Chappie

O trochu lepší než Elysium, pořád ale o kus horší než District 9. Blomkamp umí neotřelé postavy, divokou akci a nebojí se pořádných eRkových jatek, jenže zbytek mu pořád lítá sem tam. Chvíli nudí Chappieho učícími začátky, chvíli baví jeho zlodějským prozřením, a pak to najednou žene do slzopudného dramatu s technologickým přesahem. Při tom všem vás nutí obdivovat Copleyho herecký výkon, který je poznat z každého Chappieho pixelu, jenže na druhé straně stojí Jackmanův unylý záporák, který megaotravně mluví sám se sebou (co má holt bez sidekicka dělat). Celé je to zkrátka nevyrovnané a často tápající, jako by se Blomkamp nikdy nerozhodl, co a pro koho vlastně točí. A nejspíš to sedne jen hodně benevolentním sci-fi fanouškům, jimž herecké kreace podivínů z Die Antwoord přijdou zajímavě jiné a ne strašně iritující. Ještě že mezi ně patřím... (10.03.2015)

Kamarádi se mě ptají, jaký ten Chappie byl, tak vám všem na CSFD napíšu, co jim většinou odpovídám: „Nic moc. Pan režisér se zřejmě urputně snažil natočit další District 9, akorát s roboty, ale moc mu to nevyšlo. Na můj vkus je tam až moc násilí a to především násilí páchaném na samotném Chappiem (nejen fyzické, ale i psychické). Zřejmě aby to nepůsobila tak děsně drasticky, přidal tam režisér i komické prvky, během nichž udělal z robota gangstu. Bohužel vtipné to bylo tak jednou, pak už mi to spíše přišlo trapné. Dalším problémem bylo to, že Chappie je film, kde není jediná sympatické postava, se kterou bych se dokázala sžít – všechny jsem je nesnášela a to i samotného Chappieho (toho tedy až od poloviny filmu, na začátku to prostě bylo roztomilé malé dítě). Akce ušla, Hugh Jackman jako záporák – pro mě role, ve které jsem ho ještě neviděla, takže víceméně příjemný bonus. Maniaka zahrál dost přesvědčivě. Bohužel pro mě už tak dost rozporuplný film končil tak, jako by si to někdo vycucal z prstu (kamarádům říkám z prdele, ale taková sprostá slova tu používat nebudu!). Evidentně v Johanesburgu nemají nemocnice. Má to logické mouchy, nemá to hrdinu. Z pocitového hlediska se mi film absolutně nelíbil (pořád jsem si říkala, že to je přece špatně, takhle to být nemá). Dětem to nepouštějte, raději Číslo 5 žije. (13.03.2015)

Patel jako otravný nadšenec a Jackman jako rádoby záporák? Never more! Jakmile jsou na scéně, je to k nevydržení. Navíc se do jejich pokusu o epickou linku v pravidelných intervalech montuje robot - dítě, jenž přináší buranský gangsta humor, ten naštěstí občas i funguje, ale celé to působí jako směšný paskvil. Záplava značně otřepaných životních mouder také nepotěší. Blomkamp asi předčasně senilní. (10.03.2015)

Ano, cislo 22 zije!!! Tentokrat nie uderom blesku, ale sikovnym preprogramovanim. Brutalita a nasilie su tu podobne, ako aj v Robocopovi, Chappie bol rovnako mily, ako aj Cislo 5 - Johnny petka, takze mix oboch filmov, ktore som v detsve miloval vysiel u mna na plny pocet bodov a Hans Zimmer to svojou perfektnou hudbou len pritvrdil. Neill Blomkamp sa aj vdaka filmom ako District 9 a Elysium vysvihol u mna na oblubeneho rezisera, od ktoreho sa budem tesit na kazdy dalsi film. Tiez ma prekvapila zaporna uloha H. Jackmana, ale J. Foster nebola v Elysium ina. Takze len mozem suhlasit s komentarom uzivatela Sidzej. (08.03.2015)

Obsazení populární skupiny Die Antwoord dává dokonalý smysl. Snímek jakoby šel v jejich stopách. Z minutu na minutu mění nálady, vypadá ne jako úplně vyvážený mix všeho možného a přesto jakoby zrovna tohle nebyl jeho největší problém. Celá ta zápletka obtočená kolem robota, který je odsouzen k záhubě je totiž neskonale otravná. Čest tvůrcům, že na konci nezvolili jako cestu k úspěchu pláč, ale přiklonili s k podivnému happy endu. Jen díky tomu se Chappie nepřiřadí k nejodpornějším slzopudným dramatům o různých nemocech, umírajících zvířátkách či postižených dětech. (20.07.2015)