Quo vadis, Aida?

Onen tendencni postoj,ze Srbove jsou zli je zde oslabovan az skoro stylem dokumentarni rekonstrukce. A pohledem hrdinky,ktere jde o rodinu. Obcas film citove vydira, ale zrejme reziserka chtela, aby se tato historicka udalost kazdemu vryla pameti, byt za cenu nazorneho rozdelovani rodin do autobusu a nakladaku (26.11.2021)

No, občas ti takle na skorobalkán zajedu malovat a jednou když sme tam jeli s tomem, tak sme si v autě dali historii tědlech "válek". A pak tam jednou s náma jel fotřík "pomáhat" a ten říkal, že srbové sou vlastně takový blakánský rusáci, což je prostě špatně. Tohle je film o tom, že v tědlech těžkých dobách moddré helmy nemohli vlastně vůbec nic, stejně jako ve Rwandě. Tady teda neumřelo tolik lidí jako v africe, ale smutný je, že o tom celý Svět věděl a stejně se nic nestalo. A vůbec nejhoší na tom je, že i dnes něco podobnýho probíhá, všichni o tom ví a stejně se najdou pitomci, kteří budou obhajovat rusáky. Strašný :o( (23.04.2024)

Jsou to takové tři z lítosti, protože za to téma je člověku blbý dát míň. Ale jinak jakkoli je film vcelku historicky věrný, je bohužel poněkud nudný. Což je škoda. Téma silné, zpracování ne. Druhá věc, která k tomu trochu chybí, je kontext. Protože Srbové rozhodně nebyli v Bosně jediní váleční zločinci a nejspíš ani ne ti nejhorší. A to, že byli naštvaní a hledali zločince z bosenské armády, nebylo tak úplně bez důvodu. (26.09.2021)

(7,5/10). Intenzivní a devastující svědectví o zvěrstvech, které se odehrávaly v Bosně. Pročítal jsem si místní komentáře a hodně z nich opakovaly fakt, že tato válka se odehrávala nedávno a jen pár kilometrů od nás. Skutečnost, že se něco takového za necelé opravdu vyplnilo a probíhá válka na Ukrajině, této myšlence dodává úplně jiný rozměr. Sledujeme historickou tragédii, které muselo přihlížet i OSN. Hlavní "hrdinka" Aida je dost rozporuplnou postavou. Mohla zachránit tisíce lidských životů, kdyby vzala do ruky megafon a zburcovala ten několikatisícový dar, který se proti Srbům mohl bránit. Místo toho se zaměřila na ochranu své rodiny. Jsme svědky obrovské bezmocnosti, klaustrofobické kamery, která servíruje dechberoucí one - take záběry a taktéž obrovského chaosu, který vždycky válka přináší. Závěr snímku bolí. Měl jsem flashbacky na záběry z druhé světové války a plynových komor. Skutečnost, že se něco takového přihodilo je mrazivá a zarývá se člověku do morku kostí. (16.11.2022)

Určite mnohí videli mapu zemegule so zakreslenými tektonickými kryhami, ktoré na seba tlačia, podsúvajú sa jedna pod druhú a na tých miestach vybuchujú sopky a sú tam časté zemetrasenia.  Podobnú mapu by bolo možné nakresliť s čiarami, kde sa dotýkajú dve náboženské alebo etnické zoskupenia. Aj tam z času na čas vybuchujú konflikty. K nám je najbližším takým miestom územie bývalej Juhoslávie. Tam sa odohrali udalosti znázornené vo filme. Neviem, čo im predchádzalo, ani čo nasledovalo po nich. Rok pred nimi za tri mesiace vyvraždili Hutuovia 800 tisíc Tutsiov a svet si to takmer nevšimol, lebo Afrika. Spoločnou črtou oboch udalostí je prítomnosť tých panáčikov v modrých prilbách, ktorí sú bez právomocí a v prípade konfliktov aj bez rozhodnutí vrchnosti. Sú pri tlmení konfliktov užitoční asi tak ako vatikánska švajčiarska garda. Ale k filmu. Podľa mňa celkom verne (nestotožňujem s pojmom pravdivo) znázornil vývoj udalostí v "bezpečnej zóne" až do tragického konca časti účastníkov. Filmom nás sprevádza tlmočníčka a jej postoje vyprovokovali niekoľkých užívateľov ku kritike jej správania. Je to úplne absurdné, pretože tam išlo o ovládnutie davu vojenskými prostriedkami a nie o demonštráciu osobných morálnych postojov. V tej situácii bol pokus o záchranu vlastnej rodiny maximom možného. Veď tí hrdinovia v modrých prilbách ustupovali omnoho radikálnejšie a im v podstate nič nehrozilo, nanajvýš, že im niekto z hlavy modrú prilbu zoberie. Tento film mi pripadá vydarenejší, ako Hotel Rwanda, ale žiakom by som ho (ako niekto navrhol) v školách nepúšťal. (14.12.2021)