Veľký draft

„Nenosím hodinky, protože vždy vím, že je teď a teď je tehdy, kdy bych to měl udělat.“ (Steve Mariucci, bývalý kouč NFL) Následující komentář obsahuje steroidy…, pardon, spoilery. Dokud jsem pohlížel za oponu soutěže v násilí přerušovaném schůzemi a generální manažer Kev se zuby nehty bránil semletí mlýnskými kameny ostatních generálních manažerů, hráčů, jejich agentů, majitelů, trenérů, fanouškovské obce a ducha otce, byl jsem nadšen. Po schůzkách s partnerkou v papíráku centrály Cleveland Browns a mamince s urnou v podpaží to nadšení začalo pozvolna vyprchávat. A pak přišel Velký draft a zlom v mém náhledu. Kev všechny převezl jak Andy Dufresne ředitele shawshankského nápravného zařízení a zakládajíc si na morálním kreditu vybíraných hráčů sáhne po tom, co mu sám volá, že potřebuje peníze pro tělesný vývoj svých synovců sirotků a přitom má mobil a hodinky, které by jim zaplatily hodiny gymnastiky až do jejich plnoletosti. Pak se majitel vrátí z newyorkského draftu zpět do Clevelandu teleportačním zařízením ze Star Treku, všichni si zařvou nadšením jak na konci filmů Rona Howarda, poobjímají se, řeknou si, co jsme si, to jsme si a GM ještě doladí partnersko-rodinné vztahy. Chápu pojem Americký sen, ale taky jsem realista s jistou představou o vztazích v tomhle prostředí a tohle Reitman mírně přepísk. Jo, kdyby majitel Kevina z principu vylil a matka až do rána čekala na tréninkovém hřišti na skotskou poemu dle poslední vůle, byl bych shovívavější.. Zase na druhou stranu, mohlo to vyvrcholit i tak, že při únorovém Superbowlu by se zranil Clevelandu quarterback, Kevin by to za něj vzal, po druhé čtvrtině odrodil v šatně vlastního syna a v poslední minutě zařídil čtyřicetiyardovým hodem vítězný touchdown. Na to už Reitman asi neměl koule.. (23.02.2016)

Nepochybně mokrý sen fanouška amerického fotbalu, ale co je na Draft Day nejlepší je to, že dokáže nadšení ze startu sezóny Superbowlu i napětí v pozadí zprostředkovat i člověku nepolíbenému tímto ryze americkým fenoménem. Nasnadě je srovnání s Moneyball, jenže zatímco ten ukazuje přerod jednoho sportu v druhý, a tak dokáže mnohem víc vysvětlit o tom, jak funguje staromilným fanouškům i úplným nováčkům (a mimo jiné je sám o sobě mnohem lepším dramatem), Draft Day automaticky předpokládá, že ho sleduje sportovní nadšenec. Bez okolků tak v prvních minutách začne s manažerskou hrou připomínající nějakou velkolepou karetní hru, a celou ji zarámuje rychle se měnícími paralelními záběry a neméně velkolepými záběry krásně vyretušovaných měst klubů, kteří se onoho přetahování se o fotbalové eso účastní. Pro mě rozhodně slušný hokej. ale neznalost ve mě dost nečekaně dokázala projevit nějaký ten zájem o tematiku, a to se jen tak nějakému filmu nepodaří. (10.12.2014)

Co na tom stupidním sportu vidíte, vy žrouti bik meků? Americká oslava (světe div se) dle skutečné události o koumákovi, jemuž padl dobrý draft! Definitivně jsem nepochopil, jak že výše uvedený draft funguje,ale Kostner během výběru tvářil poměrně vážně, takže by pro nezainteresované bylo zjevně nemožné do dané problematiky zaplout. Pěkná roštěnka Kevine! 68% Celosvětový výdělek k 22. 9. 2014: $25,000,000, což je 0,76 násobek budegtu (22.09.2014)

Športové filmy milujem! Tento nebol zase až tak športový ako skôr menežérsky, ale mal v sebe niečo ako Moneyball... Na oskara to nevidím, pretože sa skončil vlastne happyendom (a trochu preromantizovaným), ale Costner je frajer, Ivan tiež, keď sa posnaží (a tu sa posnažil) a to mi nikto nevykecá. Toľko dynamiky pri nejakom drafte, čo nie je ani zápas. Na to treba tých správnych ľudí... Pridať trochu viac toho futballu, bolo by to za fullku. Takto to bolo "iba" veľmi dobré. (03.09.2014)

Poznáte ten pocit. Pozeráte film o téme, ktorej veľa nerozumiete. Na scéne je veľa postáv, ktoré sa prekrikujú, hádajú, vymieňajú si lístočky a divoké telefonáty. Vy nerozumiete, ale bavíte sa. Draft Day mal byť ten prípad, ale nie je. Reitman na to jednoducho nemá. NFL Draft je zaujímavý proces, ale filmu sa nepodarilo ani z časti pokryť machinácie, ktoré ho sprevádzajú. Všetko je povrchné, často zmätočnejšie, a pri rozhodujúcich scénach nevie divák povedať, či je to pre hlavnú postavu dobre alebo zle. Film má celkom spád a vďaka vedľajšiemu hereckému obsadeniu (Elliott, Langella) nenudí. Ale to je na dnešnú dobu málo. (12.04.2019)