Réžia:
Robert LamoureuxKamera:
Marcel GrignonHudba:
Henri BourtayreHrajú:
Jean Lefebvre, Pierre Mondy, Henri Guybet, Pierre Tornade, Bernard Dhéran, Jacques Monod, Robert Dalban, Jean Rougerie, Erik Colin, Robert Lamoureux (viac)Obsahy(1)
Chaudard, Pithivier a Tassin sú síce vlastenci v uniformách francúzskej armády, ale vojnu by najradšej prežili niekde v ústraní. Osud im však predurčil úlohu hrdinov, a tak musia oslobodiť siedmu rotu z nemeckého zajatia a dokonca i bojovať! (RTVS)
Videá (3)
Recenzie (139)
„Válka není nic oproti paní Cluziové. Jestli vás uvidí, jak ničíte most, to radši vyleťte do vzduchu.“ Z Lamoureuxovy trilogie o Sedmé rotě je „Návrat“ mým nejoblíbenějším dílem a zároveň jediným, kterému dokážu dát 4 hvězdičky. Snad jen několik hluchších míst a vzpomínka na dost bídné dojmy z prvního dílu mi brání jít s hodnocením ještě výš, ale nakonec jsem té věčně prchající rozervné trojce pod vedením Pierra Mondyho /Broudier z Les copains 1964/ docela přišel na chuť. Hláškami a vtipnou akcí naplněnou komedií nás provází od začátku i samotný režisér a to v postavičce plukovníka s náročným úkolem propojování drátů k vyhození mostu. Jo, dráty a knoflíky mě spolehlivě znovu rozesmáli stejně jako operace útěku na zámku provedena s matracemi nebo (zdánlivě vážná) šachová partie s německým oficírem. Závěrečná „frankenheimerovská“ akce s vlakem působí na čistokrevnou komedii 70. let oproti předchozímu ději až nebývale realisticky, dokonce i Lefebvre dokázal zvládnout sehrát akční part bez přidané hodnoty nechtěné srandy, takže celá působí i po letech napínavě, s několika pečlivě promyslenými vtipy. 85% ()
Choudard, Pithivier a Tassin se vracejí se svými komickými eskapády z doby druhé světové války. Za předešlým snímkem nijak nezaostávají a v divákovi opět budí smích. Dokonce jsou i daleko zábavnější, což z tak hrůzné doby uměli jen Francouzi. Nic nespadá do trapnosti, ani naivitě. Nestárnoucí komedie je dalším skvostem francouzské kinematografie. ()
Sice o něco málo slabší než první díl, ale pořád perfektní zábava s nepřeberným množstvím odzbrojujících gagů v podání ústřední trojice (trochu zamrzela změna Tassina). Chtěl jsem dát jen čtyři, přišlo mi to chvílemi slabší, ale s koncem si film u mě zase polepšil, takže nemůžu hodnotit jinak než plným počtem. Tleskám. 85% ()
Tak chlapci si vyskúšali v prvej časti plávanie v jazierku, aby si už naostro teraz zaplávali v rieke, s Nemcami za chrbtom v kríkoch. Prekvapivo, aspoň podľa môjho vkusu, zábavnejšie, napínavejšie a najmä dramaturgicky zovretejšie ako nudnejší a rozvoľnenejší prvý diel. Veľmi to hore ale nakoniec vyťahuje finále vo vlaku, skutočne nahlas sa už dnes bude smiať na tejto komédii iba málokto. Klady skôr teda vidím v slušnom spáde a dobrodružnosti snímky. ()
Pokračování Sedmé roty bylo v době vydání tohoto snímku špičkou mezi komediemi z válečného prostředí. V dnešní době však může konkurovat jen opravdu málo. Vtípků zde je vcelku málo. Film jsem doslova hltal, když jsem byl ještě dítě, nyní už tak nadšený opravdu nejsem. I když..hlavní hrdinové a hlavně Jean Lefebvre jsou pro mě nezapomenutelní.. ()
Galéria (30)
Fotka © Constantin Film
Zaujímavosti (6)
- Ačkoliv změna není na první pohled zřejmá, došlo v tomto pokračování ke změně obsazení jednoho z hlavních hrdinů. Zatímco v prvním filmu Kam se poděla sedmá rota? (1973) hrál Tassina ještě Aldo Maccione, v tomto a v posledním filmu série Sedmá rota za úplňku (1977) se této role již zhostil Henri Guybet. (GordonCZ)
- Použitá parní lokomotiva řady 140 C38 je skutečný válečný stroj. Byla vyrobena v roce 1919 ve Velké Británii pro francouzskou armádu. V roce 1941 byla zrekvírována a odeslána do Německa. Později se stala majetkem soukromého železničního spolku. (Foxhound#1)
- Cestou na statek si Pithivier (Jean Lefebvre) a Tassin (Henri Guybet) zpívají píseň „Auprès de ma blonde“ neboli „Vedle mé blondýnky“. (pavelvojta)
Reklama