna s čištěním fajfky je např. podle mě jednou z nejvtipnějších wtf scén filmu). Stručně a jednoduše, čím míň ten film budete brát vážně, tím víc si ho užijete. (12.12.2014)

Nevím jestli za to mohlo debilní 3D, ale já se u toho vařil. Slepenec bitek, které by vypadaly hezky jako in-game intro v nějaké mlátičce, mě prostě už nebavil. Krátka akční sekvence monumentální bitky z prvního Hobita je mnohem lepší, než celej tenhle film. Emocionálně fakt úplně prázdné, bylo mi u prdele, co se tam děje. Jedinej opravdu skvělej moment bylo Thorinovo vyražení z bran Ereboru na skřety. Navíc mě štvalo, že všichni skřeti maj nabušený brnění, ale dostanou v podstatě facku od nějakejch špatně vyzbrojenejch sedláků a chcípnou. Absence krve je taky hroznej fail, vypadá to nepřirozeně. Prostě Jackson už nevěděl kdy přestat. Hezky to ilustruje např. scéna finální bitky Thorina s Azogem, kdy na něj Thorin udělá fintu s ledem. Jak tam pak plave ta mrtvola pod ledem, tak je to naprosto epickej, komorní moment a já v duchu prosil ať to nezkurví tim, že se ten skřet probere. No samozřejmě, že na něj vybafne a stojí to za hovno... (14.12.2014)

Stejně jako oběma předchozím Hobitům dávám i závěru trilogie čtyři slušné hvězdičky a pátou si schovávám pro rozšířenou verzi. Opět se mi totiž zdá, že toho ve filmu nemálo chybí, řada scén ještě "něco" potřebuje. Každopádně i tak zábava velká, poctivě a s očividnou láskou natočená. Ano, Šmakův konec nemusel přijít tak brzy, Legolas nemusel mít tolik prostoru, úžasný Billy Connolly coby Železná Noha ho zase mohl dostat více... A tak dále, a tak dále. Jenže když dvě a půl hodiny filmu utečou jako hodina a půl, to, nač se dívám, mi na rozdíl od řady diváků v sále nepřipadá směšné, konec mě dojme a po návratu domů mám chuť si okamžitě pustit všech pět středozemských filmů, abych se ještě nemusel vrátit do reality... To je přece skvělé, ne?___P.S. Rozšířená verze mě nezklamala. Díky tomu, že přibylo hodně nápaditých a vtipných bitevních momentů (jízda vozem, Bifurova sekera a mnoho dalších), je film teď ještě zábavnější, drobnosti typu Gandalfovy nové hole si nejde nezamilovat, Alfridův definitivní konec musí rozesmát snad úplně každého... A k tomu krásné tiché scény jako Bilbo a Bofur na hradbách nebo pohřeb a korunovace. Pátá hvězdička je tam. (12.12.2014)