Dom v ružiach

Část I: Seznámení - Profesorka Joyce Reardonová zasvětila celý svůj výzkum paranormálních úkazů jedinému - Domu v růžích. Zde se za ty roky, co dům stojí stala spousta nešťastných nehod, sebevražd i záhadným zmizení. Joyce dává dohromady tým z několika individuí, ze kterých každý má nějakou parapsychickou schopnost - ať už čtení myšlenek, jasnovidectví a podobné. "Hvězdou" mezi nimi je bezesporu autistická Annie, která sice není schopna samostatného života, nicméně její paranormální schopnosti jsou neuvěřitelné. Část II: Prohlídka a první noc - Joyce provádí celou skupinu domem, doplňuje jednotlivé místnosti událostmi, které se v nich staly - a většina z nich nebyla nijak veselých. Dům má totiž schopnost nasávat energii ze zde zemřelých, a sám se dále rozrůstat. Jelikož do domu Joyce přivedla skupina velmi silných osobností, určitě si je dům nenechá jen tak ujít. Část III: Kdo s koho - Začíná jít opravdu do tuhého. Někteří členové expedice za záhadných okolností umírají, a mezi ostatními začíná docházet k vážným sporům. Dokáží se alespoň trochu dát dohromady, a za pomoci svých schopností se zachránit?... Bylo to řečeno už několikrát, Stephen King a film - toto spojení většinou nedopadne úplně dobře. Stephen King dokáže do knihy dostat tolik myšlenek, že případný film, který z knihy vznikne je potom velmi osekaný (a tudíž k nedívání) a nebo svojí délkou překračuje jakékoliv rozumné meze. To byl případ jak Svědectví, tak i Domu v růžích - délka filmu kolem 5 hodin, a proto je rozdělen do tří částí. První část je spíše seznamovací, a vcelku tu o nic nejde. Ve druhé části se film začne rozjíždět, ale naplno to frčí až ve trojce - tady už jsem trochu přestal stíhat, protože (jak to v hororech bývá, přes veškerá varování se členové rozprchli po domě, a tak si to každý musel prožít sám). Celkově jde ale o velmi nadprůměrný horor (jak už to Stephen King umí), a rozhodně nedoporučuji se na něj dívat před spaním (a/nebo) v osamělém domě... (01.02.2009)

Chápem režisérov úmysel dostať do mini série partiu nesympatických, hlúpych ľudí vo strašidelnom prostredí, dôsledkom čoho jeden herec prehráva toho druhého a rozhodnutie je s prepáčením na smiech, ale určite to má svoju výhodu. Dom v ružiach sa nás snaží vystrašiť lacnými trikmi, inokedy zase zabaviť, ale vždy ostáva na začiatku a z biedne znejúcim príbehom nás aspoň prekvapí hustou atmosférou 80 percent. (07.05.2010)

Tento "seriál" jsem viděla už kdysi dávno a nemohla jsem si přesně vybavit určité situace. Neskutečných asi 30 minut ze všeho toho času, kdy se máte "k smrti děsit" mě neskutečně rozčilovaly záběry po celém tom rozlehlém areálu, mnohdy na uplně stejných místech s hlasy říkajíc : "Dům v růůžííích,POOOJĎ..".Tohoto jsem za celých těch - dejme tomu 254 minut měla naprosto plné zuby a musím říct,že si to tvůrci mohli s chutí odpustit. Co se týče děsivosti snímků, tak známkuji cca 3.5* z 5ti ,jelikož některé efekty se stále opakovaly bez zjevné příčiny, figuríny byly znatelné, příliš mnoho foukání(asi z fukaru na podzimní listí nebo z něčeho podobného).Jako velký nedostatek nebo spíše moje osobní apatie vůči herečce Nancy Travis, která byla pravděpodobně naprosto vyšinutá a pokaždé když se něco dělo tak z toho měla skoro orgasmus. Takže jako jeden velký celek to známkuji asi 40/100%. (03.06.2012)

Ano, je to dlouhé. Místy se to trochu vleče a někdy koncem druhé části už má člověk pocit, že se to strašení opakuje dokolečka, přestává to mít švih a nápady jsou vyčerpány. Ale ve třetí části "dům" chytne druhý dech a baví až do konce. Atmosféra vynikající a sem tam půvabná cynická hláška. Ta délka i přes nedostatky má něco do sebe. Vychutnávat si atmosféru toho fantastického domu pěkně dlouho, ještě déle, hmmm... jo. Něco na tom je. (28.08.2013)

Ne že by se jednalo o dokonalý film-jedná se o film "pouze" výborný - dějově nikam nespěchá, postupně buduje atmosféru (v tomhle ohledu je velmi zajímavá první část, v které se skutečně děje velké...no- víme co) a nakonec to rozjede. Dokázal jsem se stotožnit s postavami (které byly dle mého velice zajímavé po osobnostní i paranormální stránce), bál jsem se (místy i hodně), prostě celkově jsem si ty tři části více než užil. King si zaslouží více prostoru a ten mu tady byl dopřán. Zdařilá adaptace. (04.12.2008)