Florencino kníhkupectvo

Můžete to brát jako film o naději a o lidech, kteří za ni bojují, nebo jako já, jako film o hořkosti a faktu, že stačí jedna vlivná osoba a všechno snažení je marné. Pochopila jsem to špatně? Snad, každopádně tak depresivní film už jsem dlouho neviděla. Místo, kde se děj odehrává je úžasné, ale jinak by to za mne mohla být rozhlasová hra - minimálně by to přidalo na tajemnosti. (11.06.2019)

Pěkný film čerpající z odkazu Čokolády. Podobná atmosféra, podobné kulisy, místo čokoládu se tu ale zamilujete do vůní knihy, kterou vám film dobře zprostředkovává. Velmi překvapil Bill Night, jehož scény mě bavily nejvíce. Emily podala svůj tradiční výkon, jen občas mě její příliš upjatý výraz neseděl. Škoda jen trochu nevyrovnané režie a především absence lepších dialogů a silnějšího vyústění. (23.08.2019)

Florencino kníhkupectvo je ten typ filmu, u ktorého si poviete, že je presne zo života a že ľudia sú skrátka takí a ani nevedia prečo. Nižšie hodnotenie pričítam tomu, že mnohí asi očakávali druhú Čokoládu a dostali niečo temnejšie, avšak niekde v hĺbke stále víťazí odvaha a optimizmus. Herecky úplne dokonalé a som rád, že niekto dokáže stvárniť boj protagonistu s antagonistom takým spôsobom, že sa tieto dve postavy videli počas sujetu iba raz a absolútne to neprekáža, skôr naopak. Film odkazuje na lásku ku knihám aj voiceoverom, pričom v závere sa dozvieme, kto je rozprávačom príbehu a možno si kvôli tomu aj poplačete. Mne je skôr do plaču z nedocenenia tak kvalitného filmu širšou verejnosťou. (20.12.2023)

Pokud se vám film nelíbil, nebo pokud ho ohodnotíte méně než čtyřmi hvězdičkami, jste negramot. Pokud jste nikdy nečetli nic od Raye Bradburyho, jste negramot. Pokud vám na konci filmu neukápla slza, jste negramot. Pokud si nemyslíte, že je Bill Nighy největší frajer, jste negramot. A pokud si nemyslíte, že je knihkupectví nejlepší místo na zemi, jste, wait for it, ano, jste negramot. (15.10.2018)

Unavená variace na Čokoládu, akorát bez nadhledu, depresivní a bez happy endu. Ta malá holčička mi tam lezla na nervy. Myslím, že knihy tady byly spíše takovým rukojmím - o ně ani tak nešlo, jako o to poukázání na tu maloměšťáckou prudérnost. Asi tvůrci neviděli od Hugo Haase Mravnost nade vše - tam to je taky a daleko lépe podané. Artový film cílící na festivalové publikum. A ani zde mnohými tak oceňovaná atmosféra maloměsta Anglie 50. let mi tady nepřišla nijak zajímavá a mám pocit, že tady dokonce ani jednou nesvítilo slunce. (To aby byla ta depka, víme? Ve filmech o středověku většinou taky musí být zima a depka, nevím proč. Jistě i na tohle městečko občas svítilo, mají tam jaro, a stejně tak ve středověku to bývalo.). Nemám rád příliš jednostranné filmy hozené jen do černé a bílé. (20.01.2020)