Quo vadis, Aida?

„Ále, kráčím si takhle vstříc pěkně zkurvené životní mizérii, přičemž u toho budu dost hustě sugestivní, místy až močopudná, taxi holky a pupušové určitě nachystejte kapesníky.“ Dramaticky docela silný až tísnivý film, u kterého si rozhodně nebudete vesele podupávat Verdiho árie či pobrukovat Sienkiewiczovo libreto k nim, jak by mohl název napovídat. Válka je prostě zmrd, kor válka mezi necivilizovanými animálními hovady na obou stranách, kterou pak vesměs odsírají civilisté. Je sice trochu tendenční svinstvo, které leckomu může černovybělit historické události, už tak oběma stranami 25 let post coitum brutálně zkreslované, vyobrazit Srby jako největší kundy a nezmínit, co za SS zvěrstva poturčenecký dobytek z ARBiH pod vedením snad nejhoršího (a asi i nejvychcanějšího) válečného zločince celého konfliktu, Nasera Zkurviče, jenž paradoxně vyklouzl z celé té Haagské frašky, neméně masově prováděl před Srebrenicí etnickým srbským civilistům v rámci účelových provokací, čistek i čirého sadismu. Takže si pěkně zachovejte divácky odstup, jediná pravdivě černobílá věc na celém spektáklu bylo vyobrazení obvyklých zpolitizovaných impotentů z UNPROFOR, kteří naslibovali bezpečné zóny, načež hezky Mladičovi nashromáždili celé porážkové stádo a arivederči, čímž jsou de facto za celou tu masárnu úplně stejně odpovědní. (22.09.2021)

Je tu podobný vzorec ako pri Titanicu - okolo fiktívneho príbehu jednej rodiny je vykreslená tragédia jednej historickej udalosti. A keďže ide o vyobrazenie osobného boja hlavnej hrdinky, tak sa dá odpustiť tendenčnosť a neriešiť, či sú tu Srbi tí najväčší grázli a či aj Bosiaci páchali vo vojne zverstvá. Masaker v Srebrenici tu je vyobrazený verne a navyše vynikajúco po filmárskej a hereckej stránke. (18.12.2021)

Minimálne v európskych končinách by som novinku režisérky Jasmily Žbanić púšťal na základných a stredných školách ako súčasť dejepisu. Film nie je explicitný, aby ho nemohli sledovať neplnoletí, no zároveň je dostatočne intenzívny na to, aby aj deti pochopili vážnosť tejto tragédie. Osobne by som však prijal, keby tvorcovia vo väčšej miere poukázali na hrôzy, ktoré spáchali jednotky smrti Radka Mladiča. Myslím, že by to lepšie podčiarklo výpovednú hodnotu Quo vadis, Aida?. (21.11.2021)

Věrná filmová rekonstrukce zvěrstva, které otřáslo dějinami poslední dekády minulého století a zas a jednou mě utvrzuje v tom, jak je bezpečné žít v prozápadním ateistickém světě. Za většinu velkých válečných konfliktů může napříč historií náboženství, dokud ale budou existovat přesvědčení, že Bůh nás ochrání, budou přetrvávat i potřeby páchání takových hrůz jako těch, co se odehrály v polovině 90. let v bosenské Srebrenici. (25.11.2021)

Válka v Jugošce se opět prokazuje jako jeden z nejodpornějších zločinů 20. století, který ještě ke všemu ke k současnosti neuvěřitelně blízko. I tím jak moc to někdy připomíná samotné Lidice. Ať filmově nebo reálně. V kombinaci filmového umu, který jasně říká příběh, ze kterého mrazí. Až  někdy těžce, kdy vy za postavy chcete křičet a jednat  a atmosféra je tam tak  dobře, že stísněně se cítíte po celou dobu. Oproti včerejší Zprávě docela autentičtější a důstojnější zážitek. Především těžký v tom, jak nikdo nechápe úděl mužů ze Srebrenice. Síla z východu, která  nám  to vše vrací. A neopakujme minulost. Jen takto silné filmové zážitky. (11.11.2021)