Cintorín domácich zvierat

Stephen King je opravdový nositel svého jména. Je to mistr Horor. Ale ne vše by se mělo točit. Zvlášť když je Vám z toho spíš špatně, něž že byste pociťovali strach. To mě dost mrzí. Jedna věc je něco číst a nechat svoji hlavu cenzurovat vše, jak vy potřebujete a druhá je sdílet tuto představu s panem Lambertem. (17.02.2011)

Řbitov (ano Řbitov, né Hřbitov) domácích zvířátek patří mezi Kingovými knihami mezi mírný nadprůměr, což se bohužel nedá říct o pozici Hřbitovu domácích zvířátek mezi filmovými adaptacemi Kingových knih. Film se sice drží knižní předlohy velmi věrně, ale to co funguje v knize, nemusí vždy zákonitě fungovat i na plátně a snažit se zachytit všechny dějové linie, není zrovna nejšťastnější řešení. Mezi herci se mi líbil F.Gwynne, který má dokonalou "horrorface". Případ sám pro sebe je D.Midkiff, který svou postavu (zvláště ve chvílích, kdy má blízko k naprostému psychickému zhroucení) těžce nezvládá. Hřbitov není úplný propadák, ale jelikož Řbitov patří mezi Kingovými knihami právě mezi ty, které jsou pro filmové zpracování jako stvořeny, zamrzí kvalita tohohle zpracování dvojnásob. (21.08.2004)

Samo o sobě by Mikmacké pohřebiště nezískalo takovou moc, kdyby mu ji Stephen King sám nepřisoudil. Jen King si dokáže s takovým mistrovstvím pohrávat se slovíčky. A proto jsou jeho knihy tak přitažlivým námětem pro film. S jak velkou úspěšností, to už je jiná.. Někdy s horším, jindy s lepším výsledkem, ale nikdy se nevyrovnají knižní předloze. Poté, co jsem zhltla „Řbitov zvířátek“, bylo pochopitelné, že okamžitě sáhnu po Hřbitovu domácích zvířátek s utvrzením, že: Stephen King tu „moc“ má. Přála jsem si: opětovné setkání s Wendigem; stínem nic netušícího Dr. Louise Creeda, obětavou Rachel, duchem-průvodcem Victorem Pascowem, Zeldou s míšní meningitidou hluboce vepsanou ve tváři, lovcem bez zábran Churchem, citlivou Ellie s nelehkým údělem: poodkrýt budoucnost, roztomilým Gagem s ostrým skalpelem svírajícím v drobné dlani i dobráckým Judem, jenž s úmyslem za každou cenu být prospěšným, zapříčiní mnohé.. Jenže, kdo z nás pozná tu pravou chvíli. (15.11.2010)

Trochu rozporuplný dojem. Na jednu stranu film nabízí mrazivou atmosféru, tajemno, slušné lekačky a potvrzení mé domněnky, že nejstrašidelnější postavy jsou zpravidla ty dětské, na tu druhou je však plný logických přehmatů, zvláštních postav s ještě podivnějším, místy vyloženě dementním chováním a pak hudbou v závěrečných titulcích, která člověka najednou jakoby vybídla přehrát si snímek pozpátku a začít pochybovat o tom, jestli to nebyla taky tak trochu parodie (a čím dál víc jsem ohledně toho na pochybách; anebo to byla jenom hloupě vybraná skladba a já v tom hledám něco, co tam není). Každopádně výsledné hodnocení mi vychází na čistý průměr. (07.08.2013)

Každej správnej zemědělec přece ví, že brambory se nezasazují do posvátné indiánské půdy ne? Natož tam nedej bože zakopat čičinku. Kingova novela převedená do poněkud laciného televizního zpracování dostává na jednu stranu docela slušnou hororovou vůni, ale drobátko zatouchá jednoduchostí až primitismem. Příběh sám o sobě zas tak originální není, neb indiánským pohřebištěm se už třeba pyšnila série Amityville. Legendy o místech kde mrtví ožívají a jejich duše už nenaleznou jejich těla leckdy udělají z průměrného béčka ucházející pokus o áčko, jenže tady se tohle moc nezadařilo. Prima momenty se střídají s nášupem nudy a tak mrtvý průvodce kterého doktůrek nedokázal zachránit po nehodě náklaďáku na hodně dlouho dobu zůstane tím jediným kdo se postará o náznak husokožního sepětí. Finále samotné je dost očekávanou záležitostí, ale to zombie baby je docela roztomilé, zvlášť jak nadává na tu patrně likvidační injekci. Zkrátka na televizní obrazovku slušný koukání, na kazety už trocha risk a do kin se tohle opravdu dostat nemělo. Napětí je tu asi 20% a to ještě když si před tím dáte panáčka něčeho se 40%ty a pak ty světlé momenty uvidíte dvakrát. Hororistům doporučuji, traktoristům jen jako varování kde nezasívat, aby si pro vás pak nepřišly nas***ý dýně :o) (30.07.2004)