Americká krása

Film, který měl nejdřív pověst takřka dokonalosti, aby se na něj dnes nalepilo hodně chytrých hot takes, které tvrdí, že jde o povrchní báchorku. Myslím, že je zásadní chyba vnímat satiru optikou posunutou o dvacet let, pokud chceme řešit, jak "hluboko" tne, protože dnes je svět zkrátka jinde. Ale to neznamená, že Americká krása neměla (a nemá) co říct. Mendes očividně pochopil zeitgeist a odvyprávěl příběh, který mluvil k hodně lidem - a stále se můžeme bavit o tom proč a jak mluví k lidem dnes. (13.03.2010)

"Asi bych měl být naštvaný kvůli tomu, co se mi stalo. Ale je težké zůstat rozzlobený, když je na světě tolik krásy. Někdy cítím, že ji vidím všechnu najednou a je jí tolik, že mi naplní srdce jako balón a chce prasknout. A pak si vzpomenu, že se mám uvolnit a přestat zkoušet se toho držet a pak to mnou procloumá jako déšť a já necítím nic jiného, než vděk za každičkou chvilku mého malého pitomého života. Určitě nemáte ponětí, o čem tady mluvím. Nic si z toho nedělejte...Jednou to poznáte sami." To byl úžasně poetický závěrečný proslov. Jenže vůbec celý film byl skvělý. Možná to vypadá na obyčený snímek s divnejma postavama, ale když se na to podíváte z jiné stránky, zjistíte, že s nimi máte něco společného, a že ten příběh nemusí být vůbec nereálný, že třeba potkal/potká i vás. Film na mě obrovsky nejen emočně zapůsobil, prostě jsem si ho vychutnával, stejně jako suprové hudby, ironického humoru a výborných herekých výkonů v něm. (16.12.2007)

Nestandardní tragikomedie ze současnosti, kritizující citovou pustinu středostavovské rodiny, osciluje mezi parodií, satirou a realismem. Silné tragické okamžiky se střídají s čirou komikou. Mendesova invenční režie, ve které jsou cítit silné divadelní kořeny, velmi obratně kritizuje typická americká témata. Témata, ve které Američané trvale věří a které věrně ctí, jsou neměnné a nedotknutelné. Jejich velký „americký sen“ ale v rukou britského debutanta znovu pociťuje citelné trhliny. Ukazuje tak po svém některá zásadní témata, především pak americkou posedlost po úspěchu, která dokáže zničit „všechno lidské“. Ale i řadu dalších. Nenávist. Jane svoji matku nenávidí z jejího načrtnutého, do strany nevybočujícího života, otce z jeho pasivity a chování v přítomnosti její kamarádky. Mendes nám zároveň naznačuje, že si dříve byli blízcí a obnovení tohoto vztahu je nyní jeden z Lesterových „nových“ cílů. Homosexualita. Otec, milující svého jediného syna, je schopný jej okamžitě zavrhnout kvůli jeho možné homosexualitě. Úpadek rodinného života. V případě obou rodin. Carolyn se snaží urovnat vztah mezi dcerou a manželem a o to víc propast prohlubuje. Lež. Ze strany Rickyho k vlastnímu otci (ohledně drog), ze strany Angely, která se snaží upoutat veškerou pozornost i za cenu lhaní. Ambice. Nekontrolovatelná honba za úspěchem a zároveň i s chamtivostí. Naprogramované přání, které má většina z našich hrdinů. Závist. Ta je pro změnu vyjádřením touhy lidského ega být tím, čím není. Závist také přiživuje nepřátelství (Angela v závěru může závidět Jane, byť celý film fungoval naopak. I Carolyn pociťuje ke svému vzoru Buddymu závist). Neschopnost komunikace. Ta vede k tomu, že dochází k tragickým nedorozuměním. Nejsmutnější na tom z pohledu postav může být fakt, že všichni do jednoho rozprašují své nepravdy, promlouvají k nám opravdově a jejich pravdivá vyznání pomáhají k odstranění masek, které je tak dlouho tížily. Odcizenost. Pocit, že žijeme životy, nad nimiž nemáme absolutní kontrolu, a veškeré snahy omezit náhodnost výsledků našeho počínání vedou k ještě větším katastrofám. I na pošesté absolutních 100%. (15.12.2007)

Snímek Sama Mendese AMERICKÁ KRÁSA se „točí“ okolo jedné normální, americké, „středostavovské“ rodiny – rodiny Burnhamových. Snímek ukazující, že i na „americké kráse a idylce“ není vždy vše tak třpytivé, zářivé, skvělé prostě: cool. Z dálky – z ptačí perspektivy – snad může vše vypadat v pořádku; při bližším pohledu však člověk (divák) nachází řadu trhlin, škrábanců a prasklin. Představit divákům dílo, které by bylo vyvážené a realistické (tj. bez glorifikace či démonizace americké společnosti, kterému bohužel někdy podléháme; či bez „černo-bílé“ charakteristiky postav), je úkol nadmíru obtížný. A Sam Mendes se toho úkolu zhostil výtečně. Silnou devizou tohoto filmu jsou také perfektní herecké výkony – Kevin Spacey (coby „rozverně rezignovaný“ otec a manžel, který se již smířil se svým údělem), Annette Bening (coby uvědomělá, cílevědomá, puntičkářská a hysterická matka a manželka), Thora Birch (coby zmatená a frustrovaná dospívající dcera), Wes Bentley (coby „kliďas“, který to však v životě nemá vůbec lehké) atd. (onen výčet herců a hereček by mohl pokračovat až do posledního žáka (komparsisty) typické americké „high school“). Shrnuto a podtrženo: Sam Mendes předkládá výjimečné dílo, na které se divák nepodívá 1x či 2x za život, ale průběžně ho během svého života vyhledává znovu a znovu. (05.09.2003)

Bezesporu skvěle natočený počin od Sama Mendese, jen to na mě asi nezapůsobilo tolik, jako na ostatní. Je to napsané tak krásně a člověk u toho tají dech. Aby byl film skvělý, musí na tom mít největší zásluhu herecké výkony. Ovšem Kevin Spacey předvedl víc než to, ten tu roli prožíval...75% (13.08.2013)