Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Továrník Bartoš byl přísný, nepřístupný protiva, postrach všech svých zaměstnanců. To ovšem platilo pouze do dne, kdy na procházce spadl se srázu. Zranil se, nedokázal sám vyhledat pomoc - a tehdy ho našel skalák Fábera a vzal ho k sobě do chalupy, kde žil s dcerou a dvěma osiřelými synovci. Byl to chudý člověk, jeho domácnost však přímo dýchala láskou a porozuměním. Několik dnů strávených mezi těmi milými lidmi Bartoše hodně poznamenalo, po návratu do svého světa byl jako vyměněný. Choval se laskavě, dělníkům zvýšil platy, pilně navštěvoval rodinu svého nového přítele a radoval se z věcí, jichž si dřív ani nevšiml. Jednoho dne se ovšem dozvěděl, že si jeho synovec chce vzít Fáberovu dceru, a zapomenutá pýcha znovu nabyla vrchu... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (322)

Marigold 

všetky recenzie používateľa

Prostý prostinký příběh o tom, kterak namyšlený a mrzoutský velkokapitalista (Jaroslav Marvan) přijde mezi chudou rodinou dělníka Fábery (Jindřich Plachta) znovu na chuť životu. Film stojí a padá s výtečnými hereckými výkony, které udržují sentiment v rozumné míře – zejména až překvapivě civilní Plachta a roztomilá dvojčata (že by prefigurace dvojčat Homolkových? :o)). Ozdobou filmu je samozřejmě i Marvan, který dokázal s přesvědčivostí sobě vlastní spojit mrzouta s roztomile bodrým dědulou. Sentimentální film pro pamětníky, na který se dá dívat i bez chápavého úšklebku... ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Skúsim to napísať stručne a jasne. Plachta s Marvanom svojimi výkonmi zachránia aj nie zrovna dokonalý scenár. Ich začínajúce priateľstvo som im veril, poslednej tretine, kedy sa do hry dostáva vedlajšia línia ohľadom svadby, tej už menej. Tak ak hodnotím takto pozitívne, tak za pomyselné závažie na jednej strane váh sú dvaja malí štuplíci, ktorí sa počas svojho hudobného výstupu neboja pozerať aj do kamery a ja som rád, že Slavínsky ich nebuzeroval opakovaním scény. ()

Reklama

cariada 

všetky recenzie používateľa

Tenhle film musel v době vzniku za války působit jako balzám na duši. Jenže léta plynou a film působí stále stejně a to je dobře. Spojení Jindřicha Plachty, který hrál sám sebe neboť on byl i v civilu člověk s ohromným srdcem a neskutečně lidskou tváří. Tady se stará o dva kluky svojí zemřelé sestry dvojčata a svojí dospívající dceru. pracuje v lomu a kde ho zaměstnává despotický nesnášenlivý továrník Bartoš v podání Jaroslava Marvana. Jednou má po cestě v autě poruchu a při opravě spadne ze srázu, kde ho najde právě Fábera a ujme se ho jelikož je zraněný. Bartoš nesmí dát najevo kdo je a musí se začít chovat jinak což mu během pár dní jde samo od sebe neboť pozná život z té chudé, ale dobré stránky, která mu otevře oči. Velice krásné je zlobení kluků ,když si hrají třeba na zebru a přemalují kozu. A pak je strejda Fábera trestá a povídá oba dostanete 5 ran na zadek vyplatí jednoho a druhému povídá, kde máš čepici. A on na to , že jí nemůže najít , tak zavolá toho prvního vyndá mu jí z kalhot dá jí druhému a vyplácí a on se ho ptá taky pět , jo taky pět vždyť jste bratři a začne 1,2,5 nemysli si mě neošidíš. Naprosto úžasně. Krásně dojemná komedie. Kde dominuje hlavně Jindřich Plachta a kluci Blahníkovi. ()

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Jindřich Plachta v roli prostého chalupníka Antonína Fábery je skutečně neodolatelný a až překvapivě autentický, v symbolickém podobenství o skutečných lidských hodnotách a sociálním rozměru lidství jako takovém, natočeným logicky právě v časech největší mravní i existenční zkázy českého národa, v pohnutém bezvýchodí roku 1941. V kontextu protektorátní tvorby je to dílo pochopitelné a logicky zapadající do jejího rámce, kam jinam měli lidé utíkat a posilovat svou víru a naději, než k nadčasovým hodnotám reprezentovaným právě postavou Antonína Fábery. Herecké výkony navzdory době vzniku jsou velmi civilní (obzvláště pana Plachty) a celkové vyznění skutečně až plakátově prosté - gró národa je v jeho prostých a nezkažených lidech, tady se protektorátní umění prolíná s obrozeneckým, zejména s větví Hálkovou. A vlastně je to trochu i jako v Babičce Boženy Němcové (která v té době byla snad nejvydávanější knihou), kde prostá žena z lidu předává svou přirozenou moudrost a zkušenost vrchnosti. Tady se náprava elit koná s až naivní samozřejmostí a idyličnost žití v chaloupce je také až barvotisková, to je také největší slabinou celého tak prvoplánového snímku. Poptávka po nápravě elit je tu ovšem dobře patrná - jejich selhání v době předválečné i pomnichovské se bude vinout naší historií ještě dlouho... ()

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Je zbytečné bádat nad tím, jak se zrodil tento prefabrikát. Zřejmě z ničehož nic. Ale byl tu a na začatku války spoustu lidí pobavil, nebo jim dal alespoň na klasické půldruha hodiny zapomenout na to, co se děje a k čemu se schyluje (samozřejmě tím myslím na stanné právo po atentátu na Heydricha). Utopie filmu jako by s opačným znamínkem korespondovala s utopií tisícileté říše. To, že film přežil, a dožil až dodnes, a je dokonce i dnes svěží a zábavný, to je určitě právě oním znaménkem plus. ()

Galéria (3)

Zaujímavosti (18)

  • Kostelík, kam chodil Fábera (Jindřich Plachta) s dcerou Aničkou (Jana Romanová), se nachází v obci Trnová. Kostel se od čtyřicátých let minulého století prakticky vůbec nezměnil. Přestože zvenku působí trochu pošmourně, je stále zachovalý a dokonce se v něm každý měsíc konají nedělní bohoslužby. (pornogrind)
  • Většina scén se natáčela v barrandovských ateliérech. (pornogrind)
  • Malého synovce Tondu hraje Jindřich Blahník, v titulcích je ale uveden pod jménem Jiří. Po letech bratři Blahníkové objasnili, že oslovení Jirko znělo filmařům domáčtěji. A také se prý pro titulky hodilo, že Jiří má méně písmen. (Stegman)

Reklama

Reklama