„Je mi jedno, že sa zapíšeme do dejín ako barbari“

Radu Jude nejvíc! Podvratnost v brutální stopáži s mrazením a mrzením skrz neuvěřitelně dobře napsanou hlavní hrdinku. Vzkaz z Rumunska do střední Evropy. Na písmena o tom, že musíte znát rumunskou historii nalepte "Bullshit". Jasně, že to v Judeho domovině rezonuje víc, ale přenést ty zásadní pocity z davu přes hranice je ohromně snadný. Loznica na to jde hardcorem přímo z Donbasu, Radu skrz inscenaci bitvy. Oba maj na lakmusovejch papírcích stený výsledky nálady společnosti a ty dost děsí. Dialog je cesta ven a u Judeho je ten dialog obrovsky silnej a dost přepáleně dlouhej. Velká výměna názorů pro utříbení toho vlastního. Téměř za plnej košík švestek. Budu si chvilku rozmýšlet, jak moc jsem se zamiloval. Osciluju ve výsledným dojmu od dokonalý k hodně dobrý a vychází mi, že je to hlavně hodně. (05.07.2018)

Název zaujme na první pohled a Radu Jude se tak znovu vrací do rumunské historie, z níž si umí vyzobat pěkně nelichotivé momenty. Tenhle snímek v zemi svého vzniku určitě rozpoutá kontroverzi, neboť vzpomínat na temné kapitoly minulosti se chce málokomu. Jen si představte, kdyby nám chtěl někdo podrobit zdrcující kritice husity a jejich nepěkné aktivity. Jenže rumunská armáda pro našince takový zvuk nemá, a tak není pochyb o tom, že český divák spoustu narážek a historických rozborů nedocení. Přesto je zjevné, že se jedná o chytrý film, který má mezinárodní přesah minimálně v tom, že lidé se prostě nemění a co se stalo před sedmdesáti lety, může se klidně opakovat i dnes – když mase řeknete, komu má tleskat, tak to dělat bude. Tahle znepokojivá satirická linka bohužel není dostatečně protlačena, a tak pro nás, kteří netrávíme noci nad knihami o historii Balkánů či pogromů, ty dvě a půl hodiny nakonec zas tak silně nevyzní. (02.07.2018)

Možná to je tím, ze mám za sebou čerstvě zkouknuto 24 rumunských filmu (skola), ale tahle rekonstrukce mě teda hodně bavila. Vtipné, sarkastické a tragické, s množstvím intertextuálnich narážek, které si ale bohužel divák neznalý rumunské historie a kultury tolik neuzije. Jinak tady ani tak nejde o historickou rekonstrukci nějaké události, ale o tématický přesah do současnosti, který se netýká pouze Rumunska. Skvěle natočené a hlavně herečka v hlavní roli naprosto famózní. Zatím nejlepší soutěžní snímek na KVIFF. A ty odchody ze salu Thermalu si opravdu nezasloužil. (02.07.2018)

Co je úplně nejvíc poslední věc, kterou chci vidět na filmovém plátně, a to i na MFF Karlovy Vary a dobrovolném výběru zrovna rumunského filmu? TOHLE. Samozvaně kreativní intouše v dlouhých záběrech přes dvě hodiny rozebírat morálnost a etiku historie své země a filozofovat nad důležitostí jejího rozpitvávání pro nové generace či připomínání generacím starším. Diváci, kterým by to mělo být "výchovně" nejvíce adresováno, na to naopak v této formě nikdy koukat nebudou. Jednu hvězdu dávám za formu - ty dlouhé záběry s doplňujícími prvky v pozadí vyžadovaly nějaký režijní planning. Jinak čirá otravnost. (05.07.2018)

Intelektuální, konverzační drama pro všechny fandy hlubokých debat. Přes absenci "skutečné války" nás snímek provází její nejtemnější stránkou. Totiž zapomenutými zločiny páchanými na civilistech nejčastěji židovského nebo romského původu. Velký obdiv tvůrcům, že se pustili do tak kontroverzního projektu. Ono obviňovat vlastní národ z válečných zločinů přeci není jen tak. Koneckonců Rumuni nejsou jediný, kdo moderní historií neprošel se zcela čistým štítem. Vzpomeňme třeba na naše odsuny. Jsem opravdu ráda, že v dnešní době vznikají filmy, které zrcadlí nezkreslenou historii, polemizují s divákem a nechávají prostor pro vlastní názor. Snímek je svižný, hluboký, opravdu zábavný a navíc lehce okořeněný milostnou linkou. (14.07.2018)