Ghasideh Gave Sefid
Le Pardon
Ballad of a White Cow
Ballad of a White Cow
Ballad of a White Cow
Obsahy(1)
Minin život se obrátí vzhůru nohama, když se dozví, že její manžel Babak nespáchal zločin, za který byl odsouzen a popraven. Úřady se za chybu omluví, vdově slíbí finanční odškodnění a tím pro ně záležitost končí. Ne tak pro Minu, která kvůli sobě i své malé dcerce zahájí tichý boj s cynickým systémem a požaduje veřejnou omluvu. Ve chvíli, kdy jí docházejí peníze, zaklepe na dveře cizinec Reza s tím, že přišel splatit dluh, který měl vůči jejímu manželovi. Mina je zpočátku ostražitá, ale postupně nechá Rezu vplout do svého života, aniž by věděla o tajemství, které je spojuje… (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (2)
Recenzie (18)
" A hľa, povedal Mojžiš svojmu ľudu:, Boh vám prikazuje, aby ste obetovali kravu. Povedal:, Nerobíš si z nás posmešky?" Týmto citátom z Koránu začína horký príbeh Balady o bielej krave. Film sa sústredí na individuálny príbeh jednej ženy, zároveň však funguje ako alegoria iránskej spoločnosti. Film síce poukazuje na reálne problémy súčasného Iránu, či už ide o trest smrti alebo práva žien. Spoločensko- kritickú tému však podáva skôr v kafkovskom duchu než pomocou realistických prostriedkov. Film je kritický voči islamskému právu, iránskej jurisdikcii a dehonestácii práv žien. No útok proti islamu je však skôr odsúdením teokratického režimu než osobnej náboženskej viery. ()
Áno, ďalší z filmov z arabského sveta o vine a treste, morálke a pravidlách, to všetko často zavŕšené vetou: V mene Alaha... Dlhšie som však nevidela nič z týchto končín sveta a tak ma príbeh Miny zaujal a dokázal vo mne vyvolať očakávané pocity. Mieru pozornosti si získala aj hluchonemá dcéra Bita. Dokonca som pochopila aj alegóriu o bielej krave, takže hodnotím - pocitovo výborný film. Možno ho nazvať aj manifestom proti trestu smrti. ()
Musím přiznat, že mě už ty íránské filmy, v nichž se stále dokola řeší otázky morálky a viny nad zločinem, který někdo (ne)spáchal, trochu přestávají bavit. Dávkování informací o tom, kdo je kdo, bylo završeno dost brzo na to, aby mě film udržel v nějakém dramatickém napětí. V tomto je zkrátka mistr Asghar Farhadi. ()
Pro Írán typicky těžkopádné téma, které navíc působí tentokrát hodně cílené na evropský trh. Na jednu stranu to z tohoto důvodu trochu na sílu vyjmenovává dokola ty samé, pro Evropana nepochopitelné, kulturní rozdíly se psama, zapovězenýma mužskýma návštěvama a žalobama pro ženy za neřádný život, na stranu druhou to má často výborně poskládanou scénu, a snahu neokázale propojit v jednom statickém záběru ideálně všechny elementy, které je třeba danou scénou říct. A Maryam Moghadam hraje tu životem ztřískanou a pomalu na nohy se vracející single matku vážně fantasticky. ()
Ukázka současné íránské kinematografie. Politické a kulturní pozadí je od naší země hodně vzdáleno. Film je o tom, jak selhání opresivniho systému může bolestné zasáhnout něčí životy. Rozvíjí se tu více zaplete. Vztahy se mohou každou chvíli zrušit. Téma viny a odpovědnosti, souzeni, ztráty, milosti. Myslím že je dost íránských žen, které jsou na tom hůře než hrdinka tohodo filmu Mina. ()
Galéria (11)
Fotka © Amin Jafari
Zaujímavosti (1)
- Název filmu odkazuje na posvátnou krávu Surah, o které se píše v Koránu. Bílá kráva je zde metaforou pro nevinného člověka, který je odsouzen ke smrti. (groz122)
Reklama