Hvězda padá vzhůru

Vazeni normalizacni sudruhovia, klobaskovi inzinieri, moralne autority, nasrane militantne feministky, skaredi militantni katolici, spiny tlste dementne, zakomplexovane a zamindrakovane nuly, prechytrale tlchuby, diskusny odpad, mimozemstania, artovi ufoni, pozerski dementalni artovi hnedopisi, autisticki melancholici, uspesni - i menej uspesni- absolventi VUML, mylovnici Sunset Boulevardu a mentalne dezorientovani. Je mi naprosto jasne, ze poslete tento slusny normalizacny priemer smerom k prdeli /teda pardon, do odpadu/ uz len preto, ze to tocil dost neznamy reziser za najhlbsej normalizacie. No ale ja si stale myslim, ze Karel Gott je pravom celebrita a pre mna osobnost. Jo, viem o tom, ze jestvuje hudobny vyvoj a progres ale mam ho srdecne u prdele, respektivne nan seriem. No a hoci nerad idem proti prudu, tu mi ostava len jedno - smutne konstatovat, ze ide o hodne podceneny slusny normalizacny priemer. Tak a tu mate : 60 % (23.04.2016)

Česká kinematografie vždycky produkovala filmy, které vypadají jak z jiného světa, a to bez ohledu na dobu a politické uspořádání. Tahle mimoňská adaptace Tylova Strakonického dudáka stojí pouze na Karlu Gottovi. Co na tom, že to bylo herecké dřevo? Stačilo, že byl populární. Kdo by ho nechtěl vidět v montérkách, s lahváčem či posilujícího s činkami. To je přece sranda, že se to dá roztáhnout skoro na dvě hodiny. A poslední zhruba půlhodina už je tak bizarní, že to ani není zábava. Z technického hlediska stojí za zmínku zjevně nahodile nesmyslná střihová skladba. Snad na tento zážitek rychle zapomenu. (11.03.2013)

Karel Gott je z morálního hlediska svině, dobře, že o tom existují takovéhle důkazy. Podobně, jako když za tři roky po natočení téhle propagandistické zvrhlosti bude za asistence televizních kamer řečnit na tribuně zpěvácké Anticharty o radostném budování socialismu... Smutno mi je ale z herecké účasti našich hereckých mistrů - Sovák, Somr, Hlinomaz, Lír...no, asi to v roce 1974 jinak nešlo... :-( (31.12.2010)

Byl-li Gott geniální zpěvák, v tomto ohledu podobně jako Blehárová v HROCHOVI šlápl vedle. Nebyl na to ale sám: v kupce nesporného hnoje se vykoupal před nečekaným koncem života Jiří Štaidl a pohled do těch, kdo také přiložili své polínko pod kotel, není také nepatrný. Kýče se ale netočily jen za normalizace. Bylo tak tomu před r. 1948, 1938 a je tomu tak i po r. 1989. Zůstává s podivem, že Gottovi jeho prkenné herectví nikdo nevymluvil. Na druhou stranu tu jsou STARCI a KLARINETY. Vážíme-li, berme v potaz obě misky pomyslných vah. (05.03.2023)

Opravdu strašné. Kája Gott je jako herec příšerný, celá koncepce téhle obludné slátaniny je o tom, že u nás na malém rybníčku je lépe než na dekadentním Západě. Kdyby tohle viděl Tyl, měl by z toho smrt. Je to dlouhé, je to divácky ubíjející. Chudák Ladislav Rychman, tvůrce Starců na chmelu, k čemu ho normalizační soudruzi donutili... (09.03.2013)