Zrodenie národa

Film měl při svém uvedení ohromný úspěch, byl komerčním trhákem... Ale dnes je jeho realita jiná. Možná pro Američany má ještě nějaký velký význam, přece jenom pojednává o jejich historii, ale pro mě jako Evropana to zase tak objevné není. Pokud ho vezmu v kontextu doby (což je věc, jak by se měly filmy hodnotit), musím pochválit technické zpracování. Třeba bitevní scény byly dobré. Hudba se mi zpočátku líbila, ale když se stejné motivy opakovaly pořád dokola, docela mi to začalo lézt na nervy. Bohužel, dnes je více než tříhodinový němý film docela nuda a i já jsem se musela dívat na dvě etapy, abych to vůbec vydržela. Dnes jsem ráda, že jsem toto dílo světové kinematografie, které prostě musím vzhledem ke svému oboru znát, viděla, ale moc mě nebavilo a jen těžko se na něj podívám znovu... (15.06.2013)

O tom, jak je tento snímek kontroverzní, se napsalo asi dost. Ano, je rasistický. Co s tím dnes uděláte? Nic. Nemusíte ho propagovat. Já bych ale přece jen rád upozornil na jeho filmové kvality. To, jak jsou zde zobrazeny, provedeny a samozřejmě i nasnímány nějaké bitvy, je naprosto neskutečné. Kamera zde není jen statická, pohybuje se, což je přece jen docela novinka. Není to ale jen v tom. Na svou dobu je to neskutečně epické a jen pár let po Mélièsovi sledujeme scenérie, které jsou exteriérové, jsou zde nádherně široké záběry, stejně jako výborné záběry blízké, někdy je použito zastínění části kamery, pro lepší soustředění se na scénu, velmi často je pak snímek stříhán způsobem, který mu také dodává na dynamičnosti. Jasně, není to střih klipový, ale na svou dobu geniální. To, jak je zachycena vražda prezidenta Lincolna, to je naprosto dech beroucí, přimrazí vás to k dění ve filmu. Griffith a jeho kameraman volili skvělé úhly kamery, které ještě podtrhávají atmosféru. Navíc ty dynamické scény s kamerou na voze, to je na svou dobu opravdu paráda. Rasistické, ale pořád filmový klenot. (17.01.2014)

Velkolepé, kontroverzné a nekonečne dlhé. Asi sa nemýlim, keď poviem, že sa jedná o jeden z prvých historických veľkofilmov. Za všetko hovorí ale fakt, že som dokázal prebdieť celú tú ukrutnú 3 a 1/4 hodinovú stopáž. Aj keď som mal v prvej tretine jednu slabšiu chvílku. Jeden postreh si neodpustím - prečo boli belosi natretí na čierno čiernejší ako samotní černosi? (19.02.2015)

Zrození národa. No jo, ale jakého? Griffith si mohl z odmítavých reakcí černošské komunity hlavu nechápavostí udrbat, jakoby v tom filmu nebylo tyvole doslova napsaný, že je potřeba bojovat za zachování Spojených států v árijské tradici bílé nadřazenosti. Žádný schovávačky. Při groteskním vykreslování černošské komunity co s kradenými slepicemi hrabe na bílé panny jsem se smál nahlas, abych tak nemusel přemýšlet nad tím, nakolik se podobné stereotypizační zkratky používají ve veřejném prostoru dodnes. Není třeba kolem toho chodit - ten film je ZLO. Zákonné. Že to v něm Lillian Gish až do své smrti údajně neviděla, dávám za vinu tomu, že má od sebe oči stejně daleko, jako normální lidé bradavky. Pokud máte ideový úhel při sledování filmů, nedáte to a netřeba se za to stydět. Mě zajímá forma a exekuce a tady jsem místy zapomínal zavřít kušnu. Vezmeme-li v potaz technické limity roku 1915, lze říct, že v něčem jsou davové sekvence v tomto filmu skutečně nepřekonané. Griffith předepisuje i tomu nejzapomenutějšímu statistovi nějaké rozmáchlé gesto, takže záběry, ve kterých vidíme stovky reálných lidí působí správně chaoticky a lze z toho vyloženě vytípávat reminiscence na dobové válečné výjevy, o což mu koneckonců šlo. Jakkoli přiznávám, že 190 minut němého filmu je porod šesterčat. ____ Ale baví mě, že zatímco se tady místní debílci můžou ubrečet nad černošskými Kleopatrami na Netflixu nebo kde, že politická korektnost, vymývání mozků a kdesi cosi, tak místo toho, aby čuměli doma na televizi, mohli klidně vyrazit do artového kina, kde brnkala živá hudba k záběrům, kde bílý herci s blackfacema vyhrožujou bílým hercům bez blackfaců, vytahujou u toho dopředu bradu a hulvátsky žerou meloun. Lol. (12.05.2023)

Ačkoli jsem měla dojem, že jsem si vůči němému filmu vypěstovala celkem kladný vztah, na tříhodinovou reinerpretaci dějin pod režijní taktovkou D.W.Griffitha jsem připravena nebyla. Nekonečná táhlá nuda přejde v rychlé finále, které je extrémně dobře nasnímáno a nastříháno, takže jsem KKK podvědomě i fandila i já, ačkoli se s filmem rozhodně ideologicky se neztotožňuji. (29.12.2009)