Tutti i colori del buio

Třetí martinovské giallo opět jako v jeho prvotině s Edwige Fenech a Georgem Hiltonem, škoda, že už naposled. Toto byl, jak jsem už dříve napsal, přímo reprezentativní italský pár 70. let. Nesdílím názor s uživatelem J*A*S*M, který tento film označuje jako druhé nejlepší, nebo dokonce vůbec nejlepší martinovské giallo. Prní a druhé jsou zatím dle mého názoru nepřekonané, a to i ve svém žánru, navíc je tam ještě "Torso", které jsem jako jediné od Martina zatím ještě neviděl. Překvapivě dobré však bylo i "Your Vice Is a Closed Room and Only I Have the Key", které nepatří zrovna k jeho nejznámějším. Každému se pochopitelně líbí něco jiného, ale když já si už zvykl na grandiózní, vygradovanou zápletku s mnoha spiknutími, intrikaření v ději a na velkou pointu nakonec. Tento film není zas až tak typickým giallem, vraždy tu jsou, ale nejen, jak má být zvykem, mladých krásných žen. Film bych spíše označil nálepkou psychologický a značně i psychedelický thriller. Úvod je skvělý, předznamenává opět něco velkého, divoké sekvence všemožných nočních můr, satanistické okultní rituály za značně halucinogenní atmosféry (à la Rosemary), modrooký tajemný muž s dlouhým nožem, hojně zastoupená je tu nahota a sex (především pak sexuální orgie), hezké lokality (někde v Anglii). Vizuálně je film opět silný a neuvěřitelně barvitý, ale na druhou stranu i dost zmatený (což mi tentokrát trochu vadilo) a místy i nudně monotónní, navíc nějaké zajímavé spiknutí a intrikaření v ději nám taky nenabídne, i když děj se zdá je na první pohled zajímavý. Konec byl tentokrát jasný zcela v žánru obyčejné detektivky s jedním jediným zbývajícím pachatelem nakonec a skoncováním se zlým přeludem. Scéna Edwige ve snu u výtahu a pak náhle za několik minut úplně stejná v reálu byla dobře vypečená, ale to bylo tak vše. Člověk se časem trochu ztrácel a neorientoval asi jako hlavní hrdinka, která nevěděla, jestli je to skutečnost nebo jen zlý sen. Edwige Fenech jako sexuálně frustrovaná Jane zahrála svou paranoidní a poblázněnou úlohu velmi dobře, určitě se jedná o jednu z jejích nejlepších rolí, podobné té Bolkanovské v "A Lizard in a Woman's Skin", navíc ji to v ní snad nejvíc slušelo, člověk je přímo nucen stále ji sledovat, její obrazová přítomnost je prostě jedinečná, to vše se popřít nedá. Škoda jen, že tu nedošlo k nějakému zajímavému intimnímu sblížení mezi kráskami Fenech+Navarro, jak už naznačil uživatel giallo. Lepší průměr 71%. Komentář zde jako devátý v pořadí. (28.04.2010)

Další režisérův nadprůměrný zářez, i když tentokrát už nedosahuje kvalit jeho nejslavnějších děl. Martino sem použil už osvědčenou hereckou trojici z jeho staršího The Strange Vice of Mrs. Wardh a giallo jako takové spíše lehce olizuje, jelikož přidává mysteriózní zápletku v podobě podivného kultu, který je hrdince neustále v patách. Pointa mě tentokrát nijak nevzrušila, větší pozornost jsem totiž věnoval úžasné vizuální stránce. (12.06.2012)

Nechci se hádat, ale tohle má ke klasickému giallu hodně daleko.... Spíše mysteriozní thriller, který se lehce inspiroval románem (a podle něj filmem) I.Levina - Rosemary má děťátko, érou hippies a LSD. Halucinogenní mozaika není žádnou bombou a mnohého dnešního diváka zřejmě odradí či přímo otráví. Pro fanoušky italských podivností však bude tenhle snímek jistě přitažlivý. Kombinace vynikající kamery a hudby vytváří tajuplnou až tísnivou atmosféru. Nejde přímo o vyvolání strachu, ale jakéhosi podivného neklidu. Film též využívá oblíbené postupy ze 60.let - násobení a opakování scén, jejich zmnožování. Gore je umírněné, sem tam trocha krve, psa očividně podřízli jen jako. Zato červená barva, tak oblíbená v italském filmu, je téměř na každém rohu - šaty, v interiérech, světlo, či víno....o krvi samozřejmě nemluvě. Příběh zmatené ženy, která hledá záchranu v náručí podivné sekty, je jízdou do náruče vraha... Velkou devizou je krásná Fenechová i esteticky podávaná nahota. Divák se možná bude občas cítit, jako by sám ujížděl na LSD. (06.01.2014)

Martino sa snaží byť tak mystický, až tá mystika prechádza do zmätenosti a miestami sa vytráca dokonca aj atmosféra. Skrátka z námetu a z toho, že vám vo filme hrá Edwige Fenech takúto postavu, sa dalo vyťažiť viac. Miešanie predstáv s realitou býva na plátne veľmi príťažlivé, len Martino v tomto filme akoby nepoznal mieru a ku koncu som už len túžil, nech to má aspoň logické vyústenie. To sa dostavilo, zároveň sa ale nedostavilo prekvapenie, i keď sa film tváril, že má tých es v rukáve viac. (22.10.2021)

Pecka, krásně lavírující přesně na pomezí reality a snů, s trochou okultismu a Edwigou Fenech ve vrcholné formě. Ta holka prostě za celý film nesleze z plátna a její psychózy podává s mistrovskou noblesou, spojenou až s náročným fyzickým výkonem. Snové představy hýří obrazovými nápady, sídlo okultistů se svými uhozenými členy a jejich praktiky jsou krásně znepokojující a sem tam Martino přijde s pěknou hrou světel a barev, kde přavažuje rudá a je to tak krásně nakašírovaný, že by i Argento záviděl. Gore je decentní, což přesně pasuje do nálady snímku, i když takový Fulci by to rozjel asi ještě krvavěji. A ty ďábelský oči Ivana Rassimova jen tak z hlavy nedostanete.__ PS: Mám to jako kamarád p6qwre, musel jsem si Fenech, tuhle mezi fajnšmekry považovanou kultovní herečku italské giallo a hororové scény, dát do topky. Nejen, že se na tu holku krásně dívalo, ale ona fakt sakra uměla hrát. (02.03.2021)