Zlaté dno

Na mě tyhle válečný komedie působí tak nějak smutně a impotentně. Postavy se křečovitě vyhýbají jakékoliv narážce na poměry nebo na charakteristiku doby a hrají v jakémsi vákuu, kde sterilně řeší nějaký politicky nezávadný problém. Burian se pravda snaží, ale přesto je film dost bídný a například herecký výkon takového Raoula Schránila je vyloženě trapný. Vrcholná scéna (vyloženě ze života): Burian vysvětluje svým harantům, jak je pro něj důležitý, aby pracoval a že nemůže sedět jen jako trubec nečinně na prdeli a Raoul na to teatrálně odpoví: "Tak to už nás, tatínku, nikdy neuvidíš". :-) Myslím, že tato komédie zapadla zcela po zásluze. Hrozně je taky vidět, jak bylo všechno natáčeno ve studiu a to dokonce přesto, že je ve filmu docela dost outdoorových scén. Navíc jsem nepochopil, proč se tam motala Věra Ferbasová, protože ta vesměs akorát vyjeveně čuměla a občas něco naivně hlesla. Jaroušek Marvan je tam taky tak nějak navíc, asi zrovna neměl do čeho píchnout. Nadto je film strašně předvídatelný a naprosto v souladu s tehdejšími požadavky doby skončí usmrkaným happy endem poté, co se karta obrátí a haranti přijdou za fotrem s prosíkem, aby je vytáhl ze svrabu (přišli poté, co otce pět let ignorovali a vzpomněli si, až když se jim začalo vést zle; já bych je hnal potěhem). (31.10.2011)

Film byl skoro skvělý. Burian dokázal, že je zaručeně naším nejlepším komikem, role mu samozřejmě slušela. Nad čím jsem však děsivě žasnul, byla ta hrozná kapitalistická podnikatelská agitka. Nemám nic proti pracantovi, který se na vrchol vypracuje a má tedy plné právo si pobyt tam užít. Ale tenhle snímek na mě trošku působil jako pravicová obdoba socialistického budovatelství. Přijdu si v tomto státě hlavně jako pravičák, ale tohle na mě prostě působilo příliš imperialisticky. Možná jsem si to vsugeroval, ale nemohl jsem se toho pocitu zbavit. (24.01.2011)

Jak já ten krámek s papírenskými potřebami panu Cyrilu Putičkovi záviděla! Před očima se v příběhu takřka pohádkovém aspoň na chvíli plnil můj dětský sen prodávat v papírnictví. A navíc to úžasné morální poselství filmu! Byly to ale tenkrát časy. Těžko si v dnešní době představit, že by někdo z pohodlné a bezstarostné zahálky onemocněl :-) (22.08.2009)

„Já a nemocnej?! Naposled jsem měl černej kašel, když mi byly 4 roky. A to eště nevím, jestli ten doktor nebyl barvoslepej!“ Kdepak Cyril Putička, ten má zdraví a sil na rozdávání…Zas jeden z těch smutných případů, kdy nemá Burian jediného schopného nahrávače. Marvanův Neškudla má jen pár scén a pak je to zase na jen na starém Putičkovi (a naopak trio jeho dětí je tak toporné, že jsem se pokaždé těšil až zmizí ze záběru). Jeho „čtverák a šprýmař“ se mu vcelku povedl, ale baví spíš konkrétními pasážemi, těch hlodů tolik nemá. Nejvíc jsem smál u Burianovy žehlící kreace (konečně už vím, jak správně žehlit!) a zásnub, kde se chudák ani pořádně nemůže napít. Jen mě pak překvapil vznik vztahu (jakkoliv to bylo celé hodně decentní), spojení Buriana s nejmenovanou herečkou kupodivu docela fungovalo. Akorát to trošku zapadne, když se film soustředí hlavně na myšlenku „odklizení“ rodičů (káravý sociální podtón) a až nechtěně úsměvného nadšení, píle ve věcech obchodních či vůbec práce. Celkově pouze slabší průměr. (26.01.2020)

Zlaté dno jsem dneska viděla poprvé a určitě ne naposledy. Umírněnější a vážnější Vlasta Burian je vynikající, Zita Kabátová elegantně půvabná a spolu jsou úžasní. Celý fim se mi moc líbil a přiznávám se, že u závěrečné scény (která jinak dopadnout pochopitelně nemohla), jsem uronila slzu. Jsem dneska nějak naměkko, což ovšem nemění nic na tom, že z mého pohledu jde o jeden z nejhezčích Burianových filmů. A málem bych zapomněla na jednu podstatnou věc: měli by se povinně koukat všichni, kdo obchodují či se o to alespoň snaží. Lepší než nejeden kurs obchodních dovedností. 25.9.2021 Viděno téměř přesně po 10 letech a na recenzi ani na hodnocení nemám co měnit. Nenapsala bych to lépe. (28.10.2011)