Thelma

Na to nemusím být telekinetik, abych si odložil na stůl klíče a za půl vteřiny je nemohl najít v celým pojebaným baráku. A ani nemusím vidět kvaziartovku o hnusný vybledlý Norce, která se půl filmu třepe a vidí hady, když jí někdo hrábne na kundu. Už v prvních minutách mi došlo, že to bude nějaká transcendentní sračka o lesbách, ty jdou vždycky poznat už od oka. Lesbu okamžitě poznáte třeba podle toho, že zrovna líže někomu píču, fakt, to je tutovka. Takže první hodinu sledujeme tuhle homodíru, jak navazuje vztah s černou homodírou a u toho jim párkrát problikne lampička, další půlhodina s odhalováním temný okultní pravdy se vleče jak důchodce na přechodu a u velkýho finále s hořícím fotrem a vyblitým ptákem už jsem se smíchem popadal za kazajku a věřil, že jsem normální. (13.01.2018)

Těžká vykrádačka Carrie, kde tvůrci vyměnili americké kulisy za norské a jednu křesťanskou matku za životem zkoušené rodiče. Celé to pak jen doplnili o hodně nezdravý lesbický vztah a zahalili do snových výjevů plných symbolů a metafor. Až na orgasmus, co rozhoupe celou operu se tady žádný zázrak nekoná. (10.01.2018)

Úvodní scéna nechá málokoho na pochybách, že nepůjde o běžné rodinné drama. Krajina ponořená do sněhu, otec, děvčátko v červeném oblečení, laň, puška. Thelma je Carrie. Tedy, není zcela Carrie, ale určité podobnosti se najdou. Thelma ovládá jisté síly. I když se nejedná přímo o telekinezi, zvláštní psychické schopnosti tu jsou. Rodinné zázemí je podobné jako u Carrie - přísná výchova ve jménu Boha, jako by Thelma úpěla pod knutou Ďábla. Jak dívka pátrá po tom, co se sní děje, odkrývá divákovi svoji minulost, ve které je nejedno tajemství. Psychologické mysteriózní drama je seversky pomalé, avšak nenudí. Jako rudá nit se vine celým příběhem podivný neklid, temné mrazení, kdy čekáte, jak se vše najednou zhroutí nebo exploduje. Snové scény mají zvláštní kouzlo, zejména ty s vodou. Symbolika barev, smysl pro detail, ptáci. Samozřejmě vše dopadne špatně, což je fajn. (24.11.2018)

,,JEŽIŠOVO H*VNO?" ,,NIE." ,,JEŽIŠOVA P*ČA?" __ To, že sú v súčasnosti príbehy dospievajúcich outsideriek ,,in" ešte neznamená, že všetky sa premenia na zlato. Po prvotnom veľkom navnadení skončila pre mňa ,,Thelma" niekde na polceste. Zo začiatku vo mne prevládala spokojnosť a vôbec som si nedával niektoré scény do asociácií s veľkými míľnikmi kinematografie (Vtáci?), iba som si užíval priateľstva dvoch zvláštnych dievčat a so zvedavosťou som sledoval, ako sa bude ďalej vyvíjať príbeh prezentujúci sa len v rôznych náznakoch a metaforách, napriek archetypom neponúkajúcim vždy jednoznačnú interpretáciu. Postupom času sa síce dá tým symbolom rozumieť, čakal som však ich nejaké hlbšie, jednoznačnejšie vysvetlenie (možno som ho správne nezachytil). V hodnotení preto volím strednú cestu. ,,Thelma" obsahuje potenciálne silné scény, ale ani jedna nie je natoľko úderná, že by ma dostala do kolien. Vo výsledku sa jedná o dobrý, snáď aj nadpriemerný film (pripomínajúci mi o čosi horší ,,Raw"), ktorý si treba pozrieť viacej ráz a vtedy si zrejme zaslúži objektívne zhodnotenie. (3127. hodnotenie, 176. komentár k filmu) (23.08.2019)

Zatímco starší severská dramata si většinou dokážu hodně vychutnat, u jejich současné tvorby často bojuji s podáním a pocitovým míjením, včetně těchto žánrových filmů ponášející se formou na artové drama, jak tomu bylo u Ať vejde ten pravý a zde v Thelmě především v první polovině. Hodně pomalé tempo se přede mnou mísilo se studeným chladem a než se něco zajímavého událo i než jsem se konečně začal dostávat se zájmem do nitra Thelmy nebo jejich rodičů, musel jsem se prodívat řadou scén, kdy mě film nechával nezaujatě chladným. Úvodní scéna mě připravila na cosi mimořádného, ale zbytek první poloviny s výjimkou uhrančivé scény na podivném divadelním představení (s prvním drobným horrorovým prvkem) se přede mnou líně táhla zdlouhavá, jakoby tuctová lesbická romance pro teenagery. Celkem je mi to líto, že jsem dlouho nedokázal mít z Thelmy silnější prožitek, protože druhá, silně mysteriózní polovina mě naopak často začala dostávat intenzivními událostmi, odhalováním nečekaných schopností, halocinogénními prožitky střídajícími se s ozvěnou traumatu či velmi silnými rodinnými scénami. Scén z exteriérů zde není moc, ale těch několik málo v přírodě dokázalo velmi pozvolna gradující atmosféru ještě více zintezivnit... a ač coby horror je Thelma opravdu netradiční a v zobrazování děsivého díky zvolené stylizaci značně umírněná, třeba přesun dítěte z vody do jiné vody dokázal na mě vzhledem k pointě působit mrazivě, s pocitem čehosi odporně nepříjemného. Něco do sebe ten film rozhodně měl, byť mi u něj překážel výraznější důraz na formu oproti obsahu. [60%] (18.04.2024)