Réžia:
Pedro AlmodóvarScenár:
Pedro AlmodóvarKamera:
José Luis AlcaineHudba:
Alberto IglesiasHrajú:
Antonio Banderas, Asier Etxeandía, Leonardo Sbaraglia, Nora Navas, Julieta Serrano, Penélope Cruz, Raúl Arévalo, Cecilia Roth, Julián López, Susi Sánchez (viac)Obsahy(1)
Salvator Mallo je slávny filmový režisér. Počas svojej kariéry zažil mnoho úspechov. Teraz sa však jeho svet rúca. Salvator cíti len prázdnotu a nie je schopný ďalej tvoriť. Ak chce pokračovať, musí nájsť motív pre novú tvorbu, musí odhaliť príčinu svojho vyhorenia. V spomienkach sa vracia do detstva do 60. rokov, kedy s rodičmi emigroval do Valencie. Snaží sa rozpomenúť na spaľujúcu túžbu po svojej prvej láske, ktorú stretol v v Madride a na bolesť, ktorú mu priniesol rozchod. Vtedy cítil opojenie životom. Písanie sa mu stalo únikom, ale aj vyslobodením. Kúzlo filmu mu prinieslo slávu, ale aj vykúpenie z neúspechov jeho života. Bolesť a sláva rozpráva o zložitosti oddeliť proces tvorby od vlastného života a od vášní, ktoré žitiu dávajú zmysel a nádej. (Magic Box)
(viac)Videá (14)
Recenzie (138)
Keby linia minulost s Penelope Cruz zabrala 70% filmu a linia sucasnost s Antoniom Banderasom len 30%, bavilo by ma to omnoho viac musim povedat. Naozaj to spominanie na detstvo starnuceho rezisera je velmi pekne a putavo natocene a take prave spanielske, Penelope ako matka sa tam velmi hodi, hoci az tak vela priestoru nedostala. Banderas je tiez dobry, ale trosku som sa nudila...Pacili sa mi tie pestre farby vo filme, interier kuchyne, cervena linka, cerveny kavovar, cerveny toaster, take detaily, ale posobilo to smrncovo a stylovo. A este jedna malickost. Nepacilo sa mi, ze uz starucku matku hrala herecka s modrymi ocami, ved vsetci vieme, ze Penelope ma hnede, velmi to bilo do oci a posobilo neuveritelne! Mohli si dat na tej podobe viac zalezat, alebo namaskovat samotnu Cruz! A spoiler: Myslim si, ze ho mal vyhladat...65%. ()
„V nocích, kdy souběžně cítím vícero bolestí, věřím v Boha a modlím se k němu. – Když cítím jen jednu bolest, jsem ateista.“ Film o životě a efektu motýlích křídel, který evokuje spíše do vlastního ocasu kousajícího se hada, svlékajícího jednotlivé vrstvy kůže. Barevná nenucenost a šedivá obsažnost společně navozují dojem díla, jež otázky spíše odpovídá než klade. Silná autorská vize zde ale paradoxně není v rozporu s diváckou možností vkládat si do něj některé vlastní představy, interpretace…; film se díky tomu dokáže dostat docela pod kůži. Retrospektivní hra s retrospektivou, retrospektivní hra s divákem, můj první kontakt s Almodóvarem. ()
ARTE POPULAR /// Už i Pedro Almodóvar dospěl do bodu, kdy je spíš než na cokoliv jiného čas na 8½: Film o filmaři, který neví, co točit, nebo dokonce zda vůbec, ale ví moc dobře jak: Překvapuje mě že ne pracuješ. Vždy jsem si myslela, že jsi jeden z těch, co neodejdou do důchodu. / Já taky. To v duchu nutkavého modu operandi. Příběh o neurotických, hypochondritických, nově snad trochu seniorštějších buznách na heroinu, obložený plátky příhodných noticek, které zarezonovaly Amdóvarovou imaginací. A jelikož Almodóvar své filmaření často nějakým způsobem tematizoval, nejen prostě provozoval (třeba v hitchcockovském La mala educación), větší důraz na postavu režiséra s výrazně autobiografickými prvky nepředstavuje distinkci, která by znemožnila zahrnout Bolest a slávu do množiny Španělových důchodových děl jako jeden z mnoha. Filmy jako tento dávají možnost zhodnotit kvalit pozdních počinů výrazně autorských tvůrců. Osobně k nim mám srdečnější vztah, než k agresivním mladistvým erupcím, u nichž snaha dokazovat brilanci vede ke tlačení na pilu. Third flush není horší než ten první. Anebo jedinečná chuť včerejších hranolků - nic pro každého, pravda, ale svébytná kvalita rozhodně. Pro diváka, který netrpí utkvělou představou nutnosti nepřetržité tvůrčí revoluce (a dokáže si vychutnat studené pomfrity) nabízí Bolest a sláva, jakkoliv to zní nanicovatě, vítané prohloubení režisérových obvyklých motivů v samozřejmé formě bez potřeby ohromovat, když se uprostřed svých tklivých příběhů ocitá on sám se svou vadnoucí chutí podnikat cokoliv kromě hulení cracku, namlouvajíce si, že tak bojuje s bolestí zad, a čtení fajnových chytrých knížek v luxusním starém domě uprostřed Madridu. Nechává plně na vás, zda věnujete pozornost potenciálně bulvární vrstvě nebo zajímavé zprávě o úskalích tvůrčí práce tváří v tvář vkrádající se impotenci; nenapadá mě nikdo další, kdo by nechával tak velký velký prostor podobnému rozhodnutí; pro každého všeho dost, pro všežravce hostina. V kině mého dětství to vždy voní po moči. A jasmínu. V tom mém po plísni nevětraného sálu. ()
Tak Pedro tentokrát uspokojí skôr tých svojich fanúšikov, ktorí majú radšej jeho pomalšiu a menej extravagantnú tvorbu. Pritom ale scenár nie je tak priamočiary, ako sa zdá počas pozvoľného plynutia deja. Skáče sa po časových osiach a na záver si Pedro pripravil jedno slušné prekvapenie. Všetko je ale vďaka tempu veľmi prehľadné a zrozumiteľné. Spočiatku sa hrá aj na komediálnu nôtu, ktorá začne byť časom trochu repetetívna, koniec sa ale nesie v emocionálnejšej rovine. Za mňa spokojnosť, ale Bolesť a sláva nie je film, ktorý bude režisérovými fanúšikmi prijatý jednoznačne kladne. ()
Seznámit se s Almodóvarem právě tímto filmem asi nebyl nejlepší nápad, protože jsem samozřejmě nemohla rozklíčovat všechny narážky na jeho život a tvorbu. Zaujaly mě především flashbacky do dětství hlavního hrdiny, protože ač mám Banderase ráda, nedokázala jsem se na jeho postavu dostatečně napojit. Oscarové nominace v tomto případě příliš nechápu. ()
Galéria (46)
Zaujímavosti (9)
- Ve filmu si zahrál také tehdejší partner režiséra Pedra Almodóvara, Fernando Iglesias. (peeteno78)
- Celosvětová premiéra proběhla 13. března 2019 v Madridu. (Varan)
- Penélope Cruz je známá kráska s hnědýma očima. Ve filmu vystupuje jako mladá maminka Salvadora (Antonio Banderas). Herečka Julieta Serrano jako maminka Salvadora v pokročilém věku má jasné modré oči. (Aleix)
Reklama