Réžia:
Péter BergendyScenár:
Piros ZánkayKamera:
András NagyHudba:
Atti PacsayHrajú:
Viktor Klem, Fruzsina Hais, Judit Schell, Andrea Ladányi, Zsolt Anger, Gábor Reviczky, Gabriella Hámori, András Balogh, Diána Magdolna Kiss, Mari Nagy (viac)Obsahy(1)
Prvá svetová vojna sa skončila. Epidémia španielskej chrípky ustúpila. Mnohí mŕtvi však zostali nepochovaní a uviazli v našom svete. V mrazivej zime roku 1918 sa Tomás (Viktor Klem), mladý potulný posmrtný fotograf, snaží sa uživiť tým, že fotí posledné fotografie mŕtvych z okruhu svojej rodiny. Na pozvanie desaťročného dievčaťa odcestuje do malej dediny, kde ho čaká nezvyčajne veľa práce a čoraz viac nadprirodzených javov. Duchovia mu chcú niečo povedať a on je odhodlaný zistiť, o čo im ide. Je však na nebezpečnej pôde: každý nesprávny krok vyvolá nový útok, ešte krutejší ako ten predchádzajúci. Duchovia nechcú žiť v mieri so živými. (Vertigo Distribution)
(viac)Videá (5)
Recenzie (34)
Maďari toho v hororovej branži veľa nenamútili, pričom to čo doposiaľ spískali, stálo poväčšine za hovno. "Post Mortem" by ale mohla byť prvá lastovička, ako v prípade Bebjakovho "Zla" na Slovensku. Ja osobne som už dávno nevidel ducharinu, ktorá sa bez obáv z lacných trikov odohráva aj cez deň. Detto je to so samotným tempom, ktoré solídne odsýpa zhruba od 1/3 snímku. Dalo by sa povedať, že tri hviezdy by boli absolútne zaslúžené, férové, ale dám štvrtú motivačnú, lebo ten "odpad" čo tu svieti je asi tak objektívny, ako pohľad voličov O-ĽAJNA na situáciu na Slovensku. ()
Maďaři mě opět nezklamali a natočili kvalitní duchařskou záležitost, kterou vybavili parádní pochmurně- tíživou atmosférou. Ocenil jsem, že tvůrci nevsadili na prvoplánové lekačky a místo toho přišli s uceleným příběhem, v němž postupně narůstalo jakési znepokojivé napětí. Posmrtné fotografie už dostaly svůj prostor v hororu "Ti druzí", Maďaři s nimi ale zašli ještě o krok dále a myslím, že se jim zadařilo. Na rozdíl od tzv. západních duchařských hororů nešlo o obvyklou skupinu paranormálních odborníků, jejíž členové vždy nejméně půl stopáže hledají, pak najdou, a pak litují, že našli. Umístění děje na uherský venkov těsně po skončení Velké války bylo z mého pohledu dobrým tahem a boj záhrobních navrátilců proti jen těžko pochopitelnému protivníkovi byl morbidně osvěžující (pokud takové slovní spojení vůbec dává smysl). Bavil jsem se výborně, jen v závěru jsem začal mít pocit, že to tvůrci zapíchli nějak moc rychle. Myslím, že si příběh zasloužil propracovanější zakončení. A chudák Marcsa, takové naděje... / Poučení: Pozor na nestabilní podloží. ()
"Chceš s mrtvolou selfíčko? Boj se Boha, holčičko!" V kráteru po bombě, pod hromadou mrtvol, tam to žije! Zmrtvýchvstalý Tomás vs. vymírající vesnice, ustrnulá v minulém století, nepřívětivá a tmářská. Fotografova temná komora ještě temnější než obvykle, vývojka ostrá, s feferonkami a ustalovač nestálý, až neklidný, jako černé duše mrtvých. Všude klid, jen v komíně s tichým praskáním doutná stařena. Do noci se mihotají plameny řady pochodní a jejich odlesky tančí po tváři zádumčivé holčičky, něžně krásné dvanáctileté víly Anny s moudrýma očima stoleté vesnické vědmy. Mrtvých je zde víc než živých a vyhrávají na celé posmrtné čáře. Mrtví před objektivem fotografa, mrtvoly naskládané ve stodole jako polena, posléze tam tančící čardáš, (ne)mrtví snídající v klidu u stolu... Našlápnuto k pětihvězdnému rigor mortis. Pak Piros Zánkay vesničany změnil na papírové draky a Péter Bergendy svůj maďarský guláš neuhlídal a připálil. Co dodat? Szamár, lófasz, birkafej? Nem tudom. ()
Hneď ako vyšiel tento horor, tak som si ho chcel hned, ako to bude možne pozrieť. A to hlavne preto, že od Maďarov som ešte horor nevidel, jedine v nejakej koprodukcii. Tu sa toho chopili sami a tak som bol veľmi zvedavý, ako to cele dopadlo. Po príbehovej stránke, nič čo by ma odrovnalo. Veľa toho, čo bolo použité tu, tak som videl v mnoho filmoch , ale i tak aj snaha sa niekedy cení. Myslím si, že tak krutá stopaž je tu celkom zbytočná. Postačilo nanajvýš 90 minút a tak by sa aspoň trocha zamedzilo zbytočným scénam. Ale keďže toho času bolo veľa, tak musel byt nejak zaplnený a tak začali prichádzať hlúpe, naivne a čoraz viac i trápne sceny. napríklad tie tiene, akože sú prítomní duchovia zívalo lacnotou a lietajúce babky, už až trápnosťou. A to vobec takto nemuselo dopadnúť, lebo niekedy menej je viac. Fotenie nebožtíkov a poprípade nejaké to strašenie tu bolo celkom v pohode, ale s pribúdajúcimi minútami už film nevedel čím ma zaujať a tak prichádzali totálne absurdne sceny, škoda, že film nebol braný viac vážnejšie alebo aj bol, ale to som ja nepostrehol. Tak pekný pokus o ducharinu, ale nie celkom vyšiel tak, ako by si zaslúžil. A naozaj je to škoda, lebo potenciál tam bol veruže veľký. Silné 3*. ()
Obecně duchařiny moc nemusím, zejména ty z posledních let, jelikož nejsou strašidelné a jediné, na co sázejí, bývají trapné lekačky. Maďaři však potvrdili, že jejich kinematografie je i nadále na velmi slušné úrovni. Když se Tomás vydá do vesnice mrtvých, tedy vesnice, která nemůže kvůli zmrzlé půdě pohřbít ty, co zemřeli především na španělskou chřipku (ale i jinak), ještě netuší, že kromě focení zemřelých bude mít co do činění s duchy. Vedle solidních hereckých výkonů a pochmurného příběhu zaujme kamera a zejména strašidelná hudba. Ta po téměř celou dobu navozuje tísnivou a temnou atmosféru (a v kině by to musela být paráda). Samozřejmě že útoky duchů, kteří tahají živé po zemi a vyhazují je do vzduchu, můžou působit směšně. Já měl ale neveselou náladu, a tak mě nerozesmály. Najde se řada působivých scén, např. sestava mrtvých ve stodole, mně se asi nejvíce líbila ta pod vodou. V závěru vše do sebe zapadne a vnímavý divák jistě pochopí, jak se věci mají, což se mi líbilo. Proč vysvětlovat po lopatě, když přece stačí pár náznaků. Rozhodoval jsem se mezi 4 a 5 hvězdami, nakonec se přikláním k vyššímu hodnocení, jelikož po delší době jsem si film fakt užil. ()
Reklama