Zrodenie národa

Nie. Jednoducho nie. Zrodenie národa si v živote celé nepozriem, stačilo mi pár ukážok, ktoré dali dokopy asi pol hodiny. Griffith je zručný režisér uplatňuje mnoho novátorských postupov, za to ho uznávam. Veľmi sa teším, kedy si pozriem jeho Intoleranciu. Ale tento inak významný film ma odpudzuje. A to mám kontroverziu rád (možno až príliš). Lenže film, v ktorom ku-klux-klan zachraňuje Ameriku pred barbarskými černochmi a žehná im k tomu Ježiš Kristus? Okrem toho pri nemom filme takmer neúnosná stopáž a ohyzdne teatrálny herci. Ďakujem, neprosím. (15.11.2013)

Tak jo. Konečně jsem měl možnost vidět celevěčerní film starší než 100 let. Tenhle film se ale nedá brát vůbec vážně (protože propaganda) . Afroameričané jsou tady jasní záporáci (To určitě jsou) a členové kukuxlanu jsou hodní hrdinové (To určitě jsou) a vzhledem k tomu že se žádný afroameričan nechtěl takovému filmu zaprodat tak afroameričani hrají běloši s nabarveným obličejem. Jinak (vizuálně) je to ale krása do každého detailu. (18.08.2016)

Dodíval jsem se na to, ale popravdě řečeno - příliš velká bžunda to nebyla. Baví mne studovat dějiny kinematografie, ale koukat tři hodiny na poškrábaný, přeskakující obraz plný rasistické propagandy a dusného patosu je nad moje síly. Chápu a uznávám obrovský dopad, jaký mělo toto dílo na vývoj moderního filmu, jsem ale rád, že mám tento studijní úkol za sebou a mohu se věnovat záživnějším věcem. Plný souhlas s komentářem Chlupis. (07.03.2010)

Rytmus filmu je silnejší ako príbeh samotný, ale charakter, najmä druhej polovice, naň nedovoľuje zabudnúť. Prečo ? Otvorená propagácia Ku-klux-klanu, ako záchrancu černochmi gniaveného juhu USA a ukázanie negrov (tak sú nazývaní v titulkoch), ako násilných, pudovo jednajúcich poloopíc, nenechá dnes, v čase vynútenej rasovej korektnosti, chladným asi nikoho. Viem pochopiť, že syn plukovníka Konfederácie asi nemohol konať a zmýšľať inak, pravda je však možno kdesi inde: niektoré zo scén naozaj prihrávajú teóriám, že Griffith celý ten prehnaný rasizmus myslel ako jeho výsmech. Vyvážené tempo podporuje prirodzené striedanie obrazu aj strihu v sprievode priliehavej hudby. Statické detaily tváre sú vzápätí zamenené za dynamické polocelky, či monumentálne výjavy bojov, ktoré akoby vystúpili z obrazov krajinárskych majstrov, individuálne osudy prechádzajú do zobrazení histórie národa bez akýchkoľvek násilných prepojení a naopak. Jedna z najzaujímavejších scén je priebeh atentátu na prezidenta Abrahama Lincolna v divadle. Forma celého opusu, prevratného diela kinematografie, zrodiaceho veľké príbehy bola vyprecizovaná vo vyše 600 krátkych filmoch (akýchsi cvičebných etudách), ktoré Griffith dovtedy nakrútil. Dospel tak k svojbytnému filmovému výrazu práce s kamerou, obrazom, strihom i hercami. Trojhodinový monument si zaslúži byť videným i dnes, a to napriek spomenutej kontroverznosti. (09.05.2006)

ČERNÁ HUBA, BÍLÝ NEŠTĚSTÍ - KKK. Ttohle je docela veselý film. První asi dvě hodiny jsou sice velice utahané a zase tak moc se v nich neděje, ovšem v té poslední je trpělivému divákovi vše vynahrazeno - spanilá legie bílých jezdců na bílých koních cválá po zemi bílého muže (tipuji, že zde byla asi největší spotřeba prostěradel, snad kromě pornofilmů:)) a udatně likviduje černou smrt. Nicméně doufala jsem, že té politické nekorektnosti zde bude o dost více, stopáž je skutečně velkorysá a jistě by se tam vešlo několik pěkných exekucí a ukázkového potírání černé zhouby. Takto by snímku prospěl razantní střih a rozhodně i lepší hudba, tu filmovou jsem ke konci vypnula a pustila si něco vlastního... Technická stránka i zpracování je překvapivě kvalitní a kamera zase oku příjemná. Ovšem nemohu se zbavit dojmu, že si pan Griffith dělal v některých pasážích spíš legraci a téměř všichni mu na to skočili. (02.12.2006)