Insidious: Posledný kľúč

A tak končí naše komédie. Zlo prohrálo a dobro žije. Vám, paní, vidím, že se slza v oku blyští, že to v životě nechodí jak na jevišti. V životě našem opáčně to bývá. Tam dobrák úpí, vrch má duše křivá. Jak ale říkám na každičké štaci: svět bude lepší, dáme-li si práci. Je marné vzlykat, modliti se zdrávas, vše záleží jen na vás, na nás a hlavně teda tady vlevo na vás! ____A po letech útrap to konečně vypadá, že celá naše trudná společná cesta se sérií Insidious dospěla hořkého, nudného, hloupého konce, jak se nabízelo již od začátku. A já doufám, že slib bude dodržen. Poslední díl samozřejmě nepřináší prakticky nic nového, snad krom jednoho zajímavějšího twistu s povahou vidin, jež protagonistka měla v dospívání. Zbytek je opět estráda rozdělená na nějaké čtyři dny a pět nocí, kdy ve dne si máme odpočinout od toho jak v noci na nás pořád něco uřvaně skáče po tichých jízdách kamerou ve tmě. Aby byla zbourána iluze denního safe space, tak samozřejmě na nás vyexploduje naprosto zbytečná a ničím neodůvodněná lekačka ještě za bílého světla. Snažil jsem se alespoň užít si ty klasické hororové rekvizity či pěknou ošklivost hlavního bubáka, leč ono to prostě moc nejde, když musíte neustále počítat s tím, že najednou může kdykoli do filmového rámu vlítnout nějaká věc a hrozně zařvat. Pitomoučká ezoterická mytologie to nepodrží a přehrávající postavičky strašně připomínaj statické figury ze Strážné věže. Příslib toho, že bych již nikdy nemusel vidět Lin Shaye hrát za ten poslední díl ale docela stojí. (03.04.2018)

Ghoulbusters jdou, roste tenze, zlé démony čeká penze.. Slušně odvedené řemeslo, které se sice občas utápí ve tmě a klišé, ale sympatie k zavedenému triu Elise, Specs a Tucker (she´s psychic, we´re sidekick) všemu dodávají hladký průběh. Role Joshe Stewarta je jakýmsi žertem vůči Collectorovi, na čtyři konzumní lekačky určené výhradně pro nedoslýchavé připadá jedna sofistikovaná (kufry ve větrací šachtě) a vymícení Klíčorukého Edwarda se schopností zamykat hlasivky proběhne tak rychle, že ani nestačí urazit. Ale jo, mám ten Whannellův projekt docela rád a jelikož na malého Daltona už číhá Čertík Darth Maul, nevidíme se asi naposledy.. (11.01.2018)

Další z letošních novinek, do které jsem šel s velkými obavami. Ne, nejsem žádný strašpytel, ale pomalu uvadající kvalita jednotlivých dílů mi vysílala jasné signály. První Insidious byl velmi podařený filmeček, který si získal mé sympatie a ani dvojka nebyla vůbec špatná. Zaujal mě samotný příběh i tajemství okolo ženy v černých šatech a rovněž Parker Crane. I proto jsem se těšil na třetí díl, který už však spadl na samou hranici průměru a děj se stočil úplně jiným směrem, než by mi bylo milé. Takže do čtverky se mi popravdě už ani moc nechtělo, protože se dost často stává, že každý další díl už je jen příživníkem na slávě svých předchůdců. Tady se naštěstí ukázalo, že Leigh Whannell ještě nevypálil všechny ostré náboje a pokusil se již pomalu skomírající příběh ještě trochu oživit. Nápad s minulostí jedné z hlavních postav předchozích dílů byl super. Dokonce se mi líbila i přítomnost nové temné bytosti (KeyFace). Sice jsem se z ní neposral strachy, ale byla vcelku dobře zpracovaná a jistě nejednomu slabšímu jedinci pěkně pocuchá nervy. Dokonce jsem se tu několikrát setkal s velmi příjemnou atmosférou a nechybělo ani ono pověstné napětí. Bohužel nechybělo ani několik nezáživných pasáží a poněkud nelogických prvků. Dvojka pomocníků už nebyla tak vtipná a místy spíš připomínali páreček retardů, ale ani Specs se nevyhnul dramatickým okamžikům, což bylo fajn. Jinak co se hereckých výkonů týče, tak k těm nemám větších připomínek – většina odvedla slušný průměr – což jsem ani neočekával. Byla jen vážně škoda, že to v některých chvílích dost skřípalo. Dle mého je čtyřka na naprosto stejné úrovni jako trojka. Tudíž čistý průměr. 50% (24.11.2018)

Je s podivem, kam až se dá recyklovat už takhle recyklovaná série o bubácích. Insidious vsadil na kartu jistoty, když hororově vyprahlému, ale zároveň také z velké části negramotnému publiku naservíroval pohádku na pokračování o lovcích duchů. Pak se není čemu divit, že v současné době jsou velebeny podobné rychlokvašné hrůzy (ještě společně s Conjuring nebo Annabelle), které zneužívají divákovy benevolence, přičemž na klasiky žánrů se neprávem zapomíná. Již čtvrtý díl tohoto večerníčku přináší v podstatě stále tu stejnou šablonu - aby taky ne, kdyby měli tvůrci potenciál přijít s něčím novým a neotřelým, asi by se nezahrabávali s touhle duchařskou frenčízou. Čili pokud jste viděli kterýkoli s předchozích dílů, zhruba víte, o co půjde. Model křivda => bubák => hledání bubáka => bloudění na onom světě => odstraňování křivdy / bubáka => zadní vrátka pro další díl, jsou zřejmě nějaké zaklínadlo, bez kterého se soudobý horor podobného ražení zřejmě neobejde. Co však musím pochválit je stále vysoce kvalitní produkce, což je téměř zázrak, neboť film byl údajně natočen za 10mega usd. K dobru rovněž připočítávám několik lekaček, u kterým jsem se lek jak zmrd. (16.05.2018)

Vážně nepovedené a velmi nevkusné "dojení" známé hororové značky, které funguje jen v několika vzácných momentech. Insidious: The Last Key se po celou dobu stopáže snaží vyrovnat dřívějším počinům, nicméně režisérovi Adamu Robitelovi se to zoufale nedaří. Většinu filmu totiž "zdobí" předvídatelné "lekačky" spolu s "nečekanými" dějovými odhaleními. Je vážně velká škoda, jakým směrem se celá série tak úžasně spuštěná Jamesem Wanem ubírá. Není už načase takzvaně "zavřít krám"? (20.02.2018)