Hvězda padá vzhůru

Ne, to neni zvrhlost. Jenom nekdo z UV sedel vedle Rychmana, kterej musel natocit muzikal, ale socialisticky. Kdyz jsem to nedavno videl, musel jsem se pousmat, kolik ze to tenkrat stal taxik a jak mladi libali rodicum ruce,kdyz dostali pajsku kapesnyho, zelena limonada Amara... atd... aaaach jo :) (26.07.2002)

Hodnocení "Odpad!" vážně není fér. Pokud pomineme ten neuvěřitelně šílený závěr ve stylu básně "Opustíš-li mě...", který dnes působí jako nepochopitelná parodie a megakýč, není film takový průšvih, jak by si člověk podle hysterického hodnocení tady mohl myslet; vždyť se na něm podílely samé špičky svých oborů - Štaidlovi, Rychman, Greifová, víceméně všichni herci se Somrem v první řadě... a ta aktualizace Tyla je docela vkusná a funguje. Hudba lehce nadprůměrná, nadčasové kostýmy, zajímavé lokace a studiové stavby, Gott si jako skoroherec také ostudu neudělal, pěvecky byl tehdy navíc na vrcholu. Opakuji ale, že ideologické pozadí filmu tady nehodnotím, to je jiná kapitola. (03.01.2011)

Normalizační muzikálová veselohra. Za nápadem napasovat do hlavní role klasické Tylovy hry populárního režimem tolerovaného zpěváka, Karla Gotta, stojí myšlenka, která má své nepochybné důsledky. Karel Gott není herec. Tedy hraje spíš sebe než Švandu. Děj působí naivním dojmem, což je dáno scénářem, i celkovou koncepcí a přístupem. Historický význam z hlediska vývoje Československé kinematografie, kde se projevuje jistý fenomén doby, filmu upřít nelze. Pro mě slabý. Spíš zajímavost. Pokud někdo nemá rád Gotta, film u něj nepochybně skončí v odpadu. (11.03.2013)

"Ale já chci jen jedno, zpívat!" A o tom to asi je. Proto Božskému Kájovi nevadilo, že se upsal ďáblu. Zřejmě proto o pár let později vystupoval jako hlavní tvář Anticharty. Jenže v 89´ slavně převlékl kabát. Asi jak říkal kdysi můj táta: "Když při Sametu zpíval na Václaváku hymnu Kryl a s ním Gott, působilo to divně..." (23.12.2021)

Základním poznatkem z tohohle filmu je fakt, že Karel Gott není dobrý herec. Ale známe to i z jiných zemí - když je někdo ve své zemi dlouhodobě výborným zpěvákem, logicky následuje snaha využít ho i jinak. Jenže ne každému je dáno být dobrým zpěvákem i hercem (což je například případ Barbry Streisand). Gott sám sebekriticky uznal, že s výsledkem filmu nebyl spokojen. Navíc zjistil, že filmování (zvláště když je někdo špatný herec) trvá dost dlouho, což on si při své prioritní profesi napříště nemohl dovolit. Za což můžeme být jenom rádi. A hudební potenciál je velmi slabý. Ladislav Štaidl prokázal překvapivou neschopnost vybavit pořádnou hudbou celý film a ani nekonečné opakování ústřední melodie Kufr iluzí v různých aranžích nepomohlo tomuhle filmu k vyzdvižení z podprůměru. (05.01.2009)