Obyčajní ľudia

85%. Excelentní konstrukce rozkladu rodinných, společenských i individuálních vztahů po emocionálně silně traumatické události, která se vyprávěním nesnaží být ničím víc, než obyčejnou povídkou o obyčejných lidech, avšak v jádru působivého scénáře skrývá silný psychologický rozbor tabuizovaných vzorců, o kterých se nikdy nemluví, natož aby se prožívaly; a ono to funguje. Empatie čiší ze všech stran, ze všech scén i postav, perfektní výkony zde podávají herci v čele se skvělým Donaldem Sutherlandem, kterého jsem potud z nepochopitelných důvodů spíše přehlížel; myslím, že po Ordinary People měřítka upravím. Kontextové vnímání rozmanitých vzorců chování tří hlavních postav, jejich motivace a proměny vzájemných pocitů, zavánějící zdánlivým pocitem nutnosti držet se stereotypních paradigmat, do sebe zapadají, jako by jejich vývoj psal sám život; zoufalství navazující na minulé události a gradace iluzorního pocitu viny na vás jako diváka dopadá jako rosa na trávník; překvapivost některých momentů, stejně jako reakce postav na ně berou dech. Aby také ne, Alvin Sargent své nesporné scenáristické kvality prokázal už sedm let zpátky v Paper Moon a zde, ve vrcholné formě, předal "zelenáči" Robertu Redfordovi žezlo, které se zdálo býti obrovským soustem, leč ten jej zvládl s talentem sobě vlastním a vznikl z toho pro mě osobně zatím jeden z nejlepších režisérských debutů vůbec a zásadní snímek s překvapivě osvobozujícím závěrem, jehož psychologické dopady by měly být otevřeny všem. Špičková záležitost. (31.12.2014)

Rezisersky debut CervenehoForda sa fuckt podaril. Obycajny pribeh v neobycajnom filme o prapricinach rodinneho zazemia. Medziludske emocie a vztahy sa riesia na prijatelnej urovni /ziadna samoucelnost ako v tej francuzskej konine Docela Obycejny pribeh/. Herci vyborni a najma sa mi pacilo zobrazenie nepredvidatelnosti Conradovho najblizsieho okolia. Pan CervenyFord ukazal rezisersky talent : 76 % (11.11.2014)

,,V ŽIVOTĚ SE STANE SPOUSTA VĚCÍ A LIDI JE OBČAS NEUMĚJÍ VYŘEŠIT...“ /// Složitej film o jednoduchejch věcech. O rodině, o strašících v duši, v hlavě a o svědomí. O tom, co všechno dokážeme držet ,,v sobě“ a bát se vyjádřit emocema nebo snad pocitama. A přitom někdy stačí jen obyčejný ,,MÁM TĚ RÁD!“ Takže vlastně film, kterej není tak úplně pro každýho. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1976 napsala Judith Guest jsem nečetl. 2.) Jsem spíš na ty rodinný dramata. 3.) Thx za titule ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (14.12.2013)

Nadherny film. Je prijemne, ze sa mi este obcas podari najst nejaky filmovy klenot. Najviac sa mi pacili sceny rozhovorov medzi ustrednym hrdinom a jeho terapeutom. Vsadim krk na to, ze sa tymto filmom museli aspon trochu inspirovat Ben Affleck a Matt Damon pri pisani scenara k Good Will Hunting. Nejak specialne by som vyzdvihol Donalda Sutherlanda, ktoreho mam za drsniaka, ale tentokrat si zahral citliveho otca a potom ustredneho hrdinu v podani Timothy Huttona. Mam ho rad uz dlhsi cas, ale vela jeho starsich filmov som nevidel a tak to budem musiet napravit. 8/10. (09.02.2013)

Calvin Jarrett žije 21 let ve šťastném vztahu se svou manželkou Beth. Alespoň si to myslí. Snaží se spravedlivě řešit konflikty mezi manželkou a synem Conradem, který trpí pocitem viny i za věci, které nespáchal. Postupně odhalovaná rodinná tragédie vysvětluje chování jednotlivých postav a je jisté, že vzájemné vztahy mezi nimi projdou (zejména díky psychiatrem uvolněným Conradovým emocím) velkým očistcem. Skvělý film. (05.03.2009)