Minari

Na jednej strane to je celkom pekný príbeh jednej kórejskej rodinky žijúcej v amerike, ktorý aj napriek pomalému tempu príliš nenudí. Na druhej strane je to proste až príliš obyčajné jak milión iných kdejakých televíznych filmov, takže na ňom nevidím nič výnimočné. Oscarová nominácia dáva zmysel jedine vzhľadom na úbohú konkurenciu aká minulý rok vznikla. Neľutujem, že som to videl, ale znova si to určite nepustím. 6/10. (17.03.2021)

Kedysi som na festivale videl jeden z Lee Isaac Chungových filmov a viem, že som z neho mal fajn pocit, hoci si už nedokážem presne rozpomenúť, o čom bol. Minari vo mne prebúdzalo veľmi dlhú dobu smútok. Je to film o hľadaní šťastia ale zároveň je to snaha o komplexnejšie zobrazenie stretu dvoch protipólov. A je jedno či je to protipól kultúrny, generačný alebo náboženský. Zároveň je to najväčšia slabina filmu. Nemá totiž ujasnený jeden motív. Tým, že as venuje veľa veciam, stále sa na obraze niečo deje a občas tomu chýba taký ten ľudský moment. na odľahčenie. V minimálnej miere ho dodávajú do filmu len podivnosti typu babička, alebo nábožensky založený sused. Vo finále je to ale príjemný film. Taký v ktorom sa odráža aspekt ľudskosti, snahy niečo dosiahnuť a strety názorov, ktoré sa usilujú v rámci rôznorodých životných podmienok spolu koexistovať a hľadať si k sebe cestu. Práve to, a tiež mierne koketovanie s nadprirodzenom, ktoré som si tam ja osobne našiel, hoci si myslím, že je tam veľmi umne skryté, dodávajú filmu na konci určitý pocit zadosťučinenia. Will Patton v prazvláštnej kreácií a Steven Yeun si hrá svoj štandard. Myslím si, že toto je jeden z tých filmov, kde si každý nájde aspoň niečo. (04.01.2021)

[VIDĚNO 7.3.] "Minari is truly the best. It grows anywhere, like weeds. So anyone can pick and eat it. Rich or poor, anyone can enjoy it and be healthy. Minari can be put in kimchi, put in stew, put in soup. It can be medicine if you are sick. Minari is trully wonderful!" ______ Poté, co Stevenu Yeunovi rozjebal jeden nejmenovaný sociopat hlavu baseballovou pálkou omotanou ostnatým drátem, Štefan zdatně chopil osud do svých rukou, a zavítal na scénu nezávislé kinematografie - přesněji zavítal do subtilního minimalistického dramatu od ikonického studia A24, 'Minari' - v podstatě agitační reklamy na kuří farmy, vypovídající o životě korejských přistěhovalců, kteří se pokouší asimilovat do diaspor společenského ekosystému amerického státu Arkansas. Lee Isaac Chung z hlediska kauzality natočil sice zbytečně apatický, zato formálně velmi konzistentní (snímek brilantně pracuje s dikcí nevyřčeného a v mnoha okolnostech tak spoléhá na implicitnost a submisivní symboliku, v jejíž specifikách divák musí permanentně hledat) i narativně distingované melodrama, které vytváří velmi autentické plastické zrcadlo které reflektuje život přistěhovalců v americké pospolitosti - ačkoliv celková péče o tenzi a konflikt by mohla být víc sofistikovaná vzhledem k tomu, že se jedná o autobiografii samotného autora, a celková výpovědní hodnota strádá a emocionální impakt značně stagnuje. Ale jinak v resumé snímek nenabízí nic víc či míň - nejspíš jsem očekával příliš mnoho. Zlatý Glób v kategorii Nejlepší cizojazyčný film bych tomu určitě neudělil - už jen z toho důvodu, že byl produkován a distribuován výhradně v USA. Just sayin'... // VERDIKT: 7,4 kuřecích ovulací z 10 // 🐣🐤🐣🐤 (12.03.2021)

Minari a Zemi nomádů spojuje jedno - můžete se od obrazovky vzdálit na pět, deset, patnáct, dvacet, možná i třicet minut, a u děje nezpozorujete žádný zásadní vývoj, posun, dramatičnost. Děj si totiž jen tak plyne, kamera zabírá krásné záběry, ale postavy nerozehrají nic světoborného. Na dvě dramatičtější scény dojde, ale tím to končí. Nominace na Oscara za hlavní mužský herecký výkon působí vedle Anthonyho Hopkinse a Garyho Oldmana zcela nepatřičně. (25.04.2021)

Film, na ktorý sa dobre pozerá, pretože veľmi príjemne plynie a i keď sa hrdinom dejú nepríjemné veci a nechceli by ste častokrát byť na ich mieste, nikdy neskĺzneme k čistej depresii. Je to skrátka o prístupe, o ťažkom pretĺkaní sa životom v USA ako rodina emigrantov sa dá nakrútiť aj ťažká sociálna dráma. Osobne mi ale tieto postavy príliš nesadli, nerozumel som tomu, prečo nie sú schopní sa naplno podporiť (žena neverí, že muž uspeje, muž by dal prednosť svojmu cieľu aj na úkor rodiny), pričom by stačilo sa iba normálne porozprávať a dokola sa nehádať. Koniec je otvorený, niečo dôležité sa ale z neho vyčítať dá a veci si môžeme domyslieť po svojom. (17.01.2023)