V žiari slnka

Na to, že je Plein Soleil letos už 60 let, působí v porovnání s jinými filmy té doby stále dost svěže, stravitelně a krásně se na něj kouká. Pokaždé, když si ho po letech dávám, se musím podivovat malebné kameře Henriho Decaë, ve které se kulisy Itálie, kterou miluji, krásně vyjímají. Plein Soleil mě baví. Baví mě vizuálně, baví mě jeho tempo a to, jak je tam budováno napětí. A brutálně mě tu baví Delon. Role Toma Ripleyho byla jedna z jeho prvních velkých a také ho katapultovala ke slávě. Naprosto zaslouženě. Musel to být asi zásah osudu, že mu do klína přistála role, která se k němu neskutečně hodí a zároveň mu musela být v té době výzvou. Tom Ripley je psychopat, svoje emoce moc neprojevuje. Ale reakci na stres, povýšenost či hanbu v sobě potlačí málokdo. Divák je vtažen do velice citlivě ztvárněného oscilování na hraně chladné netečnosti, kalkulu, triumfu, a na druhé straně momenty zoufalství a naprostého vzrušení. V mých nácti byl jedním z mých oblíbených filmů Talentovaný pan Ripley s Mattem Damonem, který je věrnější literární podobě. Přiznávám tedy zaujatost tématem, které mě táhne. Matt Damon je ale proti ďábelskému šarmu a chladu Alaina Delona pouze malý přicmrndávač v relativně zapomenutelném filmu. Zpracováním i feelingem stojí původní Plein Soleil minimálně o třídu výš. (08.03.2014)

Na to se nedá zapomenout. Krásně a s pointou to vyjádřila Faidra, musím citovat: "Lámala jsem si hlavu, co chybělo Talentovanému panu Ripleymu k dokonalosti. Mělo mi být jasné na první pohled, že Alain Delon. Asi jsem k té jasnosti potřebovala plné slunce." Konec citátu, lépe se vyjádřit nelze. A máme tu důstojně dozrávající fenomén: Delon a jeho kriminální filmy šedesátých a sedmdesátých let. 95%. (07.09.2008)

Rozhodnutie po dvoch dňoch s francúzkou spojkou padlo na Patriciu Higsmith a jej Mr. Ripley. A veru som bol nadšený- french connections úplne zhrdzaveli kým purpurový mesiac poriadne žiari. Radosť pozerať na rím či neapol zo 60-tych rokov. V hlave si porovnávam či bolo lepšie- ľahšie žiť vtedy. Svet bol takmer rovnaký a rovnaké potreby, (peniaze, moc, potreba byť milovaný) takže asi ťažko lepšie. Skôr inak- ale inak je vždy a všade. Prichytil som sa ako fandím tomu mladému tomovi aby mu na to neprišli. Na začiatku filmu sa mihla aj naša známa princezná Sissi a vystrihla si tam cameo či extras na asi 30 sekúnd. Neviem či už bola takou obrovskou hviezdou v tom čase. Potešilo ju vidieť. Pri plavbe som si spomínal na Polanskeho Nôž vo vode- akosi symbolické... (01.06.2020)

Původní verze Talentovaného pana Ripleyho. 1) Ti, kteří shlédli obě filmové verze románu Patricie Highsmithové The Talented Mr. Ripley, se neshodnou v názorech, který film je lepší. Já si myslím, že jednoznačně vyhrává remake. Pravda, knihu jsem nečetl a neumím se vyjádřit k tomu, jak dalece který film odpovídá své knižní předloze, avšak z čistě diváckého pohledu je to pro mne jasné. 2) Grázlovský hajzl Tom Ripley s falešným, pro někoho podmanivým úsměvem, ztělesněný zde velmi přímočaře Alainem Delonem, nemůže v mých očích ustát srovnání se sofistikovanou přeměnou slušňáka v ďábla v podání Matta Damona. 3) I celkové akčně - thrillerové pojetí francouzské verze neobstojí porovnání s jemnou psychologickou až hororovou kresbou remaku. 4) Celkový dojem velmi kazil necitlivý český dabing z roku 1994. (13.10.2010)

[3,5*]     "What do you do for a living besides this?" "Nothing. And you?" "Nothing. But I have my own dough."     Kriminálny thriller z prostredia znudených mladých boháčov, venujúcim sa svojej každodennej záhaľke. Výbornú Minghellovu adaptáciu The Talented Mr. Ripley (1999) som videl niekoľko krát a tak som bol prirodzene zvedavý aj na túto francúzsku verziu. A bol som prekvapený, ako sa obe adaptácie od seba líšia (zrejme hlavne tým, ako sa táto Clémentova adaptácia výrazne odkláňa od predlohy). A to nielen v detailoch, ale aj celkovým vyznením (Minghellova adaptácia je podstatne znepokojivejšia), stvárnením hlavného hrdinu (okato servilný Delon, podobnejší na svoj idol, oproti rafinovanému chameleónovi Damonovi), či v zlomovom momente prvého zločinu (chladnokrvne plánovaný zločin oproti zločinu z vášne). Ale úplne najväčším rozdielom oproti Minghellovej adaptácii, vernejšej predlohe, je zakončenie tohto filmu, s výrazne odlišnou pointou. A práve tá zmenená pointa je to, čo sa mi na tomto filme páčilo asi najviac. Ďalej sú to potom výborne herecké výkony ústrednej trojice (Alain Delon ako Tom, Maurice Ronet ako Philippe a Marie Laforêt ako Marge) a podmanivé prostredie talianskeho letoviska (pekné zábery na jachte) s veľmi príhodnou hudbou Nina Rotu.     "Why bother having money when you can spend other people's?" (14.11.2022)