Slnko, seno, erotika

Před pár měsíci jsem po dlouhé době jela dálkovým autobusem. Když jsem nastupovala, zdálo se mi, že vousatý řidič má v očích mírně psychotický výraz. A o pár minut později jsem pochopila. Na cestu napříč vlastí nám pustil SSE. A v MP3 přehrávači došly baterky. Vzpomněla jsem si na šestý díl Harryho Pottera. Známka T pro ta nejslabomyslnější individua pod Sluncem? Podle J.K. Rowling T jako Troll, podle mě T jako Troška. (09.05.2007)

Keby som videl aj ostatné diely, možno by som napísal, že séria má podobnú zostupnú tendenciu, ako napríklad Policajt z Beverly hills. Lenže tie prvé dva som nevidel asi preto, že všetci o tom rozprávajú a všetci sa čudujú, aký som ignorant. Celkom ma to baví. K tomuto filmu snáď len toľko, že je výsledkom súčtu Zdenek Troška a začínajúci kapitalizmus. Snáď to potenciálnych divákov dostatočne odradí. (31.08.2012)

Už ten druhý díl mi přišel nepříliš zdařilý, ale co se tvůrcům povedlo v tomhle díle je ještě horší. Vesměs co má být vtipné působí spíše jako trapné. Již tady bylo vidět, kam se ubírá směr Zdeňka Trošky. Pozdější série Kaměňáku je toho důkazem. A co je nejvíc zarážející, jak je tenhle díl populární a jak populární je série z Kameňákova, tomu se mi ani nechce věřit. Někdy tak přemýšlím na co že to poukazuje...na inteligenci národa nebo snad jen na to, že neradi u filmu přemýšlíme...to těžko říct, doufám, že snad to druhé. (07.05.2007)

Zdeněk Troška se stejně jako tisíce českých turistů vydal na (scenaristickou lehce lechtivou) prázdninovou cestu do Itálie. Vyrazil z Hoštic a jako Venuše se mu zjevila hned na šumavských mokřadech vnadná Helena Růžičková. Hoštická Venuše. Taková masovka, ta cesta na Jadran. Jenom je škoda, že to byla jen cesta imaginární, filmová, a že tam Zdeněk se svou filmovou suitou nezůstal... (i když pana Vondrušky či Jirky Lábuse by byla škoda...) Ale ptejme se takhle: Co bude dál? Náměty zjevně nejsou vyčerpány... Slunce, seno a zoofilie? (11.07.2007)

Jedna hvězda s každým dílem dolů. Tak to prostě je, ale pořád to bude televize s železnou pravidelností reprízovat, protože diváctvo se těší. A místy právem. Druhému a třetímu pokračování mimo jiné hodně láme vaz skutečnost, že jsou co do délky přemrštěné. Přičemž nápadité venkovské zábavy už je poskrovnu. Stále ovšem spolu se Škopkovou a dalšími přicházejí momenty, které nostalgicky připomenou nesmrtelné gagy a dialogy z jedničky. A přidají další. „Co si o nás ty Italové pomyslej?“ – „No co, že tady žijem v hovnech, no.“ (02.03.2017)