Hvězda padá vzhůru

...všude dobře a doma a v tehdejším socialistickém Československu nejlíp! "Současná" parafráze na českou klasiku se tehdy nepovedla a ani bohům s nebesky božským Kájou v čele nebylo s hůry dáno tenhle produkt z barranovského Olympu zachránit. Bohové prostě tehdy nemohli jít ruku v ruce se straníky! Asi tak! (16.01.2009)

Ne, tomuhle filmu nemůžu dát ani odpad, ani jednu, dokonce ani dvě hvězdičky. Už od nejmladšího věku jsem poslouchal desku z tohoto muzikálu a ty písničky mi učarovaly. No a když jsem potom viděl film, nebyl jsem s hodnocením tak příkrý. Také kvůli krásně démonickému Vladimíru Rážovi. A i když se teď hodně změnilo (třeba vidím Karla Gotta a je mi silně nevolno), tohle zůstává jistojistě při starém... (31.07.2003)

Tenhle film je snad trestem pro Karla Gotta, že v roce 1968 se hned nevrátil do Československa a snažil se na Západě marně získat slávu. Současně se zdá, že přesto se lidé kolem Gotta (asi Štajdl) pokusili z tohoto sypání si popela na hlavu vymlátit maximum. Je to směs Tyla, Starců na chmelu a Formanových Vlasů. Nejbizarnější ale zobrazení zlého Západu. Lehce to připomíná jak Západ zachycovaly některé díly Majora Zemana, ale místy to dokonce připomíná Barbarellu. V době zavřených hranic se nakonec zneuznalý umělec vrací do socialistické vlasti a to je už trochu nechutné. (02.06.2020)

Ať si mne většina národa proklíná, já Karla Gotta nemusím. Tento člověk neměl k ničemu ve svém životě žádný postoj, nevyslovil se k žádnému problému, nic ho nenadchlo. Veškerá jeho produkce byla vždy úzkostlivě střežena, aby nezčeřila jedinou vlnku na vodě společenského života. Od jakéhokoliv umělce očekávám jeho projev jako jeho postoj, kterým hodnotí vše kolem sebe a dává nám to najevo jinak, než jsme zvyklí, to je umění. Karel Gott není umělec, je to člověk, který prodává produkt. Jestli zpívat umí nebo ne, je věc jiná. Oslovení "mistře" se mi, vzhledem k uvedenému, zdá v nejlepším případě neadresné. Nic proti němu osobně jinak nemám, jen to, že je to český Rosamund Pilcher. (08.01.2009)

Já nemusel Strakonického dudáka ani na základní škole, když mě ho nutily číst. Díky staročeštině byl však alespoň mile roztomilý a nechtěně vtipný ("Dorotka šukala po světnici" a jiné perly dokázaly čtrnáctiletého povinného čtenáře dokonale rozesmát), nicméně od doby kdy jsem to viděl zfilmované s Božským Kájou v hlavní roli, mě tato látka znechutila. (30.03.2007)