Anna proletářka

Tak nějak přemýšlím, proč to vlastně dělám! Spinosaurus a jeho dary jsou opravdu skvosty! Vždy když jsou Vánoce, nebo mám narozeniny, očekávám DVD buď s rudým obalem (Botostroj, Únos, Rudá záře nad Kladnem...) a bohužel mezi těmito dary byla i Anna Bordelářka. 139 minut totálně o NIČEM! Jedinou vtipnou hláškou bylo: "Dejte si na nás pozor, budeme do vás střílet!". Věta od špinavých odporných a mocichtivých kapitalistů! (06.11.2014)

Anna proletářka, neboli jeden z československých budovatelských „skvostů“, pln naděje a lásky. A teď vážně, jedná se o příběh vesnické dívky, která se zamiluje do prostého dělníka Toníka a nadšeně s ním jde žít do vagónu. Sama Anna má ve filmu málo prostoru a divák se tak většinu filmu diví proč se to nejmenuje Toník proletář. Ačkoli mám i já u některých budovatelských filmů chuť vyjít do ulic, tak v případě tohoto mám spíše dojem, že se ze všech těch sporů soudruhů o tom jak být soudruh, jak se říká po…pozvolna zblázním. A pak je tu závěr snímku kdy silná těhule proletářovic Anča vyběhne do ulic protestovat, musím uznat že nevím jak na tom byli v padesátých letech potraty, ale běžet se mlátit na demonstraci bych bez debat nazval přinejmenším krajně extrémní formou jak předčasně přerušit těhotenství. Dále je tam také nádherný záběr kdy se Anna a Toník mění v obraz, kdy diváka až bolí že se tento obraz nezbarvil do ruda, což mohl být moment který by celý film zachránil, ale bohužel červená nikde. (23.12.2021)

V „Anně proletářce" vytvořil Olbracht mohutný, realistický, hluboce pravdivý s silně přesvědčivý obraz našeho revolučního dělnictva v jeho boji proti buržoasii a jejím jidášským posluhům z řad oportunistů. Z tohoto základního faktu také vycházel autor filmového zpracování Karel Steklý a vědom si toho, že osud Toníka a Anny je spjat s nezadržitelným postupem dělnického hnutí a Olbrachtem úmyslně zasazen do událostí roku dvacátého — rozšířil a dokreslil pozadí událostí tohoto důležitého roku, kdy se rodila Komunistická strana Československa. Udělal to, co Olbracht pro okovy buržoasní censury udělat nemohl, postavil na scénu historické osobnosti, aby tak ještě jasněji a konkrétněji mohl vyjádřit hlavní ideu Olbrachtova slavného díla. Vytvořil tak film, který je důstojným protějškem románové předlohy a horoucí oslavou zrodu naší komunistické strany, která nás dovedla k tak slavným vítězstvím. Filmový přehled 7/1953 (14.09.2008)

Je to jeden z těch filmů, které vznikly na objednávku tehdejšího režimu v 50. letech (ZÍTRA SE BUDE TANČIT VŠUDE, RUDÁ ZÁŘE NAD KLADNEM, CIRKUS BUDE, BOTOSTROJ...) a je to vůbec jeden z těch nejhorších, ne-li vůbec ten nejhorší. Kromě toho, že je to strašná nuda a ještě horší výplach mozku! A to je natočen podle slavné knihy Ivana Olbrachta. Myslím si, že to bude stejná hrůza jako ten film. Slavnou se stala jisto jistě jen díky tomu, co je v ní napsáno a že se hodila tehdejším totalitním vůdcům. A neméně tomu bylo i u tohoto komunistického paskvilu, na který se muselo v 50. letech povinně do kina. A my již žijící v lepší době alespoň díky tomu vidíme a slyšíme, o co tehdejším proletářům šlo. To jednou větou prohlásí na večírku ten uhlazený starý pán v uniformě: "Nejslavnější službou vlasti je bránit s puškou v ruce evropskou civilizaci proti bolševismu." [1068. hodnocení, 65. komentář, 23%, 373. nejhorší film] (26.10.2019)

Doslova nechutnost korunovaná dvouhodinovou délkou, přičemž celý film se jen zbytečně tlachá a když už na konci dojde konečně k věci, tak trvá to asi pět minut. V celém filmu mi chyběl historický podkres, který by mi alespoň přinesl jakýkoliv poznatek z toho období. Místo toho zde vidíme na jedné straně svědomité soudruhy z fabrik (kteří bojujjí i proti vlastní straně) a na druhé straně pány kapitalisty, kteří májí všichni do jednoho polštář pod trikem. Chápu, že je chtěli vykreslit jako tlusté figurky, ale aby byli tlustí všichni (a tím myslím úplně všechni)??? Závěr je udělán moc hezky, škoda jen, že to hned tvůrci utnuli a neukázali jak pochodující soudruzi dostanou pendrekama přes tlamy. (03.12.2011)